Práce se zabývá proměnou německy psaného univerzitního románu po roce 1968. Autor rozděluje korpus 33 románů podle způsobu, jakým jsou napsány, na čtyři typy: 1. univerzitní kriminální román, 2. univerzitní romány, které jsou vyprávěny ze subjektivní perspektivy, 3. zábavné a satirické univerzitní romány a 4. experimentální univerzitní romány. Dosavadní ne příliš rozsáhlý výzkum redukoval německý univerzitní román na několik málo děl a připisoval mu i z důvodu svého omezeného zaměření na zobrazení vztahu mezi univerzitou a společností nízkou literární úroveň. Oproti tomu spatřuje autor hlavní měřítko literární kvality univerzitního románu ve vzájemném stupňování se vybraného způsobu psaní a univerzitního tématu. Práce ukazuje, že doposud opomíjené, popř. nedostatečně interpretované romány (experimentální, subjektivní univerzitní romány, ale i některé, které se těmto typům blíží) vykazují vyšší kvalitu. Diferencovanější pohled na univerzitní román, který práce přináší, má přispět k tomu, aby byl vnímán jako hodnotný žánr.

No description yet