V dějinách světa sehrály významnou roli také ty oblasti a státy, které nevynikají na mapách svou velikostí. Jejich poslání se však v některé epoše vývoje ukázalo jako nezastupitelné, nebo dokonce klíčové. To je případ dvou bývalých afrických ostrovních kolonií geopoliticky orientovaných na prostor Atlantského oceánu. Kapverdské ostrovy rozložené ve velkých plochách východního Atlantiku se staly nezbytným orientačním bodem a zásobovací stanicí flotil v „atlantské epoše“ evropské expanze a budování obchodu mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Souostroví v hloubi Guinejského zálivu, ostrov Svatého Tomáše a Princův ostrov, se zapsalo do dějin až v novověku jako významný producent pochutin i tavicí kotel mnoha kultur. V obou zemích vznikly nové národy z koloniální iniciativy a ze splývání převažujícího afrického populačního elementu s evropským. Dějiny těchto dvou států jsou důkazem africké vitality i mocenských tlaků, které určovaly život malých národů. Věrně ilustrují přírodní, strategickou, mocenskou a politickou determinaci rozvoje afrických komunit. Dobře také odrážejí vzestup Evropy na předscénu dějin a nedávný ústup „starého kontinentu“ z někdejší pozice globálního vládce. V posledním svobodném období nabízí vývoj těchto dvou zemí příklad pro pevninskou Afriku. Rozšířená a aktualizovaná historie obou zemí odpovídá současnému zvýšenému zájmu světových historiků i českých odborníků o dění v Africe a reflektuje skutečnost, že se Kapverdy i Svatý Tomáš a Princův ostrov staly vyhledávanými turistickými destinacemi.

No description yet