Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci, především však evokuje dobu, kdy byla jako devatenáctiletá v druhé půlce padesátých let 20. století uvězněna spolu s matkou a dalšími členy "odbojové skupiny" za špionážní činnost a vlastizradu. Její statečnost, síla i životní nadhled, s nímž překonávala všechna příkoří tuhého režimu padesátých let i pozdější problémy jakožto bývalá vězeňkyně, jsou obdivuhodné. Nepřestala mít ráda lidi, naopak vězení i život po propuštění její schopnost vidět v lidech to dobré spíš posílily.

Po druhé světové válce se v rakouské společnosti prosadila oficiální doktrína o Rakousku jakožto první Hitlerově oběti. Až v sedmdesátých a osmdesátých letech se spisovatelé začínají zabývat kritikou nacismu ve zvýšené míře a svůj občanský protest vyjadřují i kolektivně a veřejně. Výjimku představovali autoři Vídeňské skupiny a Ernst Jandl, kteří svou tvorbou reagovali na holocaust už v padesátých a šedesátých letech. Kniha se věnuje v první řadě dramatické tvorbě autorů této skupiny, Ernsta Jandla a Elfriede Jelinek, které spojuje experimentální poetika a současně téma kritiky nacismu, obecněji pak témata násilí a války, která se autoři snaží uchopit stylizací svých divadelních (v Jandlově případě též rozhlasových) textů. Rakouské experimentální divadelní texty je nutné vnímat v kontextu rakouské filozofické a literární tradice kritiky jazyka, která doposud podstatně ovlivňuje vztah rakouských spisovatelů k jazyku jako takovému.

Kniha "Thomas Bernhard". Autorem je Augustová Zuzana. Obsahuje 216 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Větrné Mlýny" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.