Kdo jste? A kdo jste v úředním kontextu? Při přechodu hranice jméno nahrazuje číslo spisu, i když příchozí o tom ještě neví. Po zkušenostech z dobrovolnické práce na hlavním nádraží v Praze v létě 2022 se v nových textech začala Zofia Bałdyga nořit do zadýchaných čekáren, nemocnic, úřadů, ubytoven, do kupé vlaků a cizích nádražních hal. Autorka ve znepokojivých básních zachycuje absolutní lhostejnost dotazníků, zaznamenává odvracení zraku konkrétního člověka od konkrétní nespravedlnosti. Jak velká je pak samota lidí ztracených v systému, který nemluví a nemá žádný zájem mluvit jejich jazykem? Bałdyga básnicky zkoumá téma identity člověka v sevření institucí a neskrývá nepříjemná zjištění. Migrace je problém také proto, jak o ní mluvíme, a tedy - jak o ní myslíme.
