Kniha představuje českou utrakvistickou církev 15. a 16. století jako pozitivní příklad možnosti spojení tradičního pojetí křesťanského vyznání a rituálu s liberálním pojetím správy církve a s tolerancí k zastáncům méně ortodoxních názorů a praktik. Publikace si najde své čtenáře zejména mezi zájemci o církevní a intelektuální dějiny.
