Popis není dostupný

Obrazová publikace přináší unikátní fotografie, které mapují území kolem šumavské hranice na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. Byla to doba, kdy se hroutil komunistický režim, otevírala se hranice a lokalita prožívala i první léta nově vyhlášeného národního parku. Mimo nádhernou šumavskou přírodu tady na člověka působilo všechno jednotvárně - šedivé obce s rozbitými komunikacemi, pozůstatky zabezpečení hranic, zaniklé osady čekající na prosvětlení, minimální možnosti ubytování a návštěvnických služeb. Kniha přináší snímky z jihovýchodní části Šumavy od Modravska přes Kvildsko, Trojmezenský prales, Lipensko až po Schwarzenberský plavební kanál. Část fotografií byla pořízena na německém a rakouském území. Součástí publikace jsou mapy z let 1978 a 1991 charakterizující rozdílnost turistických možností v šumavském pohraničí.

Výpravná publikace pojednává o vývoji hranice v Rychlebských horách a Masívu Králického Sněžníku. Popis začíná od zemských hranic Koruny české, které se tady stýkaly (Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko) přes územní ztráty hranic v 18. století a jejich právní zformování v 19. století. Následuje prvorepublikové rozhraničení v horách na československo-německé hranici a události spjaté s německou agresí v roce 1938. Poválečná politika přiřkla v pohoří německé území Polsku. Nová hranice mezi Československem a Polskem si vyžádala další úpravu. Podepsaly se na ní napjaté vztahy mezi oběma komunistickými zeměmi, a proto byla pečlivě hlídána polskými pohraničníky. I přesto se turisté dostali až ke hraniční čáře. Živlem však byli disidenti z obou republik, kteří se v horách tajně scházeli a pašovali nelegální dokumenty. Na přelomu 20. a 21. století vyvstala potřeba uvolnění hranice a její stabilizace. Ve druhé části kniha rozebírá místa na hranici rychlebského a králického pohoří, a je tak zároveň turistickým průvodcem. Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou, z nichž větší část je věnována historickým archiváliím.

Obrazová publikace s unikátními fotografiemi mapuje území kolem šumavské hranice na pomezí osmdesátých a devadesátých let 20. století. Byla to doba, kdy se hroutil komunistický režim, otevírala se státní hranice a lokalita se připravovala na první léta nově vyhlášeného národního parku.

Výpravná publikace pojednává o vývoji česko-bavorské hranice na Chebsku, Tachovsku a Domažlicku. Popis začíná od zemských hranic přes jejich právní zformování v 18. a 19. století, následují prvorepublikové státní hranice a okleštěné pohraničí v letech 1938-1939, dále poválečná obnova hranice, její stabilizace i trendy na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen na čtyřicetileté období neprostupnosti česko-bavorského pomezí, kdy zde fungovala fyzická i elektronická ostraha hranic československými a západoněmeckými orgány. Ve druhé části kniha rozebírá jednotlivé lokality a je tak zároveň turistickým průvodcem pro návštěvu příhraničního regionu. Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou včetně mapových podkladů. Volné pokračování úspěšné knihy Zdeňka Šmídy Tajemství šumavské hranice (2019).

Popis není dostupný