Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu. Obsah pojmů se vyvíjí nejen podle toho, do které politické, ekonomické a sociální skupiny člověk patří, ale i podle doby, ve které žije. Nepřicházejí však samy o sobě, automaticky, ale bývají výsledkem násilných (zřídka nenásilných) bojů. Mění se uspořádání společnosti i pohled na svobodu a demokracii (liberální a konzervativní) a způsob jejich prosazování i geopolitické hodnocení jednotlivých států. Lidé si kladou otázku, zda může vytváření (mnohdy striktních) mantinelů přispívat k demokratizaci, svobodě a humanizaci jednání člověka. Hledání smyslu existence, respektive postupu evoluce, si klade z různých úhlů i tato kniha. Možnost, respektive nutnost, volby "komplikuje" život člověka, uzavírá či otevírá (ne)zvratnost perspektivy další existence i její podobu.

Publikace se z různých hledisek zabývá otázkou, jaký vliv má ekonomická aktivita na politické postavení, příjem a majetek člověka. Tedy jak vzniká bohatství společnosti a jak se (pře)rozděluje. Konstatuje, že politická, ekonomická, zdravotní a věková nerovnost se významně promítá do života společnosti, tedy do ideálu rovnosti nerovných lidí. Klade si otázku, jak tato nerovnost ovlivňuje život a postavení jednotlivých lidí a jejich ekonomickou a politickou závislost i jak toto postavení ovlivňuje jejich názory a postoje.Nastolena (nezodpovězena) je také otázka, zda může politika „přetlačit“ nebo alespoň eliminovat ekonomiku.Tedy za jakých podmínek může růst bohatství společnosti znamenat i odstraňování „humanitního strukturálního deficitu“ člověka.

Kniha se snaží o poznání podstaty politické moci a způsobů jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Tedy pohled daný charakterem člověka a dobou, ve které žil. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Do jaké míry nebo v čem se to daří, ať posoudí uživatel této publikace. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé (i opačné), ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanizmu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Báječné! Sensační! Světová novinka!!!! Poprvé zde! KOSMOGRAF, div mechaniky a optiky. Těmito slovy oznamoval dobový tisk s největší pravděpodobností první kinematografické představení v Kladně, které proběhlo prvního října 1899 v hotelu U bílého beránka. Od té doby se začala psát pozoruhodná historie kladenských kinematografů, od těch prvních, kočovných, až po rozmach stálých kin v druhé a třetí dekádě 20. století. Oko, Sevastopol, Květen, Svět, Jas, to jsou názvy kin, která si ti starší budou ještě dobře pamatovat. Jen v centru města se totiž kdysi nacházely čtyři promítací sály a uvedení Kleopatry v prvním 70milimetrovém kině v zemi, na něž se sjížděly autobusy až z Košic, zůstává pozoruhodnou součástí místní historie. Knížka obsahuje texty o všech kladenských kinech, které jsou doplněny o vzpomínky promítače z kina Hutník či profil malíře Ladislava Hnízdila, jenž v 70. a 80. letech vytvářel propagační filmové poutače.

Popis není dostupný