Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína - svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19. století, rozvíjel se však i ve století následujícím a bouřlivý vývoj zažívá i dnes. Původní charakter se samozřejmě proměňuje, tak jako se mění i architektura… Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou - bylo to někdy v roce 2001 - mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel provedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by bylo hezké připravit obdobnou vycházku pro čtenáře Neviditelného psa. Z toho následně vznikla tradice - a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky."

Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry - Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech pro Světovou výstavu 1900. Pak působil v Praze a byl též pedagogem Umprum. Navrhl několik nepřehlédnutelných domů s bizarní výzdobou v oblasti pražské asanace i jinde. Byl představitelem svérázné formy secese a moderny. Justich byl žákem Friedricha Ohmanna na pražské Umprum, působil též ve Vídni. V Praze se podílel na projektech domů v asanaci (zejm. v Pařížské ulici) i jinde (hotel Palace, dům U Pelikána, přestavba Šítkovských mlýnů). I jeho tvorba se vyznačuje originalitou. Konečně Kovařovič projektoval vedle staveb ve stylu rostlinné secese také zajímavé domy s geometrickou a někdy i kubistickou dekorací v řadě pražských čtvrtí. Byl též autorem ledáren v Braník. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017-2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19. století až do současnosti a vedle hvězdných autorů, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný, Dušan Jurkovič nebo Otto Wagner, Antoni Gaudí a Le Corbusier, defilují zde také Karl Ernstberger, Otto a Karl Kohnovi, Otto Reichner, František Kavalír, Ladislav Skřivánek či Thomas Short, tedy jména dnes už prakticky neznámá. Totéž platí i pro stavby - jsou mezi nimi jak slavné dominanty, tak i objekty, o nichž se moc často nepíše. Obsahuje také několik menších cyklů: první představuje charakteristické rysy jednotlivých architektonických stylů, další práce slovenských architektů v českých zemích a recipročně - těch českých v zemi našich sousedů, jiný se pak týká nedávno nově vyhlášených národních kulturních památek. Část věnovaná zahraničí zahrnuje stavby v USA, Španělsku, Brazílii, Německu, na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a také v exotické Ghaně.

Popis není dostupný

Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů - klasicismu, romantismu a historismu - se hlásí o slovo nový umělecký výraz - secese. Průvodce zachycuje slovem a obrazem nejpozoruhodnější stavby v historickém jádru města spolu se čtvrtěmi, které je obklopují, tedy Vinohrady, Žižkov, Karlín, Smíchov, Holešovice nebo Bubeneč. Kromě velkých projektů typu Národního divadla, Národního muzea, Rudolfina či dostavby katedrály sv. Víta se autoři opět zaměřují na architektonická díla, jež se často ocitají v jejich stínu. Výpravnou publikaci doprovází nové černobílé snímky, mapy, medailonky architektů a slovníček odborných výrazů.

Publikace tematicky a časově navazuje na publikaci Jože Plečnik. Průvodce po stavbách v České republice, kterou vydal Foibos ve spolupráci se Správou Pražského hradu v roce 2012. Autoři Zdeněk Lukeš a fotograf Jan Gloc zde představují dílo významných českých architektů na Pražském hradě. Otto Rothmayer, žák a spolupracovník slavného Slovince Jože Plečnika rozvíjel jeho nadčasové návrhy v areálu nejvýznamnější české památky. O jeho rovněž mimořádném hradním díle se už tolik neví. Méně je však také známo dílo Pavla Janáka na Hradě, i to, že byl autorem významných rekonstrukcí v éře prezidenta Edvarda Beneše i jeho dvou následníků na prahu padesátých let. Janákovým pokračovatelem byl další významný český projektant Jaroslav Fragner, jehož hradní práce se kryjí s obdobím jistého politického uvolnění v šedesátých letech. Tato publikace tedy alespoň stručně představuje formou architektonického průvodce tyto osobnosti a jejich realizace. V závěru ještě připomíná několik dalších projektantů, kteří se v tomto období - tedy od třicátých do šedesátých let - podíleli na úpravách, jež probíhaly v areálu Pražského hradu, případně v letní rezidenci prezidentů v Lánech nebo oboře Hvězda v Praze-Liboci, ta tehdy byla rovněž spravována Hradem. Knížka s bohatou obrazovou dokumentací navazuje na komorní výstavu na toto téma v prostoru pod nedávno obnovenou Plečnikovou vyhlídkou v zahradě Na Valech, pořádanou rovněž v době významných výročí narození, resp. úmrtí jmenovaných architektů.období roku 2017.

Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013-2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území. Nejprve se setkáme s řadou známých i méně známých osobností domácí scény a jejich stavbami v Praze a dalších městech. Záměrem je upozornit na mnohá architektonická díla z období zhruba posledních 100 let, která si zaslouží naši péči či památkovou ochranu, neboť dokumentují myšlení a tvůrčí elán našich předchůdců. Ve druhé části autor představuje budovy a jejich tvůrce v řadě zemí - v Lotyšsku, Portugalsku, ve Španělsku, v Dánsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, ve Velké Británii, v Izraeli, USA, Itálii, Polsku, Rakousku, Německu nebo Irsku. Upozorňuje také na vazby světových tvůrců k našemu území nebo vliv jejich tvorby na české projektanty.

Popis není dostupný

Oproti předchozím vycházkám 1-4, které vedly historickým jádrem Prahy, začneme naše putování sice v centru, ale postupně se od něj budeme vzdalovat po Vinohradské třídě, která patří k nejdelším v Praze. Navzdory svému názvu neprochází jen čtvrtí Vinohrady, ale také Novým Městem, Žižkovem a Strašnicemi, projdeme také částmi obvodů Praha 1, 2, 3 a 10. I zde se seznámíme s řadou zajímavých staveb postavených v různých slozích od historismu přes secesi, art deco, moderní klasicismus a funkcionalismus až po současnou architekturu, představíme si jejich tvůrce známé i dávno zapomenuté a budeme si všímat i pomníků nebo pamětních desek.

Kniha Praha Václava Havla. Průvodce po stavbách spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy této mimořádné osobnosti. Průvodce v několika kapitolách představí na snímcích Pavla Hrocha a dalších fotografů budovy vytvořené jeho dědečkem a otcem, jako byl palác Lucerna nebo barrandovské stavby, dále místa spojená s Havlovým dětstvím a mládím, érou úspěšného dramatika i s disidentským obdobím. V letech, kdy byl Václav Havel prezidentem, osobitě přispěl k vlídnější tváři areálu Pražského hradu a nechybějí ani místa spojená s posledními léty jeho života. V mozaice míst nalezneme stavby nejrůznějšího poslání – od oblíbených hospůdek, kaváren a divadel přes byty disidentů, vyšetřovny StB a věznice až po nové hradní intervence. Na sedmdesát pražských staveb a prostranství je řazeno chronologicky, nechybějí životopisné údaje vázané k jednotlivým životním údobím, podrobné mapy ani slovníček architektů.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb. Tentokrát se prostřednictvím textů renomovaného historika architektury Zdeňka Lukeše a fotografií Pavla Hrocha vydáme do dalších pražských čtvrtí obklopujících historické centrum.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Druhá Psí vycházka v knižní podobě nás nejdřív zavede do katastru svérázného Josefova - pražské čtvrti, která vyrostla až na přelomu devatenáctého a dvacátého století v oblasti bývalého židovského ghetta. Navštívíme Pařížskou ulici, jež leží na rozhraní Josefova a Starého Města, podíváme se na nové stavby Staroměstského náměstí, Melantrichovy ulice a uličky Na Můstku a pak se přesuneme do katastru Nového Města. Podrobně si prohlédneme jeden z jeho ústředních prostorů - Václavské náměstí s řadou působivých dominant moderní architektury - od historismu a secese přes prvorepublikovou avantgardu až po současnou architekturu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný