Vesmírné dobrodružství tak bláznivé, že se vám o něm ani nesnilo! Někde ve vesmíru je určitě Pohádková planeta. Rakety možná záhy přistanou na Marsu, na Venuši, na Jupiteru nebo kdekoli jinde, ale na tuhle planetu se mohou dostat pouze ti, kdo nezapomněli na pohádky.

Co byste řekli tomu, že se na pražské ulici setkáte místo auta s velbloudem? Nebo s krokodýly? Anebo kdyby se najednou pouliční svítilny proměnily v žirafy a daly se na pochod městem. Že to není možné? Tak to neznáte kouzelnou knihu černokněžníka Molouse, ze které to všechno přičarovali… Kdo? To už se dozvíte z knížky, kterou právě držíte v ruce.

Autor v knize shromáždil pohádky autorů, k nimž má blízký vztah a kteří ho nějakým způsobem překvapili, okouzlili či zaskočili. Jedná se o příběhy z Anglie, Ameriky, Japonska, Číny, Izraele, Ruska, Maďarska, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Švýcarska, Rakouska, Francie, Německa, Belgie, Lotyšska a Slovenska. Spojuje je především téma podivnosti a absurdity, některé příběhy však autora zaujaly něčím jiným: něhou, vztahem k přírodě, poetičností, humorem. Kniha obsahuje pohádky o zvířatech, hračkách, obrech, králích, pastýřích, čertech, dětech, podivínech, příbuzných, skřítcích, princeznách, mrakodrapech – zkrátka o všem možném, co nás obklopuje nebo může (i nemůže) obklopovat, i o tom, co vidíme pouze ve své fantazii.Zdeněk K. Slabýje český spisovatel, publicista, kritik a překladatel. Věnuje se především literatuře pro děti a mládež a hudební publicistice. Napsal přes třicet knih pro děti a mládež. V Portále vydal např. tituly Nedokončené pohádky (2007, 2013) a Strašidelné pohádky (2011).

Ilustrace Adolf Born Soubor pohádek s otevřeným koncem inspiruje fantazii dětí, probouzí jejich představivost a zároveň schopnost jejich slovního vyjádření. Při četbě knihy dochází navíc ke kooperaci dětských čtenářů či posluchačů s rodiči. Autor nechal dětem prostor na dotvoření pohádek a svá rozuzlení pak zařadil na konec knihy. K několika pohádkám přidal na ukázku i dokončení dopsaná dětmi, aby čtenářům knížky ozřejmil, jak lze na výzvu "jak to bylo dál" reagovat. Pohádky nebo příběhy na pomezí reality a smyšlenky jsou záměrně různorodé, od tradičního až po současné pojetí, rozličné jsou i jednající postavy od princezny nebo čarodějnice po husu či želvu. Děj je vždycky v humorném a dobrodružném stylu doveden až k napínavému zlomu, po němž má přijít rozluštění děje. Tím je dítě vyprovokováno k přemýšlení, rozhodování a řešení. Knihu ocení učitelky mateřských škol a rodiče dětí od 5 do 12 let.

Strašidelné pohádky jsou obdobně nápadité jako úspěšný předchozí autorův titul Nedokončené pohádky. Mají překvapivý děj, humor, fantazii, napínavé situace - zdánlivě neřešitelné a zcela bezvýchodné, kdy protagonistovi hrozí to nejhorší v zajetí duchů nebo jiných strašidelných pohádkových bytostí - a neobejdou se ani bez nečekaných momentů a obratů v ději. Čtenáře přitáhne i pojetí pohádek, které spočívá v tom, že jsou tu spojeny příběhy zcela současné s prostředím, které čtenáři mohou vidět kolem sebe, ale přitom je využito prvků klasických pohádek (vlk, vodník, obr…). Nezanedbatelná je jazyková úroveň zkušeného vypravěče. Stejně jako Nedokončené pohádky přispívají i tyto k rozvoji vyjadřovacích dovedností čtenáře vynalézavostí autorského jazyka s vytříbeným a vtipným podáním. Kniha je určena dětem od 5 do 10 let. Mohou ji využít i učitelky v mateřských školách nebo knihovnice při práci s dětskými čtenáři. Zdeněk K. Slabý je autorem na 30 knih pro děti, mnohé z nich byly přeloženy do několika světových jazyků. Byl dlouholetým redaktorem časopisu o dětské literatuře Zlatý máj a dramaturgem dětského divadla. Roku 2010 mu byla udělena prestižní cena za celoživotní práci s dětskou knihou. V Portálu vyšly jeho Nedokončené pohádky (2007).

Publicista a muzikolog Z. K. Slabý předkládá čtenářům fundovaně - zároveň však velmi čtivým způsobem - několik stovek hesel pokrývajících oblast alternativní, avantgardní, improvizované, progresivní a experimentální hudby propojující vlivy jazzové, rockové, komorní, etnické ad. V dvoudílné encyklopedii "Jiná hudba" se čtenář dočte o skupinách či interpretech typu Lestera Bowieho, Johna Zorna, Cpt. Beefhearta, Art Bears, Work, Art Ensemble of Chicago a o mnoha dalších. Pozornost je věnována jak americké, tak evropské či asijské scéně - prostě všemu, co se vymyká zavedené představě o neměnných hudebních žánrech.