Popis není dostupný

O velikém postrachu od Úpy, o Benedovi Zvířetickém, o vzniku Štěpanického hradu, Slaviborovi z Hrádku, loupežnících od Adršpachu, rytíři Karlovcovi nebo o pokladu na Šancích - to je jen několik pověstí, které čtenáři předkládá známý autor nejen encyklopedií a turistických průvodců Zdeněk Fišera. Soustředil se přitom na malebnou krajinu severních Čech, známou svými vysokými horami, hlubokými lesy a divočejšími i klidnějšími říčkami a potoky. Také krás této přírody se v autorově podání projevuje v každém jednotlivém vyprávění, která se nyní dostávají čtenáři v převyprávěné a čtivé podobě, vytvořené na základě původních místních pověstí a bájí, které často ani nejsou širší veřejnosti známy.

Nejen kostely, ale i celá řada klášterů byla stavěna jako opevněné prostory, kde bylo možné se v případě nebezpečí také bránit. Známý encyklopedista a autor turistických průvodců přináší ve své nové knize přehled podobně opevněných církevních památek a doplňuje tak svoji předchozí publikaci Opevněné kostely Moravy a Slezska.

Většina středověkých hradů měla své vlastní kaple, sloužící buď potřebám hradního pána, posádky, nebo i lidí z podhradí. Přitom řada z těchto kaplí má své zajímavé příběhy, ať už jde o jejich architekty a budovatele, autory výzdoby nebo osobnosti, které se v nich někdy vyskytly. Kaple se navíc často měnily s podobou hradů a jejich přestavbami v různých obdobích a architektonických slozích, některé byly přestavovány a přezdobovány, jiné zcela zanikly. Zdeněk Fišera, známý autor encyklopedických knih a turistických průvodců, provede čtenáře hradními kaplemi na Moravě a také ve Slezsku, a to nejen na našem území, ale také na území dnešního Polska, které dříve náleželo k Českým zemím. Jedinečný průvodce je doplněn QR cody, mapovými prvky a fotografickou přílohou.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. Druhý díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Vysočiny, Pardubického, Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali vzhledem ke své loupeživé činnosti do rozporu se zákonem. V úvodní části najdeme důkladnější rozbor týkající se loupeživých rytířů a zemských škůdců, mezi kterými byly značné rozdíly. Loupeživý rytíř byl šlechtic, který podnikal přepady a loupeže. Zemský škůdce byl v podstatě rušitel vyhlášeného zemského míru a v mnoha případech odbojník. Hlavní část knihy ve více než sto samostatných krátkých medailonech hovoří o jednotlivých osobách z řad vyšší i nižší šlechty včetně těch, kteří sice urozeného původu nebyly, ale mnohdy loupeživé družiny vedly. V řadě kapitol se jedná o dvojice, případně více členů jednoho rodu. Závěrečné kapitoly pojednávají o známých postavách jen zlomkovitě, jelikož nejsou nijak historicky doloženy, ale existovat mohly. Pro úplnost je připomenuto i několik loupeživých rytířů zahraničních. Publikace je doplněna fotografiemi a perokresbami hradů, hrádků a tvrzí, na kterých tito lapkové působili a u téměř každé kapitoly najdeme i jejich rodové erby. Kniha je zakončena rejstříkem odborných výrazů, anglickým resumé a výčtem použitých pramenů a literatury.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a městských branách se tentokrát autor věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly - byť několikrát přestavovány - zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po I. díle (s úvodem a městy A-G) následuje katalog měst mezi H-Ž, soupis literatury a slovníček, opět s množstvím ilustrací (plánky, fota apod.).

V návaznosti na titul o městských věžích se tentokrát autor věnuje fenoménu městských bran, z nichž stovky již v průběhu času, a to zejména v 17. a pak v 19. století, zanikly, ale desítky ještě dodnes existují a dotvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji bran a jejich rozdělení následuje abecedně řazený katalog podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací (fota, plánky, nákresy) a barevná příloha.