Popis není dostupný

O velikém postrachu od Úpy, o Benedovi Zvířetickém, o vzniku Štěpanického hradu, Slaviborovi z Hrádku, loupežnících od Adršpachu, rytíři Karlovcovi nebo o pokladu na Šancích - to je jen několik pověstí, které čtenáři předkládá známý autor nejen encyklopedií a turistických průvodců Zdeněk Fišera. Soustředil se přitom na malebnou krajinu severních Čech, známou svými vysokými horami, hlubokými lesy a divočejšími i klidnějšími říčkami a potoky. Také krás této přírody se v autorově podání projevuje v každém jednotlivém vyprávění, která se nyní dostávají čtenáři v převyprávěné a čtivé podobě, vytvořené na základě původních místních pověstí a bájí, které často ani nejsou širší veřejnosti známy.

Nejen kostely, ale i celá řada klášterů byla stavěna jako opevněné prostory, kde bylo možné se v případě nebezpečí také bránit. Známý encyklopedista a autor turistických průvodců přináší ve své nové knize přehled podobně opevněných církevních památek a doplňuje tak svoji předchozí publikaci Opevněné kostely Moravy a Slezska.

Většina středověkých hradů měla své vlastní kaple, sloužící buď potřebám hradního pána, posádky, nebo i lidí z podhradí. Přitom řada z těchto kaplí má své zajímavé příběhy, ať už jde o jejich architekty a budovatele, autory výzdoby nebo osobnosti, které se v nich někdy vyskytly. Kaple se navíc často měnily s podobou hradů a jejich přestavbami v různých obdobích a architektonických slozích, některé byly přestavovány a přezdobovány, jiné zcela zanikly. Zdeněk Fišera, známý autor encyklopedických knih a turistických průvodců, provede čtenáře hradními kaplemi na Moravě a také ve Slezsku, a to nejen na našem území, ale také na území dnešního Polska, které dříve náleželo k Českým zemím. Jedinečný průvodce je doplněn QR cody, mapovými prvky a fotografickou přílohou.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. Druhý díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Vysočiny, Pardubického, Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. První díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Prahy, Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali vzhledem ke své loupeživé činnosti do rozporu se zákonem. V úvodní části najdeme důkladnější rozbor týkající se loupeživých rytířů a zemských škůdců, mezi kterými byly značné rozdíly. Loupeživý rytíř byl šlechtic, který podnikal přepady a loupeže. Zemský škůdce byl v podstatě rušitel vyhlášeného zemského míru a v mnoha případech odbojník. Hlavní část knihy ve více než sto samostatných krátkých medailonech hovoří o jednotlivých osobách z řad vyšší i nižší šlechty včetně těch, kteří sice urozeného původu nebyly, ale mnohdy loupeživé družiny vedly. V řadě kapitol se jedná o dvojice, případně více členů jednoho rodu. Závěrečné kapitoly pojednávají o známých postavách jen zlomkovitě, jelikož nejsou nijak historicky doloženy, ale existovat mohly. Pro úplnost je připomenuto i několik loupeživých rytířů zahraničních. Publikace je doplněna fotografiemi a perokresbami hradů, hrádků a tvrzí, na kterých tito lapkové působili a u téměř každé kapitoly najdeme i jejich rodové erby. Kniha je zakončena rejstříkem odborných výrazů, anglickým resumé a výčtem použitých pramenů a literatury.

Další svazek edice Navštivte... představuje důležité historické památky, jakými jsou bezesporu městské věže, jinak známé také jako městské hlásky. V úvodní části se čtenáři seznámí se stručnou historií vývoje městských věží, pozornost je věnována i jejich někdejším obyvatelům, tedy hlásným - věžníkům. Následuje základní stavební rozbor věží a členění na jejich obvyklé účelové části. Dále jsou pak věže rozděleny podle typu na samostatně stojící, kostelní, radniční a věže kdysi tvořící součást městského opevnění. Vlastní katalog městských věží má podobu krátkých kapitol týkajících se vždy jedné věže. Každá kapitola pojednává stručně o poloze místa (města, městečka či dnes jen obce) uvedené věže a pak o jejím bližším umístění v daném místě. Nechybí údaje o současné přístupnosti věže pro veřejnost, u přístupných věží potom otevírací hodiny. Hlavní část kapitoly je věnována vlastní historii věže, jejímu venkovnímu vzhledu a vnitřní stavební podobě. Kniha pojednává o 140 těchto městských věžích, text je doplněn barevnými fotografiemi.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a městských branách se tentokrát autor věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly - byť několikrát přestavovány - zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po I. díle (s úvodem a městy A-G) následuje katalog měst mezi H-Ž, soupis literatury a slovníček, opět s množstvím ilustrací (plánky, fota apod.).

Série: Historické radnice Čech, Moravy a Slezsk

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a branách se tentokrát dvojice autorů věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé již v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly – byť několikrát přestavovány – zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji radnic následuje abecedně řazený katalog (v 1. dílu A–J) podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací, mimo jiné historická i současná fota, kresby průčelí, půdorysné plánky, veduty a podobně.

V návaznosti na titul o městských věžích se tentokrát autor věnuje fenoménu městských bran, z nichž stovky již v průběhu času, a to zejména v 17. a pak v 19. století, zanikly, ale desítky ještě dodnes existují a dotvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji bran a jejich rozdělení následuje abecedně řazený katalog podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací (fota, plánky, nákresy) a barevná příloha.

Městské věže představovaly reprezentační stavby města, ať už stály samostatně, nebo tvořily součást důležité městské budovy. Vznikaly často jako součást farních kostelů nebo radnic, ale jako tzv. věžovité brány byly někdy zapojeny do městského opevnění. Mívaly i obranný charakter, ale primární byl jejich strážní účel: střežení okolí města v době nebezpečí, vyhlašování času nebo třeba poplachu při požáru. Klasické věže (zvané i hlásky nebo zvonice) měly v nejvyšším patře po celém obvodu převislý či arkádový ochoz. Za ním býval věžní byt či světnice věžníků (hlásných či podvěžních). Soubor zachycuje na 130 věží, text doplňují fotografie a dobové ilustrace.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a branách se tentokrát dvojice autorů věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé již v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly – byť několikrát přestavovány – zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji radnic následuje abecedně řazený katalog (v 1. dílu A–J) podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací, mimo jiné historická i současná fota, kresby průčelí, půdorysné plánky, veduty a podobně.