Uznávaný hudební skladatel rezignuje na společenský život, odchází do ústraní, ale nenadálý nález v podobě kufru plného závažných dokumentů mu nepříjemnou realitu stále zpřítomňuje. Benýškova obsáhlá novela je koncipována jako dramatický příběh s přesahem do filosoficko-sociální roviny. Autor reflektuje nepříjemná témata současnosti s podstatnými exkursy do minulosti, zejména do let kolem listopadu 1989. Kriticky například nahlíží do některých kontroverzních oborů jako jsou exekuce, činnost grantových agentura a dalších odvětví, která skýtají prostor pro korupci. Snad nejpalčivější a nejpodstatnější problém současnosti, na nějž se Benýšek snaží ve svém textu upozornit, je ztráta hodnotových měřítek a téměř naprosté rozostření prostoru mezi pravdou a lží. Benýškův text je dramaturgicky zajímavě vystavěný, pasáže prózy střídají dopisy a reálné dokumenty, což velmi dobře umocňuje dramatickou linku celého příběhu. Podstatným nosníkem knihy je ale samotné téma, jimž se autor dotýká problémů, s nimiž se současná společnost potýká. Hudební skladatel Rudolfek dochází v samotě moravské jeskyně, kam se odstěhuje z velkoměsta, k poznání, že jeden z největších problémů současného světa je relativizace všech hodnotových systémů. Napíše rozsáhlý esej (Relativizace hodnotových systémů jako zbraň kupčíků) a zároveň, dílem náhodně, najde v sousední jeskyni kufr s tajnými dokumenty z doby kolem roku 1989. Rudolfek se pokouší najít klid a anonymitu, aby přes řadu peripetií, které vykresluje v sérii dopisů, došlo nakonec k nutnému vyústění, jež je možné chápat jako historizující metaforu.

Román Zbyňka Benýška Loutky boží je čtivou kronikou života generace narozené na začátku padesátých let, výpovědí o individuálních kořenech proměňujícího se společenského zla i neobyčejně působivým příběhem milostným. Epická šíře příběhu umožňuje autorovi v jemně popsaných detailech zachytit atmosféru života na moravském městě od počátku padesátých let, inspirující Prahu konce let šedesátých, cestu po Balkáně a světový festival socialistické mládeže a studentstva v Sofii, být "na cestě" po Francii, i popsat temnou a krutou tvář normalizační Prahy let sedmdesátých. Próza je rytmována úryvky z dobových písňových textů, tvořících pozadí k vyprávění životního příběhu hlavního hrdiny Viléma a jeho osudové lásky Ostružinky. Vilém prochází generačním světem rockové a folkové hudby, je inspirován beatnickou poezií a nonkonformním uměleckým prostředím. Román krok za krokem sleduje, jak jsou ideály Vilémovy generace zvnějšku surově napadány a ničeny - a to nejen u nás -, aby uprostřed románu bylo konstatováno, že "revolta usíná". S neobyčejnou přesností zachycuje proměny společenského klimatu v naší zemi v průběhu více než čtyřiceti let. Přestože román do jisté míry sleduje životní příběh samotného autora a v postavách můžeme odhalit řadu českých umělců jeho generace, je dílem fabulovaným a umně vystavěným: autor v něm mistrně pracuje s dobovými symboly, návratnými motivy a rytmem vyprávění. Epilog pak dovádí osudy postav románu až do naší současnosti.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "My nejsme vrazi" spadá do žánru Romány. Autorem je Benýšek Zbyněk. Obsahuje 281 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Torst" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.