Komplet: První díl (Nejstarší dějiny) a druhý díl (Osudy bohů). Reedice stěžejního Kalandrova díla, které dokončil na počátku druhé světové války. Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení do koncentračních táborů ztratil a Kalandra tuto monumentální knihu po svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946 znovu. Historiografická práce se pokouší rozebrat nejstarší historické prameny věnující se vzniku naší národní existence. I když byla shledána v mnoha věcech spornou, rozhodně rozvířila zajímavou polemiku.

Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem před obhajobou jej Kalandra stáhl a nikdy tak své doktorské studium nedokončil. V originální studii Kalandra soustředí svou pozornost na vývoj tzv. předsokratovské filozofie, zejména pak na filozofa, jejž sám považuje za mezník – Parmenida. Kalandra v úvodu práce odsuzuje dosavadní výzkum fragmentů Parmenidova díla jako ahistorický a za svůj cíl si klade nápravu chyb, jež jsou při výkladu předsokratovské filozofie činěny. Analýza vyrůstá z historických a dialekticko-materialistických pozic, nepřehlédnutelný je autorův holistický přístup a také jistá adorace pohybu, resp. vývoje. Interdisciplinární analýza dochovaných fragmentů Parmenidových úvah zůstává i po pětaosmdesáti letech nejvýraznějším příspěvkem vzniklým v českém intelektuálním prostředí a představuje stále intelektuálně podnětný vklad do debat filozofických, historických i kosmologických.

Svébytná interpretace myšlenkového odkazu jedné z nejvýznamnějších postav předsokratovské filosofie. Původně disertační práce levicově orientovaného filosofa a novináře, v procesu s Miladou Horákovou odsouzeného k trestu smrti, sepsaná koncem dvacátých let a zaměřená na interpretaci učení předsókratovského myslitele z hlediska pochopení Parmenidovy perspektivy a filosofického prostředí vzniku díla. Parmenidés mluvil o vesmíru jako o kouli a o nekonečnosti jsoucna ve smyslu cykličnosti, v sebe uzavřenosti. Autor, ovlivněný Hegelem, a především Marxem, se zabývá Parmenidovou koncepcí věčně totožného bytí, jeho kosmologií či psychologií.