V knize Chonrad Stoeckhlin a "noční houf" Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, o létání vzduchem a o materiální i potravinové hojnosti, jež se střetávaly s názory proti pověrám bojujících inkvizitorů. Možná bezděčná, možná naopak zcela cílená poznámka Chonrada Stoeckhlina o tom, že se v doprovodu anděla účastnil putování tzv. "nočního houfu", během něhož získal nejen obecně uznávané léčitelské schopnosti, ale i dovednost rozpoznávat čarodějnice, zavdala podnět k rozsáhlému čarodějnického vyšetřování na statcích augsburského biskupa. Na základě Stockhlinových výpovědí bylo nakonec obviněno a upáleno několik desítek žen a výjimečně i mužů. Behringer mistrně rekonstruuje jak mechanismus inkvizičního vyšetřování, tak způsob myšlení inkvizitorů konce 16. století, kteří veškeré představy lidové víry ztotožňovali s působením ďábla. Spolu s tím však rovněž ukazuje, jak etnografická bádání počínaje bratry Grimmy zkreslila a zneprůhlednila povědomí o lidové kultuře a jak nám teprve návrat k pramenům 15. a 16. století umožňuje bez předsudků nahlédnout do náboženských představ obyčejných a literárně nevzdělaných lidí, v nichž se křesťanství mísilo s nejrůznějšími animálními kulty. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Čarodějnictví jako fakt, konspirační teorie nebo přelud náboženských fanatiků? Německý autor v této ucelené příručce vysvětluje okolnosti vzniku čarodějnického pronásledování, pojednává o souvislostech v éře honů na čarodějnice a jejich následcích po celém světě od středověku dodnes. Spojuje tento jev se změnami klimatu, epidemiemi, neštěstím, nevlídnou sociální a ekonomickou situací i politickými aspekty, ale hlavně s církví. Stručně řečeno: čím horší podmínky pro život, tím lepší živná půda pro nařknutí z čarodějnických praktik. Přesto se označení nevyhýbalo bohatým ani chudým, jev se objevoval jak ve vyspělých kulturách, tak u zaostalých kmenů a v rozvojových zemích. Lze však vše lidskému chápání vzdálené označit za čarodějnictví? A je tento fenomén stále aktuální?

Jak lidský druh v průběhu dějin ovlivnil klima? Jak ovlivňovaly výkyvy klimatu život našich předků? Autor nám fascinujícím způsobem osvětluje všechno, co bychom měli vědět o historických změnách klimatu a jejich kulturních důsledcích od holocenu po 21. století. Jeho vědecký záběr přitom sahá od věd přírodních k vědám společenským, opírá se o geologii, klimatologii, paleontologii, archeologii, o kulturní historii a mnoho dalších oborů. Kniha v roce svého prvního vydání (2007) úspěšně vstoupila na pole současných diskusí o globálním oteplování a do počátku roku 2010 se dočkala již šesti německých a jednoho anglického vydání.