Bichetta si vysloužila přezdívku Tygřice pro svou dravou ženskost a notnou dávku cynismu. V Paříži ji zná každý, zejména muži, ale nikomu se ji zatím nepodařilo "chytit" a spoutat. Dokud se na scéně neobjeví záhadný Fec, pobuda, který jako by se na Tygřici díval znuděnýma očima. Z tohoto setkání vyplyne zběsilé a surrealistické dobrodružství, které odkrývá "fetiš" lásky. Dandy a alternativní intelektuál Walter Serner vypráví o Paříži dvacátých let a "fotografuje" její špinavé i podivuhodné scény jazykem, který je někdy tak mnohomluvný, až se stává čistou fantazií. Román Tygřice, vydaný v roce 1925 a v roce 1935 nacisty zařazený na seznam zakázaných knih, zůstává jedním z nejsilnějších textů dadaistické a avantgardní literatury 20. století. Tygřice a jiné gaunerské povídky se celkem bez výjimky odehrávají v prostředí kriminálních živlů, oscilují mezi erotickou prózou, gangsterskou kriminálkou, bláznivým románem dvacátých let a nespoutanou jazykovou hrou kovaného dadaisty.

Svůj slavný manifest napsal autor zkraje roku 1918. Dada manifestů vznikla celá řada, ale Sernerův byl první a evidentně inspirací pro všechny následující. Manifest da-da - Letzte Lockerun (Poslední uvolnění), později autorem přejmenovaný na Příruční breviář pro hochštaplery a všechny ty, kteří se jimi chtějí stát, patří mezi legendární knihy 20. století. Toto dílo je dnes považováno za svědectví tehdejší ostře se vymezující avantgardy.