O čem se nedá mluvit, o tom se… má zkusit psát.Proč nás vzrušuje porušení zákazu? Jak zažíváme své tělo? A kde leží hranice maskulinity? Reportážní eseje Vratislava Maňáka zkoumají mužskou homosexualitu v současné střední Evropě, vracejí se k jejím sexuálním kořenům a ukazují, že témata obvykle spojená se životem gayů mohou rezonovat i většinovou zkušeností.

Popis není dostupný

Bylo, nebylo. Panna Maria zemřela ve Varšavě, pytláci párali tetřevům břicha, ze lvích tlap šily se maškarní holiny, v Persii zavřeli brány karavanám, úplněk půjčoval zajícům na kožich a nad Prahou kokrhal kouzelník Žito. Smrt staré Maši, sbírka šesti alegorických povídek, je pokusem vyprávět o současnosti tak, jako by se už dávno stala a zbyla z ní jenom torza mýtů - nebo přesně naopak, je to pokus hledat v současnosti to, co z mýtů ještě zbývá.

Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do rodného města na oslavu dědečkových sedmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid; místo toho se ale o slovo hlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění. Román Rubikova kostka čtenáře zavede do roku 2011 i na konec války, do Českého lesa i k Zemplínské Šíravě, především ale do ulic Plzně - toho "nejameričtějšího města v Evropě", které se kvůli měnové reformě už na počátku padesátých let postavilo tehdejší moci.

Popis není dostupný

Povídky mladého autora Vratislava Maňáka přinášejí do současné literatury neobvyklý hlas. Jeho texty většinou začínají zcela všedními situacemi: Jiří je vyhozen z práce a cestou domů bloudí městem, malý Tom vypráví o svém narozeninovém dni, Jindřich probírá pozůstalost po své ženě. A pak se něco stane - čtenář si všimne, že popisovaný děj není úplně obyčejným popisem či vyprávěním. Odhaluje v textu náznaky a drobnosti, které dávají tušit, že to, co čteme, není nejzazší skutečnost - to podstatné se odehrává někde "za". Maňák je však dalek výrazných point a gest, která by čtenáře najednou zasáhla a převrátila vše naruby. Spíše nenápadně klade indicie, z nichž si čtenář sám poskládá cestu k té druhé realitě. Ale je to možné vnímat i naopak, jako průniky onoho "za" do našich běžných životů. Tak jako je to například v povídce, v níž si nemocná dívka "vymění" svou reálnou existenci se sochou chlapce. Svým stylem a suverénním vyprávěním Vratislav Maňák ukazuje, že se zde objevil talent, který má šanci stát se výraznou literární osobností.Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2012.