Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha zachycuje pozadí sbližovacích pokusů české a německé politiky na sklonku 19. století. Tehdy, v atmosféře moderny, se nově nastupující politická generace snažila přijít s podněty jak oživit možnosti zemského i říšského, rakousko-uherského rozvoje. Na příkladu spolupráce skupiny politických realistů (T. G. Masaryk, J. Kaizl, K. Kramář) a okruhu redakce kulturně politické vídeňské revue Die Zeit (H. Kanner, I. Singer, H. Bahr) lze doložit, jak obtížné a ve své podstatě nemožné bylo hledání východisek z kruhu národnostní podezíravosti a izolacionismu. Pod společně hlásanými ideály jednoty a spolupráce se skrývaly rozdílné představy a zájmy. Právě neúspěch politiky smíření vedl později k deziluzi a oslabování rakouské identity v české politice, a nakonec k prosazení separatistického programu.

Popis není dostupný

Kniha přistupuje svébytným způsobem k problematice moderního vystěhovalectví 19. a raného 20. století. Přibližuje v obecné rovině jeho podstatu, příčiny a orientaci jednotlivých proudů, vnitrostátní migraci, silný zaoceánský proud či alternativní směrování utečenců, zejména na východ do oblasti carské říše. Autor však sleduje problematiku vystěhovalectví vlastně zprostředkovaně, jako téma širší společenské, zejména politické diskuse. Jednotlivé kapitoly práce se tak soustřeďují nikoli na analýzu vystěhovalectví jako takového, ale na proměny vztahu české společnosti a politiky k jednotlivým projevům dobové migrace a emigrace, osídleneckým projektům, politickému exilu, krajanům a krajanským komunitám. Přibližuje různé dobové ohlasy, které vystěhovalectví vyvolávalo, představy jeho využití v zájmu expanzivní síly české ekonomiky či naopak úsilí o zmírnění dopadů odchodu desetitisíců v obavách z národní slabosti. Jakkoli byla v posledních letech věnována problematice vystěhovalectví řada titulů, předkládaný text na zkoumání této problematiky nejen vhodně navazuje, ale rozšiřuje ji novým směrem.

Kniha představuje v šesti samostatných kapitolách vývoj parlamentních institucí na území českých zemí ve 20. století. Dynamika historických procesů, které česká společnost prodělávala v minulém století, se nezbytně odrážela rovněž v pojímání a roli parlamentních orgánů. Historici a politologové se v jednotlivých příspěvcích knihy proto soustředili zejména na nestandardní a problémové aspekty vývoje české a československé zastupitelské demokracie ve fázích, kdy se ocitala pod tlakem politických událostí. Po obecném shrnutí předpokladů republikánského parlamentarismu, které si česká politika nesla jako dědictví monarchistické éry z doby před rokem 1918 (V. Doubek: Předpoklady československého parlamentarismu), následuje kapitola věnovaná budování československého státu a parlamentního systému ve 20. letech, a to z pohledu problematizované pozice sociálně demokratické strany (M. Polášek: Parlament jako katalyzátor přerodu antisystémové strany ve stranu systémovou: případ ČSDSD); na pozadí krizového období třicátých let rozvinul koncepci své kapitoly M. Pehr, který se zamýšlí zejména nad sílícími alternativami parlamentního a stranického systému v soudobých představách stavovství a stavovského parlamentu (Návrhy české pravice na reformu československého parlamentu v době první republiky); týž autor se podjal kapitoly věnované parlamentarismu třetí republiky, tedy přechodového období, v němž byl rovněž parlamentní život výrazně ovlivněn konfrontační atmosférou nadšení a skepse na cestě obecného politického vývoje od jedné totality k druhé (Československý parlament po druhé světové válce); období zakonzervovaného systému socialistického Československa v knize reprezentuje kapitola věnovaná jeho dílčí a dočasné destrukci, tedy období sklonku 60. let s důrazem autora (J. Hoppe) na aktivity parlamentu a poslanců v době Pražského jara (Pražské jaro 1968 v parlamentu); závěrečná kapitola J. Bureše je koncipována jako analýza poněkud absurdního fungování komunistického parlamentu v rané fázi obnovující se československé demokracie let 1989-1990 (Československý parlament v roce 1989).Tato kolektivní monografie přináší nesporně zajímavý a podstatný příspěvek k dosud ne dosti zpracované tematice rozvoje českého parlamentarismu, a to nestandardní formou problémových analýz.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "T. G. Masaryk a česká slovanská politika 1882-1910". Autorem je Doubek Vratislav. Obsahuje 192 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.