Sborník dvaceti příspěvků rekapituluje uplynulých 30 let činnosti Ústavního soudu ČR pohledem jeho současných i bývalých soudců, zástupců akademické sféry i advokátů. Čtenář se může seznámit s bilancí nejvýznamnějších rozhodnutí Ústavního soudu a s problémy, které velmi pravděpodobně bude muset tento soud řešit v blízké budoucnosti. V několika textech je podrobně rozebrán způsob výběru a nominace ústavních soudců, a také některé klíčové agendy, které Ústavní soud rozhoduje. Další příspěvky jsou zaměřeny na vnitřní fungování Ústavního soudu a nechybí ani srovnání s činností soudů zahraničních. Závěrečná část sborníku obsahuje velmi cenné osobní vzpomínky emeritních soudců.

Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny, a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení již stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče. Tento sborník obsahuje celkem osm různě zaměřených textů týkajících se práva svobodně podnikat, a to jak z hlediska čistě právního, tak ekonomického. Po úvodním textu Tomáše Richtera, věnovanému obecnějšímu zamyšlení nad ochranou demokracie před podnikáním, následuje příspěvek Karla Šimky o ústavních a faktických mezích regulace cen a produkce. Josef Kotásek se zaměřuje na otázky reklamy a její samoregulace a Vojtěch Šimíček zkoumá právo svobodně podnikat v konfrontaci s nezadatelností lidské důstojnosti. Problematice přezkumu regulace podnikání ústavními soudy se věnuje Ladislav Vyhnánek, na kterého navazuje velmi aktuálním příspěvkem zaměřeným na zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody projevu internetových platforem Radim Polčák. Konkrétní problém vztahu mezi svobodou podnikání a zákazem diskriminace při poskytování ubytovacích služeb analyzuje Jan Wintr a konečně zpětným vyhodnocením a ekonomickou smysluplností nyní již zrušené elektronické evidence tržeb se zabývá Libor Dušek.

Sborník obsahuje deset různě zaměřených textů renomovaných odborníků, týkajících se dělby moci. Po teoretické analýze dělby moci v Ústavě Jana Kysely se Marian Kokeš zabývá touto otázkou v rámci zákonodárného procesu, kdy existuje napětí panující mezi vládou a parlamentem. Příspěvek Jana Malíře je věnován (ne)justiciabilitě politických otázek v kontextu dělby moci. O státních orgánech, které nelze jednoduše zařadit do klasické trojdělby moci, píše trojice autorů Ondřej Kadlec, Katarína Šipulová a David Kosař. Dalšímu bloku problémů, týkajících se reakce státních orgánů (zejména soudů) na pandemii, se věnují Jan Wintr a Petr Mikeš. Stanislav Balík posunuje problematiku dělby moci od výlučně moci státní k územní samosprávě. Vlastimil Göttinger vrací otázky dělby moci do obecnější polohy, přičemž apeluje na větší respekt mezi jejími jednotlivými složkami – zejména ve vztahu k moci soudní, která bývá nezřídka „otloukánkem“ ze strany politiků. Na zdánlivě separátní problém hromadného prominutí daně v kontextu teorie dělby moci poukazuje Ondřej Moravec. Jaroslav Benák připomíná, že mají-li modely dělby moci věrně zobrazovat mocenskou realitu, nelze opomíjet ani další nestátní vlivné aktéry, kterými jsou ekonomické subjekty nebo náboženská společenství.

Sborník obsahuje deset textů významných ústavněprávních odborníků, které pojednávají o nezávislosti soudní moci v minulosti i v její současné podobě a o rizicích, jimž bývá vystavena. Čtenář tak dostává základní informaci nejen o nejdůležitějších zárukách nezávislosti soudů a soudců, ale také o způsobech, jakými bývají tyto záruky v různých zemích prolamovány. Se znalostí těchto skutečností je možné nezávislost justice daleko lépe a účinněji hájit a chránit. Navýsost důležité je však zejména to, aby se samotní soudci při výkonu své funkce i ve svém osobním životě chovali tak, aby si plně zasloužili důvěru veřejnosti a institucionální nezávislost.

Tento sborník obsahuje devět textů věnovaných problematice regulace médií. Autoři jednotlivých příspěvků, kterými jsou odborníci na ústavní právo (akademici, soudci, advokáti) a také aktivní novináři, se ve svých textech zabývají širokým spektrem problémů. Kladou si např. otázku, jak má být zaručena skutečná pluralita médií, zda potřebujeme veřejnoprávní média, anebo jak média regulovat. Dospívají přitom k jednoznačnému závěru, že kromě regulace státní je daleko důležitější a - v konečném důsledku - efektivnější, aby tuto regulaci prováděli samotní příjemci informací, a také, aby dřívější státní cenzuru nenahrazovala autocenzura. Tržní prostředí je totiž sice často velmi kruté, nicméně může být i spravedlivé. Pokud totiž některé zpravodajské servery nebudou mít žádné čtenáře, pozbudou faktického vlivu a stanou se nezajímavými i pro své sponzory. Naopak podporou kvalitních médií můžeme přispět k tomu, že se na mediálním trhu udrží a nabudou na významu.

Dvacet pět let trvání řadí českou Ústavu mezi déletrvající a zdánlivě i stabilizované. Přesto pořád zjišťujeme, že je spousta věcí, které stále nejsou zcela jasné, a zejména někteří politici nás dokáží neustále překvapovat jejím „kreativním“ a „emancipovaným“ výkladem. Nedá se proto říci, že Ústava je již dostatečně „usazená“, její gramatické znění je dotvořeno výkladovou a aplikační praxí a v zásadě nás již nic nemůže překvapit. Právě naopak, téměř každý den můžeme narazit na ústavní problémy, jejichž výklad není jednoznačný. I proto je důležité a dobré, že se odborná komunita pravidelně vyjadřuje k tomu, kde je hranice mezi kreativitou a svévolí, mezi intelektuální invencí a přepínáním daných pravidel až k jejich faktickému popření, co je ještě nevinná hra a co již představuje ohrožení základů ústavnosti. Zda nakonec názory odborníků budou brány světem politiky dostatečně v potaz, to je samozřejmě věc jiná. Důležité však je, že tyto názory jsou dostatečně známy a každý, kdo je nebude respektovat, by se měl alespoň snažit se s nimi poctivě argumentačně vypořádat. Tento sborník proto obsahuje deset textů, které nejen připomínají 25 let existence Ústavy, nýbrž i dávají odpovědi na řadu aktuálních otázek jejího výkladu.

Téma přímé demokracie bylo dlouhou dobu značně opomíjeno. Zřejmě i proto, že referendum bylo v minulosti opakovaně zneužito za účelem nastolení či posílení autoritářských až totalitárních režimů. V současnosti však institut referenda zažívá pomyslný boom, a to i v těch zemích, kde bylo využíváno velmi málo, anebo dokonce vůbec. Jen v poslední době se konala referenda v Nizozemí, Řecku, Velké Británii, Irsku či Španělsku; o referendu o připojení Krymu k Ruské federaci ani nemluvě. Tento sborník se proto snaží poctivě zkoumat výhody i nevýhody přímé demokracie na celostátní i místní úrovni, a to v rámci České republiky i v celoevropském kontextu. Autoři jednotlivých příspěvků jsou právníci a politologové a otevřeně poukazují na všechny slabiny konkrétních variant referenda, o nichž ústavodárce nyní uvažuje. V každém případě by totiž mělo platit, že základní smysl referenda má spočívat ve vyšší legitimitě politických rozhodnutí, a nikoliv ve zbavování se politické odpovědnosti, v populismu či v jakési formě „politického outsourcingu“, který může nakonec způsobit delegitimizaci celého politického a ústavního systému.

Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Tento sborník textů se zabývá způsoby financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen všem, kteří se o téma financování politiky zajímají.

Soudní řád správní je důležitý nejen pro organizaci a fungování správního soudnictví, ale představuje i jeden ze základních kamenů demokratického právního státu a nezbytný díl pestré mozaiky ochrany subjektivních práv a kontroly veřejné správy. Komentář je dílem širšího kolektivu autorů, kteří se dlouhodobě podílejí na činnosti správních soudů a působí také v akademické sféře. I proto kniha nemá ambici být ryze praktickým či naopak spíše teoretickým dílem, nýbrž se poctivě snaží skloubit oba pohledy. Publikace vychází v roce převratných změn v našem právním řádu. Plně proto zohledňuje dopady nového občanského zákoníku. Současně poukazuje na tzv. velkou novelu soudního řádu správního, provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2012. Nastalý časový odstup již umožňuje její vyhodnocení. Komentář v hojné míře přibližuje aktuální judikaturu správních soudů, která se stále vyvíjí a jejíž poznání je pro řádné pochopení správního soudnictví a ochrany v něm poskytované nezbytné. Mnoho institutů v soudním řádu správním stávající soudní praxe vyložila a aplikuje jinak, než jak by se dalo seznat z textu samotného, případně odlišně, než tomu bylo zvykem. Publikace je vhodnou pomůckou pro ty, kteří mají zájem dozvědět se podrobnosti o správním soudnictví, ale i vítaným pomocníkem v problémových a nejasných situacích

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

„Stelesňujem verejný triumf a súkromné fiasko v jednej osobe,“ konštatuje na začiatku príbehu hlavná hrdinka románu, filmová hviezda Allie Rayová. Práve sa ocitla na vrchole kariéry, zato jej súkromný život je v troskách. Ako jednoduché dievča zo zapadnutého malého mesta sa vypracovala na hviezdu prvej veľkosti, lenže po ceste za úspechom načisto stratila seba samu. Pod tlakom podozrivých udalostí uniká z veľkolepého sveta filmu a vydáva sa na cestu, ktorá vedie do pôvabných zákutí francúzskeho vidieka. Idylické útočisko a domnelý raj je však len chvíľou ticha pred konečnou búrkou, ktorá prináša dramatické rozuzlenie záhadných udalostí, aj Allinej osobnej drámy.