Co znamenalo žít v malém městě, kde se po staletí prolínaly české, německé a židovské osudy a kde válečné události a ideologie dokázaly během několika let tuto křehkou rovnováhu rozvrátit? Kniha Sousedé ve válce přináší hluboký vhled do soužití v Třešti během dramatických let 1938-1946. Ukazuje, jak se maloměstské sousedské vztahy proměnily pod tlakem nacistické okupace, jak probíhaly vytěsňování a likvidace židovské komunity, kolaborace s okupační mocí i domácí odboj. Vrcholí krvavým květnem 1945, kdy se město stalo dějištěm masakru civilistů a následné odvety na německém obyvatelstvu. Autor na základě dosud neznámých archivních dokumentů a osobních svědectví rekonstruuje každodenní život v atmosféře rostoucího napětí, strachu a násilí. Kniha se však neomezuje jen na historickou rekonstrukci - klade si i zásadní otázky: Jak se lidé v mezních situacích rozhodovali? Kdo byl obětí, pachatelem, pozorovatelem - a kde vedla hranice mezi těmito rolemi? Publikace Sousedé ve válce poskytuje nový pohled na válečné násilí a vyrovnání se s minulostí, přičemž ukazuje, že dějiny ne-jsou jen příběhem velkých událostí, ale především příběhem konkrétních lidí, kteří je prožívali.

Válečné zločiny spáchané nacisty a domácími kolaboranty v době druhé světové války nabyly nepředstavitelného rozsahu a rozmanitosti. Hromadné vraždy civilních obyvatel, dětí, těhotných žen, nemocných a hendikepovaných, ale i zajatců, raněných nebo jen odpůrců režimu vyvolaly oprávněný požadavek domácí i světové veřejnosti na potrestání všech válečných zločinců. Právní řády evropských zemí nebyly vůbec připraveny na hromadné vraždy a krutost jejich provedení. Teprve porážka nacistů a návrat k právním státům umožnily nejen jejich vyšetření, ale také odsouzení válečných zločinců. Válka překonala svou ničivostí veškeré představy o lidské agresivitě a ovlivnila život obyvatel nejen Československa v celé druhé polovině 20. století; řadu přeživších ostatně ovlivňuje dodnes. Sotva uvěřitelné je, že trestní stíhání posledního odhaleného válečného zločince, který páchal své zločiny na území bývalé Československé republiky, zastavila až jeho smrt v roce 2013. Desítky dalších vrahů, kteří se ve funkcích táborových dozorců nebo členů komand SS účastnili i vražd Čechoslováků, jsou na prahu třetí dekády 21. století vyšetřovány prokurátory ve Spolkové republice Německo. Doba zúčtování tedy ještě úplně neskončila. Co však začalo, je zpochybňování zločinů, zlehčování utrpení obětí a postupné zapomínání na hrůzy války. Zvrácená potřeba ovládat, ubližovat a ničit je skrytá v lidské společnosti od nepaměti. Porážkou nacistů temné síly lidských povah nezmizely, ale mohou být kdykoliv vyvolány. Za zločin přichází trest, chtělo by se říci. Platilo to v případě nacistické vyhlazovací války? Jak se ke svým činům postavili obvinění a odsouzení zločinci? A jak na ně reagovaly Československo, Spolková republika Německo, Německá demokratická republika a Rakouská republika?

EDICE TRAUMATA VÁLKY, jejíž první svazek Vám právě nabízíme, představuje nové pohledy na vojenské konflikty, jejichž traumatizující dopad lze sledovat i desítky let po jejich ukončení. Příběhy obětí, svědků a zločinců zrcadlí hluboké společenské otřesy, které zejména Evropě přinesla válka. Odborně pojaté publikace se zabývají také každodenním životem "malých" jednotlivců stižených válkou, a to na pozadí přelomových událostí starého kontinentu. Prvé pokusy s hromadným usmrcením lidí za pomocí pojízdných plynových komor uskutečnili nacisté v roce 1939. Nejprve umírali duševně a mentálně postižení Němci a Rakušané, uprostřed války už byly vybíjeny celé tábory sovětských zajatců a civilistů. Plynové vozy se staly vrcholem mobility a efektivnosti nacistického vyhlazovacího systému. Statisíce lidí byly zavražděny v polském Chelmnu, běloruském Malém Trostinci či srbském Bělehradě, aniž by se jich musela dotknout ruka vrahova. Organizované smrti neunikly ani lidické děti, tisíce československých Židů, nebo stovky pacientů psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně. Zvrácená tvořivost technologů konečného řešení fascinuje svojí jednoduchostí a chladnokrevnou účinností. Mnohé ze spáchaných zločinů se naplno vyjevilo až po desetiletích, během soudních procesů s dopadenými pachateli, kteří ale až příliš často unikli zaslouženému trestu.