Novelu Vlastimila Třešňáka To nejdůležitější o panu Moritzovi a jeho román Klíč je pod rohožkou spojuje postava hrdiny - pana Moritze - inspirovaná skutečnou osobou Třešňákova přítele Václava Martínka z německého exilu v osmdesátých letech. Zatímco novela vyšla poprvé ještě v exilovém nakladatelství, román Klíč je pod rohožkou s podtitulem Puzzle se stal literární senzací již doma, v prvních rocích svobody. Odehrává se v Německu a ve Spojených státech v letech osmdesátých a na samém počátku let devadesátých v Praze. Jedním z jeho hrdinů je Třešňákův přítel fotograf Bohumil "Bob" Krčil, s nímž se - podle skutečnosti - dostáváme i do Afghánistánu. A je to právě Krčilův byt v New Yorku, pod jehož rohožkou je onen klíč z názvu knihy… Román nese dedikaci "With a little help of my friend B. K." a je jímavou poctou tomuto mimořádně citlivému člověku, skvělému fotografovi a vynikajícímu exilovému editorovi. Současně je zábavou a sledem historek pana Moritze z rodu haškovských postav, ale též dobovým obrazem života v Čechách na počátku devadesátých let.

Zkratkou NT, tedy neurotypik, označují někteří lékaři osoby, v jejichž chování se nevyskytují autistické symptomy. Mnohem známější je však užití zkratky N. T. v žurnalistice, kdy ji vydavatelé novin používali jako označení pro neověřené informace. Termín pocházel z latinského non testatur, tedy neověřeno. Fonetická podoba zkratky N. T. připomíná německé slovo die Ente, česky kachna.Příběhy o vzniku a osudech slavných uměleckých děl, úvahy o skutečné genezi námětů, zákulisních tajemstvích i o tom, co někteří výtvarníci ukryli do svých pláten, zajímají nejen profesory symbolologie, kunsthistoriky, ale přitahují i běžné čtenáře. Nová kniha hudebníka, malíře a spisovatele Vlastimila Třešňáka, nazvaná výstižně eNTé, nabízí pětadvacet pohledů do zákulisí populární hudby dvacátého století. Poodhaluje i mnohé z umně zašifrovaných poselství Třešňákových obrazů, které divák na první pohled nemusí poznat. Galerii vybraných obrazů doplňuje ukázka tzv. dodělaného umění z cyklu Nouzových přistání – komiks Story of Jack Anybod – a závěrečná přehlídka jedenadvaceti pláten, která na své poodhalení teprve čekají.

Vlastimil Třešňák, muž devatera řemesel a známý pětibojař (zpěvák, textař, malíř, spisovatel a fotograf), nadělil svým fanouškům dárek nečekaný - první z cyklu Konopných pohádek. Neodehrávají se za devatero řekami a devatero horami, nýbrž v pražských Hlubočepích a jejich okolí. Nejde o princeznu, draka či království, něčím tak obyčejným a obehraným by známý bard rozhodně nezdržoval! Jeho pohádky patří k těm netradičním, děj vlastně není podstatný, paleta postav je více než pestrá, pochopit souvislosti se vám zcela jistě nepodaří. Autorova fantazie je bezbřehá a vábí čtenáře do děje, za chvíli však odbočí jinam, pokochá se příběhem, místem, situací, aby pokračovala úplně jinde a ve zcela jiných souvislostech. Postavy přicházejí na scénu, jak je autor přivolá, laskavě nakopne nebo naopak obalí dehtem a peřím, a uvolní místo dalším, ať již pro děj potřebným či nikoli. Rodiče mohou občas tápat, nechytat se, nebo naopak podlehnou pábení natolik, že budou žít příběhem zapomenuvše, co bylo na předchozí straně, dětská mysl - není omezeno věkem - bude nadšena. Na závěr snad jen důležité upozornění - jak se říká v dnešních pověstech a bájích, pokud by cokoli komukoli něco nebo někoho připomnělo, je to jen a pouze jeho problém! Všechny osoby a příběhy jsou do puntíku vymyšlené. Takže tedy: Bylo, nebylo…

Tento půvabný vystřihovací betlém je zasazený do zasněžené ladovské krajiny s kostelíkem, chaloupkami, kapelou i třemi králi, které ale představují jen tři prostí venkovští kluci. Tento betlém je důstojným pokračovatel tradice klasických českých vystřihovacích betlémů, které kdysi namalovali např. Mikoláš Aleš, Josef Lada, Marie Fischerová-Kvěchová, Josef Wenig a další. Jeho autorkou je Naděžda Kotrčová (nar. 1945), která se už řadu let věnuje betlémářské tvorbě a je členkou Spolku českých betlémářů.