Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács. Pod jeho vlivem se profilovala marxisticky, od 50. let 20. století se však od pojetí marxismu jako ideologie vzdaluje (zejména pro nadřazení ideologie nad potřeby a autonomii lidí a deterministické pojetí dějin). V roce 1977 odešla do emigrace nejprve v Austrálii, pak v USA. Po roce 1989 se vrátila do Maďarska, kde vystupuje proti autoritativním a antisemitským tendencím současného Maďarska. Jako obdivovatelka antiky rozvíjí etickou zásadu platonské morální filosofie: raději zlo trpět, než je činit jiným. Z Kantovy filosofie přejímá zákaz instrumentalizace člověka. Ve svém díle tematizuje problémy globálních konfliktů ve vztahu k lokálním souvislostem a jejich dopad na jednotlivce.

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky: V čem dnes spočívá morální odpovědnost? Jak lze stanovit současné hranice mezi odpovědností a neodpovědností? Jak chápat reciprocitu odpovědnosti? Je možné připsat člověku odpovědnost za činy, jichž se sám nedopustil? Jaké jsou praktické důsledky teoretické aktivity člověka? Jsme odpovědni pouze vůči sobě a vůči druhým lidem, nebo také vůči všemu živému a vůči Zemi samé? Jaký je vztah etiky, která vychází z problematiky odpovědnosti, k filosofii životního prostředí?

Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku, zda a do jaké míry je možné univerzální principy základních lidských práv uplatnit v dnešním multikulturním světě s jeho rozpornými hodnotovými preferencemi a mocenskými konflikty.

Kniha "Možnosti hodnotové etiky" spadá do žánru Filozofie. Autorem je Hála Vlastimil. Obsahuje 54 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Filosofia" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.