Když byl autor (1914-1990), vnuk rabína malý, vyprávěli mu otec a devadesátiletá teta pověsti svého lidu a starobylé židovské obce v Úsově. Na stáří se k nim poslední německožidovský básník v českých zemích vrátil, porovnal je s prameny a ve spolupráci s manželkou sepsal. Objevují se zde anekdotické příběhy, kolorované jazykovými zvláštnostmi, lidé sužovaní utrpením, legendy o obětech panské zvůle a konfliktech v lidech i mezi nimi a také židovská mystika. J. Buxbaum doprovodil knihu fotografiemi židovské čtvrti a hřbitova v Úsově.