Vlasta Pittnerová (1858)
Seznam knih
Autor nemá žádné série
Selská krev (2025)
Vlasta Pittnerová se znalostí vesnického prostředí moravské strany Žďárských vrchů rozehrává ve svém díle příběh o lidské chamtivosti a pýše.
Ve svatební noci (2023)
O trápeních s láskou, o svatbách šťastných i té, která skončila smrtí nevěsty, vypráví Vlasta Pittnerová v příbězích nazvaných Ve svatební noci.
Dary osudu (2022)
Soubor povídek Dary osudu ukazuje na životních osudech dívek, ať již se šťastným nebo nešťastným koncem, nejrůznější peripetie, které dokáže připravit život na venkově i na malém městě. A ostatně nejen tam. Lidé se z povahového hlediska příliš nemění, a proto i dnes najdeme podobné typy jak mezi děvčaty či ženami, tak mezi mládenci nebo muži.
Selská pýcha (2022)
Osudy lásky Štěpána Šlapánka a jeho ženy Bětušky Tondlové popisuje oblíbená spisovatelka ze „Žďárských hor“. Příběh však není jen venkovskou idylou. Nepíše se v něm jen o dobrém otci, laskavé matce a věrné staré Rozáře. Idyla se totiž mění v drama, ve kterém pes Tygr dovede Bětuščina otce bránit proti lupiči vrahu. Tím je ovšem její muž Štěpán...
Pro svatý pokoj (2022)
Stařenky (2022)
Smutné i humorné příběhy skrývají často trpké stáří vesničanek, zvláště, pokud jim neslouží zdraví a nemohou se samy o sebe starat. A pokud nemají hodné děti nebo jak se říká z božího dopuštění musí chodit po vsích žebrotou. Mohou skončit život za nepříznivého drsného vysočinského počasí tragicky a bez lidské pomoci.
Z květů a trní života (2022)
Tetinky (2022)
Životem každého z nás procházejí tetinky. Tetinky blízké i ty vzdálenější a jejich osudy utkvívají v našich myslích...Šest poutavých příběhů o tetinkách nám nabízí i Vlasta Pittnerová v této knížce.
Maminky (2022)
Čtyři rozsáhlejší povídky Vlasty Pittnerové popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých. Do svých povídek vepsala i smutný osud vdovy s malými dětmi, či ženy, odmítnuté společností pro osobní poklesek, ale zároveň výpověď o tom, co zmůže synovská láska. Ve všech těchto povídkách líčí autorka s pochopením složitosti života vesnických žen, které sama měla možnost dlouhá léta pozorovat.
V ovzduší zámku (2022)
Do pozapomenutých osudů šlechty a zámeckého úřednictva dává spisovatelka Vlasta Pittnerová nahlédnout tentokrát v příbězích čerpaných v ovzduší zámků..
Jejich láska (2022)
…Mládí věnovala Justina mnoho vzpomínek a snažila se svým dětem odstranit z cesty všechno to, co ji v dětství a v mládí rmoutilo. „Mládí nám starším nerozumí, musíme my rozuměti jemu a vzpomínati, jak nás bolívala přísnost, trápívala nevšímavost a bolelo neporozumění starších,“ říkala a v jejích očích zářil pohled lásky ke všem, kteří tu žili kolem ní. Byla opravdu šťastná.
V pastouškách (2021)
Povídky z okolí Žďáru nad Sázavou, kde autorka prožila ve druhé polovině 19. století řadu těžkých let, jsou podloženy jejími osobními zážitky a zkušenostmi. Vypravuje o bídném životě nejchudších na venkově.
Napraveno (2021)
Příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19. století spojuje slovo napraveno; smutný osud vdovy a jejich dětí vychovávaných zlým otčímem napravuje synova láska k matce, Jenofčin hřích zase odpuštění manžela, těžká nemoc pak nešťastné manželství, moudrost starce pomluvy o Jozlových, avšak chamtivost příbuzných ve smutném životě sirotků je napraveno příliš pozdě.
Zámecké selanky (2021)
Život na zámku nemusí být vždy selankou, i tady žijí mladé dívky toužící po lásce a bránící se vůli rodičů, matky-hraběnky, které prožívají trpký osud společně se svými dětmi, vdovy po úřednících, jež se snaží sňatky zaopatřit své dcery. Autorka nejen poutavě popisuje prostředí, ale výstižně zachycuje zdejší mluvu, která je směsicí češtiny, němčiny a francouzštiny.
Vesnické obrázky (2020)
Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků. Jsou také dokladem, že láska k přírodě může být i předznamenáním lásky k lidem, zdrojem pozitivního vztahu ke světu.Onoho vztahu, který jako by se z našich dnešních životů vytrácel:Krásnem je soulad.Kdo chce krásně žít, musí si v duši a srdci vypěstovat onen soulad života, myšlenek a citů, kterým si vykouzlíono duševní krásno, z něhož vykvétá štěstí.Krásno nehostí se jedině v bohatství, nemilujepřepychu, nehledá výsluní, ale jako fialka skrytá místečkasi vyhledává. Krásno usídlí se tak rádo v prosté chaloupcestejně jako v nádherně zařízených bytech, ze kterýchpřečasto prchá a ustupuje nevkusu.Kdo si zamiloval krásno v přírodě, dovede si takév životě vykouzlit krásno v duši, v každém konánísvém, a tím obšťastňuje sebe i jiných.A v krásnu duše zrcadlí se poté celý život náš.My cítíme ušlechtileji, vnímáme hlouběji a soudíme správněji.
Nepřízeň osudu (2020)
Pět povídek z vesnického prostředí, v nichž si autorka všímá především osudů mladých vesnických žen, které se často podrobují rodičovské vůli, a dostávají se tím do svazků plných ústrků a trápení. Jejich morální síla jim ale dokáže vrátit smysl života.
Vítězství rozumu (2020)
Další výbor z povídek Vlasty Pittnerové přináší vylíčení osudů našich předků ze žďárských hor.Mnozí z nich, se stejně jako mnozí z nás, jen těžko vyrovnávali se všemi novotami, které život přináší. A tak si můžeme přečíst úsměvný příběh o tom, jak někteří těžko chápali moderní lidstvo, které tříštilo své myšlenky, hovory, a dokonce i svoji chuť, když chodilo do tří hospod na pivo ze tří pivovarů. A nebo povídku o krušném životě žen, které nosily šišky do Žďáru na prodej z vesniček dvě hodiny cesty vzdálených. Autorka tak potvrzuje známou pravdu, že „není žádná práce lehkou, a čím se zdá být lehčí, tím více zase vyžaduje přemýšlení. Práce, na všech stranách práce, ta nás spasí,“tak zní krédo oblíbené spisovatelky z českomoravského pomezí.
Na kovárně (2020)
V této knize představí Vlasta Pittnerová pět povídek. Zavede čtenáře do doby minulé a vylíčí atmosféru tehdejší doby na venkově. Seznámí je s osudy Matěje, syna kováře, a dalšími postavami.
Vesnické povídky (2020)
Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti, ale především strasti chudého venkova ve „žďárských horách“.Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě. Dojímavost některých příběhů se mísí s tvrdostí selského stavu, dnes znovu vzkříšenou, která se zdánepochopitelná těm, kteří nikdy nepřetvářeli hlušinu na ornici.
Řízením Božím (2020)
Tři dcery (2019)
Obraz ze života lidu ve žďárských horáchTonička a Kadla, dvě starší sestry, vyrůstají na statku se svou mladší sestrou Františkou. Navzdory očekávání nejstarší Toničky bylo rozhodnuto, že statek dostane Františka. Ta prožívá období dospívání a čeká na toho pravého.
Čtvery děti (2019)
Další z půvabných venkovských románů Vlasty Pittnerové o tom, co přineslo spojení dvou rodin jejím jednotlivým členům.
Macechy (2019)
Na hedvábné nitce (2019)
Spokojenost a rodinné štěstí přeruší náhlá matčina smrt, kterou nejhůře prožívá dvanáctiletá dcerka, živé a nezvládnutelné dítě. Nakonec dívka zůstává na statku s otcem, po jeho smrti spravuje sama celé hospodářství, nikdy se neprovdá a chová se stále podle svých představ navzdory všem konvencím.
Forman Lacina (2019)
Další krásný román Vlasty Pittnerové Forman Lacina vás jistě nezklame a zahřeje i na duši.
Návrat (2019)
Příběhy ze života lidí zámožných i chudých, vesničanů z Vysočiny i lidí z Prahy, které Vlasta Pittnerová psala pod pseudonymem Vladimír Štěpánek, přináší výbor Návrat. Autorka v nich potvrzuje pověst spisovatelky realistických, často mravoučných próz, které publikovala i pod řadou dalších pseudonymů jako Mariana Turnovská, Ladislav Žďárský, V. Popelka či V. Haenburská. Mimořádně bohaté tvorby Vlasty Pittnerové zaměřené výchovně a postavené na křesťanské morálce si váží etnografové, protože zvláště její popisy venkovského prostředí jsou velmi plastické a podrobné, navíc věrně zachycující zdejší mluvu, která byla směsicí češtiny a němčiny.
Čarovná láska (2019)
Kniha "Čarovná láska" spadá do žánru Romantika. Autorem je Pittnerová Vlasta. Kniha je vázaná. Obsahuje 160 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akcent" z roku 2019. Přejeme příjemné čtení.
Paničky (2019)
Paničky, jak je nazván další soubor povídek Vlasty Pittnerové, byly manželky úředníků a zřízenců, zkrátka těch, kteří byli něco lepšího, seděli v kancelářích nebo dozírali na práci těch, kteří se živili řemeslem nebo nádenickou prací. Společenské postavení jejich manžela však nestačilo k tomu, aby povýšily na milostpaničky. Někdy se tak říkalo i ženám, jimž podle měřítek druhé poloviny devatenáctého století sice titul paničky nepříslušel, ale jimž bylo potřeba se zavděčit nebo vetřít do jejich přízně.
Ze Žďárských vrchů (2019)
Kniha "Ze Žďárských vrchů" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Pittnerová Vlasta. Přejeme příjemné čtení.
Na bídě a na statku (2019)
Kniha "Na Bídě a na statku" spadá do žánru Společenské romány. Autorem je Pittnerová Vlasta. Kniha je vázaná. Obsahuje 213 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Vysočina" z roku 2019. Přejeme příjemné čtení.
Lakomci a sobci (2019)
Jako chasník si nedopřál ani dýmku tabáku, ani sklenici piva, šetřil v oblékání, nestaral se o muziky, poutě, jen a jen pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že nedovedli uspořit tolik, aby mohli přikoupit zpět pro rodinu kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto si vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem.
Rézinka (2018)
Autorka ve svém románu líčí život v jedné kupecké rodině, kde vážně onemocní třináctiletá dcerka Rézinka. Její matka se snaží o dcerku láskyplně pečovat a obrací se s prosbami k bohu, aby jim dítě zachoval. Svoji pozornost soustřeďuje pouze k nemocné, všechny ostatní členy rodiny zanedbává. Když se Rézinka konečně uzdraví, matka se jí snaží přehnaně život ulehčovat. Stará se vždy o to, aby dceři nic nechybělo a aby byla vždy středem pozornosti. Že ji tím špatně uvádí do života, si nechce připustit. Rézinka proto později musí samostatně čelit vážným životním nesnázím. Sama si postupně začíná uvědomovat, že matčina chorobná láska ji vůbec nepřipravila na realitu života. Děj románu je zasazen do českého maloměstského prostředí na počátku minulého století.
Jak se žilo (2017)
Páni od stavu (2016)
Kniha Páni od stavu poutavě líčí těžký život soukeníků na Moravě. Vypráví nejen o jejich práci, která jim zajišťuje obživu, ale hlavně o lásce, zradě, zklamání a o úsilí vyrovnávat se s následky, které jejich jednání přináší.
Eva a Evička (2016)
Povídky Vlasty Pittnerové přinášejí vždy poutavé líčení osudů obyčejných lidí, kteří zápasí se životem podle toho, v jakém prostředí byli vychováni. Hrdinové příběhů hledají sílu smířit se s osudem, který změnit nedovedou, přesto ale neúnavně zápasí o trochu lásky a kousek prchavého štěstí.
Splněná touha (2016)
Popis není dostupný
Ze závisti (2015)
Soubor tří povídek – Ze závisti, Za ránu kamenem, Na milosti – z pera oblíbené autorky. Vlasta Pittnerová v těchto příbězích čtivým způsobem přibližuje osudy lidí na přelomu 19. a 20. století.
Trojlístek (2014)
Dvě povídky o věčném hledání přátelství a lásky, o odhodlání překonávat nepřízeň osudu a o poznání, že láska i přátelství ve všech podobách je velikým štěstím, velikým darem života. Hrdinky nesou jeho radosti i tíhu stejně statečně, jak ji nesly jejich matky a babičky.
O smutku a štěstí (2014)
Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Pro rodný grunt (2014)
V knize Pro rodný grunt jsou otištěny tři povídky Vlasty Pittnerové – Smutná Tonička, U Jozlů a v Dubínském mlýně. Vlasta Pittnerová jako skvělá vypravěčka v nich popisuje příběhy obyčejných venkovských lidí.
Z čisté lásky (2014)
Další výbor povídek oblíbené spisovatelky ze Žďárska, která dobře věděla, jaké to bývá s láskou soužení.
Mámy (2014)
Vybrané povídky vypovídají o mámách, které jsou, ať se to komu líbí nebo nelíbí, duší každé rodiny. To, pokud nejsou ušlápnuté mužem neurvalcem. Slovo máma je nejčastěji prvním slovem, které děti vyslovují a které je spojeno s osobou, pečující o jejich bezpečí i o jejich plné žaludky. Leckdy byly ochotny obětovat se pro rodinu až k sebezničení. Jejich úděl není záviděníhodný ani dnes. Ostatně v lecčems jsou na tom mnohé dnešní mámy podobně jako ty, o nichž píše Vlasta Pittnerová. Ne vždy však dojde jejich obětavost docenění.
Cesty ke štěstí (2013)
Osudy prostých lidí, jejich prohry i vítězství, soužení i radosti, nectnosti i dobré vlastnosti, a především přirozenou touhu najít lásku svému srdci a štěstí – to vše můžete najít v povídkách V. Pittnerové.
Babičky (2013)
Sedm příběhů, sedm hlavních hrdinek, sedm různých osudů majících jedno společné – přebohatý život starých žen, naplněný nejrůznějšími dramaty. Dramaty, jež vycházejí z bohatství i chudoby, životních snů, nesplněných přání. Ale v každém osudu, i v tom nejtěžším, jsou také světlejší stránky. O tom nás přesvědčí i babičky na stránkách této knihy...
Josef Zeman (2012)
Popis není dostupný
U božích muk (2011)
Kniha "U božích muk" spadá do žánru Romantika. Autorem je Vlasta Pittnerová. Kniha je vázaná. Obsahuje 184 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akcent" z roku 2011. Přejeme příjemné čtení.
Trnitou cestou (2010)
Selský chléb (2010)
Prokleté peníze (2010)
Havlíků na dvoře bylo celé shromáždění. Seběhly se sousedky, kmotry a tetky, a bylo řečí jako vody. Všecky litovaly Havlíkovy, že musela se taková věc přihodit právě u nich. "Pro Pána Boha, lidičky, vždyť mě celou poblázníte," zanaříkala panímáma Havlíková při těch výkladech…
Z lásky mateřské (2010)
Pět povídek z pera oblíbené spisovatelky Vlasty Pittnerové tentokrát přibližuje radosti i starosti s dětmi, které provázely život našich předků ze Žďárských hor.
V panských sídlech (2009)
Mohlo by se zdát, že lidem bohatým, žijícím ve svých zámcích na výsluní společenského přepychu, těšícím se vzácnému jménu a vznešenému stavu, mohlo by přát vždycky štěstí. Leč není tomu tak. Neúprosný osud zasahuje mocnou rukou i tam, kde by se zdálo, že zprvu obsypával svoje vyvolené jen zlatým deštěm. Někdy i tragické události ze života šlechtických rodin líčí Vlasta Pittnerová ve své knize.
Pytlákova dcera (2008)
Příběh rodiny stíhané pomluvami sousedů, které se podařilo dokázat, že svornost a soudržnost, byť jen několika lidí, znamená víc než zloba okolí.
Panny (2008)
Vyšívání výbavy, to bývala kdysi jedna z hlavních prací panen, které se chystaly na svůj život v manželství. Bylo to za těch starých „zlatých“ časů, kdy se dívky vychovávaly jenom pro domácnost, jen za hospodyně a musely si zvykat na veškeré nepohodlí. Těšit se mohly jen tím, že až budou provdány a paními, vše si vynahradí. Co bylo ale platné, že jim matka den ze dne znovu počítala, jaké budou mít do výbavy třeba pěkné ručníky. Dva tucty obyčejných přízových kostkovaných ručníků pro denní potřebu, tucet damaškových pro hosty, tucet polorežných pro služku k utírání, tucet režných s modrými proužky k utírání hrnků, tucet bílých s červenými proužky na talíře, s modrými na sklenice a tucet kostkovaných se žlutými pruhy k utírání rukou v kuchyni. Osm tuctů! To si pak taková dívka musela říct, že si ty ručníky těmi tisíci a tisíci stehů, co na nich musí udělat, krvavě zaslouží. To bylo hodin šití! Také o tom píše ve své povídkové knize Panny oblíbená spisovatelka Vlasta Pittnerová.
A láska přišla (2008)
Tři povídky Vlasty Pittnerové představují čtenářkám a čtenářům dávno zmizelý vesnický svět. Autorka ho často zbodobuje do všech podrobností - s jeho zvyklostmi, nadějemi, bídou, radostmi.
Staré panny (2007)
Popis není dostupný
Panimámy (2007)
Povídky popisují život na vesnici před více než sto lety. Autorka ukazuje významné společenské postavení některých žen, jejich moudrost a vážnost, jíž se těšily ve své rodině i mezi sousedy.
Pohrobci a sirotci (2006)
Popis není dostupný
Stíny hříchu (2006)
Popis není dostupný
Nezaviněno (2005)
Kniha "Nezaviněno" spadá do žánru Romány. Autorem je Vlasta Pittnerová, Ivana Bűttnerová. Kniha je vázaná. Obsahuje 174 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Kamélie" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.
Barbora Harfenice (2005)
Román o těžkém údělu slepé vesnické ženy, která se od dětství potýká s mnoha obtížemi i ve vlastní rodině, ale přesto statečně zápolí se životem, aby poctivě uživila sebe i svého syna. Barbora ztrácí v dětství po neštovicích zrak a zůstává zohyzděná jizvami. V pražském ústavu se však naučí hrát na harfu, což se pro ní stává obživou. Přestože se dokáže sama uživit a doma není na obtíž, matka i sestra jí jen využívají, zahrnují jí neustále výčitkami a různým příkořím.
Jemnostpaničky (2003)
Povídky ze života panských úředníků na šlechtických zámcích se odehrávají v období konce 18. a poč. 19. století.Devět povídek vypráví příběhy ze života vrchnostenských úředníků a jejich rodin. Pro jejich způsob života jsou vzorem jejich šlechtičtí pánové, snaží se žít na úrovni, k bontónu patří i onikání a zkomolená německá slova. Jejich životní úroveň jde však prudce dolů, když odcházejí na penzi nebo v případě, že žena s dětmi ovdoví. Své dcery se snaží provdat co nejvýhodněji, mnohdy se to však nedaří a mnoho z nich zůstává starými pannami.
Stařečci (2003)
Popis není dostupný
Tvrdý osud (2001)
Popis není dostupný
Statečná mlynářka (2000)
Popis není dostupný
Trochu štěstí (1997)
Popis není dostupný
Mlynářova schovanka (1995)
Popis není dostupný
Starodávné selanky (1995)
Popis není dostupný
Mlýny (1992)
Popis není dostupný
Starodávné obrázky (1990)
Popis není dostupný
Zmařený život (1937)
Popis není dostupný
Pytláci (1932)
Popis není dostupný
Přestože Karol Sidon (nar. 1942) patří k neznámějším současným českým spisovatelům, dobrá polovina jeho dramat není známa ani veřejnosti, ani odborníkům. K blížícímu se autorovu jubileu jsme se proto rozhodli uspořádat kompletní vydání jeho divadelních a rozhlasových her. Přítomný soubor tak poprvé představí celé Sidonovo dramatické dílo, včetně her považovaných za ztracené. Publikace ukáže autora jako dramatika neustálých výzev, jehož hry mají široký tematický i žánrově-stylový záběr. Sidon si například vyzkoušel psychologickou dramatickou výpověď (v pozoruhodné "vesnické hře" Zpívej mi na cestu), grotesku z vojenského prostředí (Latríny), "portrétní" hru (jeho nejznámější Shapira), opakovaně hledal vlastní "podání" absurdní hry (zde je třeba poukázat zejména na brilantní, zcela neznámou Etudu o hodináři), s úspěchem se pokusil o dramatickou parafrázi biblických příběhů (purimová hra Ester) nebo o dramatizaci (Komenského Labyrintu). Čtenáři Karola Sidona se tedy mají na co těšit! - Edice a doslov Lenka Jungmannová.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.