Tento příběh je skutečný. Je to zpověď sirotků na dobu, kterou prožili. Dobu, která byla neskutečně zlá. Vzpomínají s bolestí, na dobu bez lásky, kterou od nikoho nedostávali. Žijící z tohoto příběhu nikdy nezapomenou na zlo na nich páchané. Sama autorka se po úmrtí svého manžela svěřuje s tímto skutečným příběhem. Dala slib svému manželovi, že napíše vše špatné, co prožila. Psaní ji v této době dává sílu jít dál.
