Za časů první republiky se loupilo, vraždilo a kradlo stejně jako v dobách předešlých i budoucích. Některé z těchto starých smutných příběhů vám chce přiblížit i tato knížka. Dočtete se například, kdo zavraždil dva řezníky u Kardašovy Řečice, proč musel zemřít oblíbený trafikant v Mladé Boleslavi rukou vraha, kdo zavraždil manželku učitele o jejím svátku v moravských Trstěnicích nebo proč došlo k vyvraždění selské rodiny ve středočeských Ježovicích. Dozvíte se, jaký zločin spáchal strážník Václav Hejkal a proč musela zemřít vražednou rukou stará chudobná prodavačka v Přerově nad Labem. Přečtete si, jak skončila nešťastná láska mladého tankisty na Olomoucku a také kdo zastřelil továrníka Klímu v pražské Bubenči. A protože osud si někdy rád trochu zažertuje, dozvíte se také, jak neslavně dopadlo vloupání tří lupičů do liberecké tržnice.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

V pořádí už sedmá kniha o starých zločinech ze Šumavy a Pošumaví nás znovu zavede do šumavských končin s malebnými loukami a temnými lesy, kraje drsného, ale zároveň i krásného. Většina zdejších lidí vydělávala na své živobytí poctivou prací, ale občas se našli i tací, kteří vyznávali jiné hodnoty. Na některé takové příběhy se nyní podíváme v této knize. Dozvíme se, kdo vykradl faru v obci Kydliny, proč musel zemřít starý výměnkář v Záblatí u Vimperka nebo jak vyřešila roku 1920 manželský trojúhelník Anna Šperlová v Domažlicích. Budeme si vyprávět o záhadné smrti staré paní v lesích na Prachaticku, povíme si, jak skončila roku 1934 hospodská pranice v Sušici a proč musely zemřít v Klatovech dvě malé dívky vražednou rukou. Nechceme však hledat dobové senzace. Naše povídání by mělo být zároveň i zamyšlením, proč měl a má lidský život v očích některých jedinců tak nepatrnou cenu.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

Kniha o starých šumavských zločinech je už šestým pokračováním oblíbené řady. Najdete zde historické, dnes už dávno zapomenuté případy, které se udály v letech 1746 - 1935. Jak už to u zločinů bývá, všechny měly špatný konec. Dnes už je zavál čas. Dozvíte se o nich jen ve starých kronikách či archivních fondech. Tyto příběhy dokládají, že ačkoli je Šumava romantickou krajinou s mnoha přírodními krásami, občas se tu lidé setkávali i s nelítostnými kriminálními činy. Některé jsou popsány v této knize. Prozradí vám, co se stalo v Rumpálovském mlýně u Prachatic, proč zemřel v Kašperských Horách čeledín Jan Maršák krutou smrtí na hořící hranici a kvůli čemu zavraždila svého malého synka děvečka Marie Adamcová ve Vítni u Klatov. Přečtete si, proč roku 1897 skončil klatovský švec na plzeňské šibenici, o tragickém případu vraždy mladé dívky v Loučimi, nebo k jaké rodinné tragédii došlo roku 1921 v Buršicích po návratu pěšáka Ondřeje Pytla z války a proč slavná volyňská pouť v létě 1935 měla smutný konec. Všechny tyto případy jsou skutečné a ukazují nám, jak drsný život někdy býval na staré Šumavě a v Pošumaví.

Dveře Mariiny komůrky se otevřely a z nich vyšel neznámý muž. František pochopil, že jej Marie skutečně podvádí. V tu chvíli jej zachvátila prudká zloba. Ta licoměrnice! Však ji to bude mrzet! Počkal, až neznámý muž odejde ze dvora, pak uchopil z hranice dřeva jedno silné poleno a vkročil do Mariiny světnice. Z jeho očí sálala zloba. Překvapená dívka k němu zvedla oči a trochu nervózně se ho zeptala, co si přeje. Snažila se přitom rychle vstát z postele, ale její podvedený milenec jí k tomu už nedopřál čas. Bez jediného slova se rozmáchl polenem a prudce udeřil. Úder zasáhl dívku do hlavy a ona v mdlobách klesla na zem. To ale útočníkovi nestačilo. Vzpomněl si, že pod kůlnou, kde se ukrýval, viděl viset několik kos, a tak se tam vrátil a jednu kosu sundal ze skoby. Vrátil se do světničky, rozkročil se nad ležícím tělem, uchopil pevně kosu a znovu se rozmáchl… Není sporu o tom, že láska je nejkrásnější lidský cit. Mělo by jít o lásku oboustrannou a vzájemně opětovanou. Pokud tomu tak není, snadno se může z velké lásky stát velká nenávist. Dokládá nám to celá řada příběhů z historie, příběhů často smutných a tragických. Na stránkách této knihy najdete několik takových příběhů. Dozvíte se, proč Karel Machač zastřelil roku 1887 svou teprve sedmnáctiletou milenku přímo na jedné z pražských ulic, jak zahynula mladičká Žofie u venkovské kapličky nedaleko České Skalice, nebo proč ubodal mladý švec obuvnickým nožem svou dívku v Doubí přímo před očima kamarádek. I když se jedná o staré případy z dob našich pradědečků - některé se udály i před sto a více lety, přesto mají dnešnímu čtenáři co říct. Vždyť láska, žárlivost, nenávist i smrt byly, tehdy stejně jako dnes, součástí lidského života.

Sedmý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem "Krvavá svatba” přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru tentokrát výjimečně soubor historických příběhů s kriminální zápletkou z pera zkušeného autora literatury faktu Vladimíra Šindeláře. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěče slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál. Povídky: - Příběh od pražské řeky - Šílencova pomsta - Malý krámek - Případ ovčákovy dcery - Vesnická kaplička - Rodinný román - Krvavá svatba - Bez lítosti - Případ žárlivého čeledína - Strýček Hastrman - Byl večerní máj - Hazardní hráč - Příběh chudého hajného

Mnozí z nás se při svých toulkách po naší zemi zaměřují hlavně na známé památky, ať už jsou to staré hrady, krásné zámky či historická města. Ale historie je ukryta všude kolem nás, i na místech méně známých. Často chodíme okolo zajímavých zákoutí dějin, jen o nich nevíme. Méně známé památky vám přiblížíme v této knížce. Naše kroky nás zavedou na Písecko, kde se to zajímavými místy jen hemží. Povíme si o pozoruhodném hřbitově v Albrechticích, o smutných událostech v Bernarticích za časů II. Světové války, dovíte se, která historická osobnost odpočívá v čimelické hrobce Vratislavů z Mitrovic. Budeme si vyprávět o tragickém souboji orlického zámeckého hejtmana, o armádním generálu Josefu Bílém a jeho hrdinské smrti, o Mozartově mirotickém příteli nebo o třech zavražděných Francouzkách nedaleko Cerhonic. Toulky Píseckem vám dokazují, že historie, stejně jako lidský život, je mnohobarevná.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

Všechny příběhy v této knize se skutečně staly a jsou podloženy pátráním v archivech, listováním v kronikách a dobových materiálech. Nebylo třeba si nic vymýšlet. Vždyť je to právě život, kdo mnohdy napíše příběhy, které by si nikdo nevymyslel. Autor dokáže vylíčit starý smutný příběh, který se naštěstí stal dávno a nikdy se už nevrátí. Osoby, jež ve vyprávění sehrály dobrou či špatnou roli, už dávno nežijí. Jejich osudy postupně zavál čas. Můžeme se zamyslet nad tím, jak špatně spolu lidé v minulosti zacházeli, ale když se dnes rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že lidské vlastnosti se ve skutečnosti nemění. Příběhy se sice odehrávají na Šumavě a v jejím okolí, ale rozhodně to neznamená, že by zde lidé měli nějaké větší sklony k páchání zločinů než jinde. Určitě je tomu naopak a naprostá většina obyvatel Šumavy v časech minulých i nynějších byla a je lidmi dobrými a slušnými. Lež, jak už to bývá, nějaká ta černá ovce se najde vždycky a všude… V knize se třeba dočtete o vynesení spravedlivého ortelu ve věci dvojnásobné úkladné vraždy spáchané z vášně, poutavý je i příběh s názvem Otec a syn, popisující dvě podivná úmrtí v jedné rodině během jednoho týdne, kdy žena ovládána vášní ke svému milenci zabila muže i syna, zajímavý je i případ starého truhláře, zachycující celou tragédii jedné česko - německé rodiny v Šumavském pohraničí…

Případy, které kdysi vzrušily veřejnost Také za časů našich předků se samozřejmě páchaly zločiny, ale na rozdíl od dnešních časů byly vraždy a loupeže považovány za excesy, které se nedějí každý den, a navíc byly tyto zločiny i přísně trestány. Motivy těchto činů byly ovšem stejné jako dnes. Touha po majetku, pomstychtivost, žárlivost, nenávist. Ačkoliv byly tehdy metody vyšetřování nepochybně primitivnější, lze říci, že tehdejší strážci zákona odváděli dobrou práci a většina pachatelů těch nejbrutálnějších zločinů se posléze dočkala odplaty.

Popis není dostupný

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

V pořadí už čtvrtá kniha z cyklu o starých šumavských zločinech nás opět zavede do malebné krajiny lesů a hor, na Šumavu. Mezi množstvím poctivých lidí, kteří si v potu tváře vydělávali na chléb svůj vezdejší, se občas našli i takoví, kterým práce nevoněla. Snažili se žít na úkor jiných, což leckdy nešlo jinak, než prostřednictvím zločinu. I tentokrát tedy nahlédneme na některá pochmurná šumavská tajemství, na něž se po desítkách až stovkách let už dávno zapomnělo. Dozvíme se, co se stalo v tedražickém mlýně na Sušicku za časů vlády Marie Terezie, jak smutně skončila roku 1859 manželka volyňského flašinetáře či proč hádka o šňupací tabák skončila ve Strážově roku 1884 tragicky. Přečteme si, kam se podělo roku 1887 děcko mladé děvečky z Němčic, proč došlo roku 1925 k vyvraždění obyvatel malého mlýna na Klatovsku a jak roku 1931 špatně skončila stará hospodyně v obci Vlčí jámy. Také za minulých časů se lidé setkávali se zločinem. Vždyť lidská povaha se nemění. „Liška nemění zvyky, jen srst“, říkalo se u nás ve středověku. Platí to však v nezměněné podobě až dodnes.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936. Mnohé z nich tehdy hodně vzrušily veřejné mínění. Dočteme se zde o tragickém manželství Alberta Filipa z Výškovic u Vimperka, o smutném konci dítěte v Boubíně nebo o vraždě v klatovském chudobinci. Budeme si vyprávět o hrozném činu, k němuž se odhodlal bohatý sedlák kvůli placení alimentů, o zlém konci staré vdovy v Hrádku u Sušice nebo o tom, jak špatně skončilo kamarádství starého dědečka s dvanáctiletým školákem v Týnci u Klatov. Homo homini lupus, člověk člověku vlkem, říkali naši předkové. Jak se ukazuje, platilo občas toto přísloví i v malebných končinách staré Šumavy.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

O Šumavě bylo už mnohé napsáno. Byla by z toho docela slušná knihovna. Skoro by se zdálo, že už nic nového se nemůže z historie Šumavy vynořit, ale opak je pravdou. Dokladem toho je i tato knížka. Autor zde už ve třetím dílu vypráví o některých Šumavských zločinech, které se udály před desítkami let, za rakouské monarchie i za první republiky. Dočteme se tu například o loupežné vraždě na hlídači dřeva ve Vimperku, nebo o tom, kam až dovedla hráčská vášeň klatovského dělníka Jana Šuldu čtenáři se také dozví, jaký hrozný nález čekal personál jednoho želnavského hotýlku, proč zahynul násilnou smrtí starosta obce Vchynice-Tetov, nebo jak tragický konec života připravila kameníku Tauerovi z Babylonu jeho žena. Všechny tyto zločiny se skutečně staly. Staré soudní spisy dokládají, že i na Šumavě žili lidé jak s dobrými, tak i špatnými vlastnostmi.

Série: Kriminální příběhy ze staré Šumavy

Snad každý člověk si pod pojmem Šumava představí něco jiného. Někdo si vybaví zelené kopce šumavských lesů, jiný zase třeba pěknou zimní dovolenou na lyžích. Ale život na Šumavě v minulosti nebyl snadný. Podmínky zde byly drsné a stejně drsní byli i někteří místní lidé, kteří občas nebrali ohledy na cizí majetek nebo život. Jak prosté tu bylo živobytí, tak prostý byl i zdejší zločin. Rána ostrým nožem vyřešila spor dvou mladíků o dívku, máchnutí těžkou sekerou umožnilo pachateli loupežné vraždy přivlastnit si majetek oběti a děcko utopené v řece mělo zachránit nedobré rodinné vztahy rodičů. Tyto případy se udály už před dávnými lety, většinou v 18. a 19. století, ale čas nedokázal ani přes nános prachu zakrýt mnohou tragédii lidského osudu. Všechny zde popsané příběhy starých šumavských zločinů jsou skutečné a udály se tak, jak je autor objevil v jihočeských archivech. Nebylo třeba na nich nic měnit. Napsal je sám život.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Druhá Čítanka prináša výber z diela Terézie Vansovej. Hoci jej meno dôverne poznáme zo školských čítaniek či dievčenských románov, široko známa je najkonvenčnejšia časť jej tvorby. Preto sme sa začítali do ďalších diel a pripravili sme výber z textov, ktoré nás najväčšmi zaujali, prekvapili, podnietili (neraz aj popudili) ako dobové svedectvo sociokultúrnej situácie žien i životnej a autorskej situácie tejto konkrétnej ženy a autorky v „lone“ konštituujúceho sa národa.

V pořádí už sedmá kniha o starých zločinech ze Šumavy a Pošumaví nás znovu zavede do šumavských končin s malebnými loukami a temnými lesy, kraje drsného, ale zároveň i krásného. Většina zdejších lidí vydělávala na své živobytí poctivou prací, ale občas se našli i tací, kteří vyznávali jiné hodnoty. Na některé takové příběhy se nyní podíváme v této knize. Dozvíme se, kdo vykradl faru v obci Kydliny, proč musel zemřít starý výměnkář v Záblatí u Vimperka nebo jak vyřešila roku 1920 manželský trojúhelník Anna Šperlová v Domažlicích. Budeme si vyprávět o záhadné smrti staré paní v lesích na Prachaticku, povíme si, jak skončila roku 1934 hospodská pranice v Sušici a proč musely zemřít v Klatovech dvě malé dívky vražednou rukou. Nechceme však hledat dobové senzace. Naše povídání by mělo být zároveň i zamyšlením, proč měl a má lidský život v očích některých jedinců tak nepatrnou cenu.

Kniha o starých šumavských zločinech je už šestým pokračováním oblíbené řady. Najdete zde historické, dnes už dávno zapomenuté případy, které se udály v letech 1746 - 1935. Jak už to u zločinů bývá, všechny měly špatný konec. Dnes už je zavál čas. Dozvíte se o nich jen ve starých kronikách či archivních fondech. Tyto příběhy dokládají, že ačkoli je Šumava romantickou krajinou s mnoha přírodními krásami, občas se tu lidé setkávali i s nelítostnými kriminálními činy. Některé jsou popsány v této knize. Prozradí vám, co se stalo v Rumpálovském mlýně u Prachatic, proč zemřel v Kašperských Horách čeledín Jan Maršák krutou smrtí na hořící hranici a kvůli čemu zavraždila svého malého synka děvečka Marie Adamcová ve Vítni u Klatov. Přečtete si, proč roku 1897 skončil klatovský švec na plzeňské šibenici, o tragickém případu vraždy mladé dívky v Loučimi, nebo k jaké rodinné tragédii došlo roku 1921 v Buršicích po návratu pěšáka Ondřeje Pytla z války a proč slavná volyňská pouť v létě 1935 měla smutný konec. Všechny tyto případy jsou skutečné a ukazují nám, jak drsný život někdy býval na staré Šumavě a v Pošumaví.

Všechny příběhy v této knize se skutečně staly a jsou podloženy pátráním v archivech, listováním v kronikách a dobových materiálech. Nebylo třeba si nic vymýšlet. Vždyť je to právě život, kdo mnohdy napíše příběhy, které by si nikdo nevymyslel. Autor dokáže vylíčit starý smutný příběh, který se naštěstí stal dávno a nikdy se už nevrátí. Osoby, jež ve vyprávění sehrály dobrou či špatnou roli, už dávno nežijí. Jejich osudy postupně zavál čas. Můžeme se zamyslet nad tím, jak špatně spolu lidé v minulosti zacházeli, ale když se dnes rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že lidské vlastnosti se ve skutečnosti nemění. Příběhy se sice odehrávají na Šumavě a v jejím okolí, ale rozhodně to neznamená, že by zde lidé měli nějaké větší sklony k páchání zločinů než jinde. Určitě je tomu naopak a naprostá většina obyvatel Šumavy v časech minulých i nynějších byla a je lidmi dobrými a slušnými. Lež, jak už to bývá, nějaká ta černá ovce se najde vždycky a všude… V knize se třeba dočtete o vynesení spravedlivého ortelu ve věci dvojnásobné úkladné vraždy spáchané z vášně, poutavý je i příběh s názvem Otec a syn, popisující dvě podivná úmrtí v jedné rodině během jednoho týdne, kdy žena ovládána vášní ke svému milenci zabila muže i syna, zajímavý je i případ starého truhláře, zachycující celou tragédii jedné česko - německé rodiny v Šumavském pohraničí…

V pořadí už čtvrtá kniha z cyklu o starých šumavských zločinech nás opět zavede do malebné krajiny lesů a hor, na Šumavu. Mezi množstvím poctivých lidí, kteří si v potu tváře vydělávali na chléb svůj vezdejší, se občas našli i takoví, kterým práce nevoněla. Snažili se žít na úkor jiných, což leckdy nešlo jinak, než prostřednictvím zločinu. I tentokrát tedy nahlédneme na některá pochmurná šumavská tajemství, na něž se po desítkách až stovkách let už dávno zapomnělo. Dozvíme se, co se stalo v tedražickém mlýně na Sušicku za časů vlády Marie Terezie, jak smutně skončila roku 1859 manželka volyňského flašinetáře či proč hádka o šňupací tabák skončila ve Strážově roku 1884 tragicky. Přečteme si, kam se podělo roku 1887 děcko mladé děvečky z Němčic, proč došlo roku 1925 k vyvraždění obyvatel malého mlýna na Klatovsku a jak roku 1931 špatně skončila stará hospodyně v obci Vlčí jámy. Také za minulých časů se lidé setkávali se zločinem. Vždyť lidská povaha se nemění. „Liška nemění zvyky, jen srst“, říkalo se u nás ve středověku. Platí to však v nezměněné podobě až dodnes.

Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936. Mnohé z nich tehdy hodně vzrušily veřejné mínění. Dočteme se zde o tragickém manželství Alberta Filipa z Výškovic u Vimperka, o smutném konci dítěte v Boubíně nebo o vraždě v klatovském chudobinci. Budeme si vyprávět o hrozném činu, k němuž se odhodlal bohatý sedlák kvůli placení alimentů, o zlém konci staré vdovy v Hrádku u Sušice nebo o tom, jak špatně skončilo kamarádství starého dědečka s dvanáctiletým školákem v Týnci u Klatov. Homo homini lupus, člověk člověku vlkem, říkali naši předkové. Jak se ukazuje, platilo občas toto přísloví i v malebných končinách staré Šumavy.

O Šumavě bylo už mnohé napsáno. Byla by z toho docela slušná knihovna. Skoro by se zdálo, že už nic nového se nemůže z historie Šumavy vynořit, ale opak je pravdou. Dokladem toho je i tato knížka. Autor zde už ve třetím dílu vypráví o některých Šumavských zločinech, které se udály před desítkami let, za rakouské monarchie i za první republiky. Dočteme se tu například o loupežné vraždě na hlídači dřeva ve Vimperku, nebo o tom, kam až dovedla hráčská vášeň klatovského dělníka Jana Šuldu čtenáři se také dozví, jaký hrozný nález čekal personál jednoho želnavského hotýlku, proč zahynul násilnou smrtí starosta obce Vchynice-Tetov, nebo jak tragický konec života připravila kameníku Tauerovi z Babylonu jeho žena. Všechny tyto zločiny se skutečně staly. Staré soudní spisy dokládají, že i na Šumavě žili lidé jak s dobrými, tak i špatnými vlastnostmi.

Snad každý člověk si pod pojmem Šumava představí něco jiného. Někdo si vybaví zelené kopce šumavských lesů, jiný zase třeba pěknou zimní dovolenou na lyžích. Ale život na Šumavě v minulosti nebyl snadný. Podmínky zde byly drsné a stejně drsní byli i někteří místní lidé, kteří občas nebrali ohledy na cizí majetek nebo život. Jak prosté tu bylo živobytí, tak prostý byl i zdejší zločin. Rána ostrým nožem vyřešila spor dvou mladíků o dívku, máchnutí těžkou sekerou umožnilo pachateli loupežné vraždy přivlastnit si majetek oběti a děcko utopené v řece mělo zachránit nedobré rodinné vztahy rodičů. Tyto případy se udály už před dávnými lety, většinou v 18. a 19. století, ale čas nedokázal ani přes nános prachu zakrýt mnohou tragédii lidského osudu. Všechny zde popsané příběhy starých šumavských zločinů jsou skutečné a udály se tak, jak je autor objevil v jihočeských archivech. Nebylo třeba na nich nic měnit. Napsal je sám život.