Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice. Kniha se zabývá otázkou vědomí z mnoha různých pohledů ve formě esejů: od textů filosofických, křesťanských, buddhistických a spiritualistických přes eseje z oblasti biologie, psychiatrie, neurologie, genetiky či neurochirurgie až po názory fyziků, kybernetiků, robotiků a odborníků na umělou inteligenci. Jednotícím prvkem všech těchto pohledů se zdá být jak nezbytnost přítomnosti tzv. vnitřního pozorovatele, který pozoruje, hodnotí a prožívá vlastní činnost jedince, tak i schopnost jedince vědomě si stanovovat cíle a "vnitřní nutkání" směřovat k těmto cílům. Tyto schopnosti však nejsou a nemohou být vlastní počítačům dnešní von Neumannovy architektury ani neživým systémům obecně. Proto umělé vědomí strojů (zatím) nelze realizovat a musíme se spokojit pouze s jeho více či méně věrnou počítačovou simulací v podobě náhražky, tedy strojového vědomí. Bez umělého vědomí nemůže nikdy nastat obávaná vzpoura strojů proti člověku, takzvaná Kurzweilova singularita. Výzkum vědomí pomáhá postupně posouvat hranice výzkumu i v oblasti obecné umělé inteligence (AGI).

Budoucnost je teď: odborníci na umělou inteligenci vysvětlují nové příležitosti. Autoři knihy Proč se nebát umělé inteligence? nabízejí střízlivý a odborně podložený pohled na současný stav a perspektivy umělé inteligence (AI). Čtenář se ve srozumitelné podobě dozví, na jakých technologických základech AI stojí, jaká je její historie a jak probíhá zpracování přirozené řeči ve velkých jazykových modelech. Kniha rovněž ukazuje, jak aplikace AI už dnes slouží v průmyslu, zdravotnictví, robotice či v oblasti kybernetické bezpečnosti a jak konkrétně je možné AI využít například ve státní správě či ve službách. Řada příspěvků je věnována filozofickým úvahám o roli a možnostech umělých strojů, etice a právu při jejich využívání. Proč se nebát umělé inteligence? je soubor esejí, které připravili nejen čeští odborníci v jednotlivých oblastech AI. Vyvracejí mýty, přehnaná očekávání a uměle vyvolané obavy, a naopak zdůrazňují její užitečnost a využitelnost. Možná vás překvapí, že český přínos k rozvoji této zajímavé vědní disciplíny vůbec není zanedbatelný. Kniha je určena všem, kteří se v důsledku neadekvátní „popularizace“ obávají prudkého nástupu umělé inteligence. Na své si přijdou i ti, kteří se v té či oné míře s umělou inteligencí dennodenně setkávají, včetně IT odborníků, studentů všech typů škol i pracovníků v průmyslu, službách či státní správě. Eseje na sebe přímo nenavazují, jsou nezávislé a lze je číst v jakémkoliv pořadí či kterékoliv vynechat. Každý si může najít to, co ho nejvíce zajímá.

Česká republika jako jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy stojí na křižovatce. Stávající ekonomický model České republiky postavený zejména na využití kvalifikované a relativně levné pracovní síly se vyčerpal. Zásadní transformace české ekonomiky, pokud máme patřit k vyspělým zemím, je nevyhnutelná.

Popis není dostupný