"Hedvábná cesta", v češtině často nesprávně "Hedvábná stezka", byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací. Její celková délka po souši a po moři činila asi 8 000 km, avšak po určitých trasách přesahovala 35 000 km. Nikdy to nebyla pouze cesta hedvábí. Dokonce i ve vrcholném období svého rozkvětu, v 7. až 9. století, tedy za dynastie Tchang (618-907), hedvábí tvořilo pouze jistou - i když nikoli zanedbatelnou - část obchodu se Západem, který zahrnoval celou škálu komodit, od drahých kamenů až po různá koření a rebarboru. Obchodní cesty byly i jakousi tehdejší informační superdálnicí. Publikace seznámí čtenáře nejen s vlastní Hedvábnou cestou a jejími předchůdkyněmi, ale připomene i současný kontroverzní plán vlády ČLR na novou Hedvábnou cestu, známý jako "Jeden pás, jedna cesta".

Odorik z Pordenone, františkánský misionář, narozený (podle tradice) ve Villanově nedaleko Pordenone v Itálii, patří mezi nejvýznamnější osoby, které putovaly ve 13. a 14. století do Číny. Značně rozšířil znalosti jihovýchodní a východní Asie v Evropě. Nejcennější je jeho popis Číny, zejména měst podél jejího pobřeží a hlavního města, kde strávil tři roky. Předkládaná kniha coby první odborná publikace o této osobnosti a její době v českém jazyce shrnuje známé údaje a nejnovější poznatky o Odorikovi a jeho cestě do Číny a zpět, a to na pozadí vývoje v Mongolské říši v průběhu 13. a 14. století a jejích kontaktů s Evropou. Ke studii je připojen rozsáhlý seznam rukopisů a tištěných materiálů týkajících se Odorika (kolem 900 položek).

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla Františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století. Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s vývojem styků mezi křesťanskou Evropou a Čínou v uvedeném období. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům a jejich činnosti, velká část je zaměřena na novověké misie. V knize najdete rozsáhlé informace o příslušných náboženských řádech i o církevním členění mongolské i novověké Číny v rámci františkánské administrativy. Jednotlivá hesla doplňuje výběr pramenů a literatury.

Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti. Autor se zaměřuje téměř výlučně na vývoj tohoto filosoficko-náboženského systému na území Číny, pouze výjimečně upozorňuje na rozšíření konfuciánství i do jiných zemí východní Asie. V rozsáhlém historickém úvodu, zahrnujícím i předkonfuciánské období, seznamuje čtenáře s významem konfuciánství v dějinách čínského myšlení. V samotných heslech věnuje autor rozsáhlý prostor specifickým konfuciánským filosofickým termínům a jejich přesahu do jiných myšlenkových systémů. Čtenář v knize najde rozsáhlé informace nejen o klasickém konfuciánství a neokonfuciánství, ale i o moderním konfuciánství 20. a 21. století a nejvýznamnějších představitelích všech vývojových období. Kniha se stane neocenitelnou pomůckou nejen všem zájemcům o čínské myšlení, ale také profesionálním religionistům, etnografům, historikům, filosofům, orientalistům a dalším zájemcům.

Kniha "Státy a území světa" spadá do žánru Ostatní. Autorem je Liščák Vladimír. Jedná se o počin nakladatelství "Libri" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Chronologicky podané dějiny nejstaršího nepřetržitě existujícího a zároveň nejlidnatějšího státu světa (se shrnujícími úvody k jednotlivým historickým obdobím) z pera našeho předního sinologa (pro Libri napsal mj. Čínu a Taiwan v edici Stručná historie států a unikátní příručku Státy a území světa) nezachycují jen politický vývoj a významné události od pravěku po současnost (a to včetně Taiwanu, Tibetu, Hongkongu, Macaa a Sin-ťiangu), ale také hospodářské, technické i kulturní dějiny této ojedinělé civilizace. Text doprovází velká řada názorných ilustrací a uzavítrají ho přílohy (písmo, kalendář a chronologické tabulky: dynastie, vládci starověku a císaři a vládci Číny a Taiwanu od počátku 20. století

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Přední český sinolog (pro řadu SHS napsal dějiny Číny) přináší stručnou, ale zasvěcenou historii Taiwanu, který se v 19. století stal načas kořistí Japonska, po roce 1949 a ovládnutí kontinentální Číny komunisty se stal útočištěm republikánů v čele s Čankajškem. Ostrov se pak stal jedním z "asijských tygrů", i když autoritativní vládu časem nahradila demokratická. Taiwan zároveň musel své místo v OSN přepustit Číně, která si na jeho území dodnes dělá nárok.