Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého vysvětlení? Uplatňuje se Popperův falsifikacionismus jako praktická metodologie vědy a jaké strategie volí Popperovi žáci při jeho obhajobě? Jak je možné, že matematika jako neempirická věda je tak zázračně aplikovatelná na zkušenostní svět? Je instrumentální realismus novou a plodnou koncepcí pro sjednocení vědy? Je vztah mezi realitou a jazykem artikulovatelný a lze pohlížet na jazyk jako na systém jazykových instrumentů?

Kniha se snaží vymezit prostor pro možné odpovědi na následující otázky: Nakolik je z hlediska vědecké metodologie legitimní hledat soulad mezi teorií a experimentem přijímáním pomocných hypotéz? Existuje přesné kritérium pro takové ad hoc hypotézy? Proč je názorová variabilita ohledně ad hoc hypotéz tak rozmanitá? Spočívá role vědecké metodologie pouze v post-explanaci, nebo lze od ní požadovat i pre-explanační doporučení? Lze testovat deskriptivní a preskriptivní schopnosti jednotlivých metodologií vědy? Jsou hypotézy temné hmoty a temné energie v soudobé kosmologii ad hoc? Je úspěšnost kosmologických simulací založených na temných entitách důkazem reálné existence těchto entit? Může být status ad hoc hypotéz lépe pochopen v rámci evolučního a ekosystémového pojetí vědy?

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání? Podobné otázky si kladou autoři první české publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání. Obecněji se kniha řadí do proudu současného filosofického naturalismu, ačkoli autoři nezaujímají vůči naturalismu vždy stejné postoje. První dvě kapitoly se týkají filosofie vědy a jejich cílem je vyjasnění vědeckého statusu darwinistické teorie evoluce. Další se zaměřují na evoluční teorii mysli a etiku a poslední dvě kapitoly mapují současné evoluční teorie poznání, které sdílejí naději, že náš nárok na objektivní poznání lze podpořit přihlédnutím k evoluční historii tohoto poznání, případně poznávacích schopností.

Popis není dostupný

Popis není dostupný