Alternativní léčba je obvykle interpretována jako nežádoucí stín provázející moderní vědecké lékařství. Publikace Vladana Hanulíka zprostředkovává vhled do historie vzniku a růstu popularity nekonvenčních léčebných praktik v první polovině 19. století. Originální interpretace ukotvuje dění v lázních Gräfenberg v kontextu etablující se medicíny a nabízí především napínavý a strhující příběh - příběh vody, léčení, Vincenze Priessnitze a jeho pacientů. Jakkoliv novátorský je přístup, kterým autor vymezil postavení nekonvenčních/alternativních léčebných praktik, především hydropatie, tak za originální lze považovat již samotné uchopení tématu. V duchu praktik každodenního života Michela de Certeau autor poukazuje na schopnost dějinných aktérů nabourávat dominantní strategie moci a jejich působení na možnost nezávislého jednání.