Skupina mladých akademiků - uprchlíků z poúnorového Československa - spojila na podzim 1948 v Ženevě své síly k vydávání časopisu. Nazvali jej Skutečnost, protože jejich záměrem bylo nastavit pravdivé zrcadlo situaci, v níž se ocitla země ovládaná komunisty, situaci emigrantů, většinou ještě žijících v uprchlických táborech, a situaci poválečné Evropy. Nezávislá revue Skutečnost vycházela pět let, 1949-1953. Stala se jedním z velkých činů rané fáze československé "emigrace atomového věku". Významně přispěla k vyjasňování úkolů zahraniční větve antitotalitního odporu, k pochopení světa studené války a úkolů demokratů na jejích bojištích. Měla informační a vzdělávací vliv na celou tehdejší emigraci, především na její intelektuální prostředí. Četba mnoha textů Skutečnosti je až strhující: stáváme se účastníky dění přelomového období, kdy dostávala první obrysy idea sjednocení hospodářsky rozvrácené a morálně otřesené (západní) Evropy a kdy se hledaly příčiny poválečného vítězství komunistické strany v Československu. Poznáváme těžkou situaci poúnorové emigrace i poúnorového politického exilu, obtížné hledání a nalézání metod a nástrojů demokratické odpovědi na poválečnou ofenzivu sovětského komunismu. Principiální analýzu i ostrou kritiku poválečného vyhnání a odsunu Němců zde doprovázela stejně neúprosná kritika těch sudetoněmeckých organizací a představitelů, kteří tehdy stále ještě nevykročili ze stínu nacismu a henleinovství. Na pranýři se ocitl předúnorový národněfrontovní politický systém v Československu a selhání nekomunistických stran i jejich reprezentace v poválečném tříletí, jakož i nacionalismus všeho druhu a všech odstínů. Jména většiny "skutečnostníků" a autorů Skutečnosti nalézáme v následujících desítiletích mezi pracovníky Rádia Svobodné Evropa, na západních univerzitách, ve vedení Společnosti pro vědu a umění, někteří se ještě podíleli na obnově svobodného univerzitního života po listopadu 1989. Kniha Hluboká stopa obsahuje téměř 170 textů publikovaných ve Skutečnosti a shrnuje to nejlepší, co zůstává jejím myšlenkovým a politickým odkazem, i po půlstoletí mimořádně aktuálním, protože se dotýká otázek naší stále živé minulosti.

Kniha obsahuje výřez z depeší zasílaných v průběhu revolučních dnů roku 1989 americkým velvyslanectvím v Praze Ministerstvu zahraničí USA. Česko-anglickou verzi k vydání připravil prof. Vilém Prečan z unikátních archivních materiálů, které speciálně pro tento účel uvolnilo americké Ministerstvo zahraničních věcí. Publikace zpřístupňuje historicky jedinečné depeše, které odesílalo Americké velvyslanectví v Praze Ministerstvu zahraničí v USA. Americkou velvyslankyní byla v té době Shirley Temple - Black. Depeše byly zpřístupněny díky americké nevládní instituci National Security Archive (Národní bezpečnostní archív), která telegramy získala na základě zákona o právu na informace. Z dvou a půl tisíc depeší, které byly v období od listopadu do prosince 1989 odeslány z Prahy, je v knize zpracováno 132, které mají největší informační potenciál.