Mrtvá žena zaklíněná v dutině stromu. Dávná píseň o tajemné Hajčí, která nosí smrt. Šílený spisovatel žijící v tupadelských skalách a jedno velké tajemství svobodných zednářů - to vše vypráví příběh odehrávající se ve třech časových rovinách, které postupně splývají. Poklidnou vesnicí Tupadly u Klatov otřese hrůzná vražda. Julius Živný se společně se svým přítelem Frantou Schullerbauerem vydávají po stopách vraha a starého tajemství, které je zavede k záhadám větším, než si kdy dokázali představit. V neklidných dobách po první světové válce navíc musí čelit nejen dávným démonům, ale i těm současným…

Stavení Christlhof, nebo také Pohádka na Šumavě, nechvalně proslulo působením sériového vraha Ivana Roubala. Vražedné běsnění se v něm prý probudilo právě tady. Temné legendy, které tento statek obestírají, hovoří o čarodějnici, která stavení proklela. Kletba dožene každého, kdo dům vlastní. Po stopách čarodějnice se vydává Julius von Živný, syn první poštmistrové v Čachrově a levoboček rakouského rytíře. Ale každá legenda začíná tam, kde končí pravda…

Popis není dostupný

Jsou místa, která můžeme bez váhání označit jako prokletá. Může se jednat o prokletí v původním slova smyslu, ale také o hrad, hřbitov, mlýn či kopec, na nichž došlo k nějaké strašlivé události, jež toto místo nesmazatelně poznamenala. Zvířata se takovým místům vyhýbají, rostliny na nich skomírají a lidé přebývající v jejich blízkosti trpí nočními můrami nebo dokonce psychickými poruchami. Veronika Rubínková předkládá čtenářům přes dvacet nejznámějších, ale i méně vyhlášených míst, která si zaslouží označení "prokletá", takže pokud vás láká nasávat děsivou atmosféru těchto míst v bezpečí svého domova, poslouží vám tato kniha jako ideální prostředník. Kdo ví, třeba po jejím přečtení ve vás zvítězí zvědavost nad strachem a vy se vypravíte poznávat tato místa na vlastní oči…

Šumavské pralesy jsou nejen tajemné a děsivé, ale dokážou nastavit i svou přívětivější tvář. Stačí se dívat a být obdařen uměním vidět. Překrásné slatě ve spojení s nespoutanou divočinou podněcují lidskou fantazii odnepaměti. Přidáme-li k tomu bájné Kelty nebo jejich předchůdce, Markomany, démony, rusalky, upíry a vlkodlaky, v něž se dříve mezi zdejším obyvatelstvem tolik věřilo, a vynásobíme to bohabojností, kterou se tehdejší obyvatelé Šumavy vyznačovali, bude výsledkem této rovnice naprosto ojedinělý fenomén. Fenomén nových, námi dosud neobjevených světů tajemna. V průsečíku světových záhad, jakým toto pohoří vskutku je, můžeme nahlédnout do netušených hlubin lidských dějin, jejichž taje a zákruty plné otazníků nás nikdy nepřestanou udivovat.

Ve své druhé knize se Veronika Rubínková znovu vrací do neprostupných šumavských hvozdů, zapadlých vesnic a prokletých samot, aby pátrala ve stržích, slatích, vesnických kronikách a prachem pokrytých archiváliích po záhadách, kterými toto pohoří oplývá víc než jakékoli jiné místo naší vlasti. Romantické scenérie, drsné povětrnostní podmínky a bohatá, byť mnohdy velmi krutá historie totiž spolu tvoří ideální podhoubí pro mysteriózní úkazy, tajná společenstva a děsivé příběhy.

Popis není dostupný