Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být? Ten, kdo má pocit, že žije v souladu se sebou, zakouší rovněž dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařuje navenek. Identita je ale něco živého a stále znovu se ustavuje. Autorka proto vysvětluje, v čem spočívá schopnost být sám sebou a co nás vlastně drží pohromadě jako svébytné osobnosti. K tomu si vypomáhá zejména Eriksonovou teorií psychosociálního vývoje a Jungovým pohledem na individuaci, ale také příklady z života konkrétních jedinců. Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na Institutu C. G. Junga v Curychu. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly její knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím, Krize a tvořivý přístup k ní, Dynamika symbolů, Otcové–dcery, matky–synové, Hněv a jeho smysl, Touha po druhém, Úzkost a její smysl, Sny, Truchlení, Závist, žárlivost a jejich smysl či Stín v nás.

Původní cena: 899 Kč, celková sleva: 56 % Kniha představuje unikátní výbor obrazů z archivu Institutu C. G. Junga v Curychu, který obsahuje více než 4 500 originálních maleb a kreseb vytvořených pacienty buď samotného C. G. Junga, nebo jeho spolupracovníků (J. Jacobiové) v letech 1917 až asi 1955. Výpravná kniha přibližuje téměř 200 reprodukcí, které tematicky rozděluje (hrozba, mandaly, tělesnost a sexualita, zmatek a zničení apod.) a dává je do kontextu Jungova psychologického myšlení a jeho terapeutické praxe. Ta v pacientech podporovala metodou aktivní imaginace léčebnou a transformační sílu tvořivosti, díky které vznikala terapeuticky i esteticky pozoruhodná díla. Průlomová publikace odkrývá nejen dosud málo známé aspekty Jungovy terapeutické práce, ale představuje také mimořádnou výtvarnou paralelu k jeho Červené knize. Doprovodné texty jsou dílem předních znalců díla C. G. Junga – i u nás známých Vereny Kastové, Ingrid Riedelové aj.

Závist a žárlivost představují společensky zakázané pocity. Proto se je snažíme potlačovat nebo promítat na druhé. Verena Kastová je přesvědčena, že se tím připravujeme o skvělou příležitost, jak rozvíjet svůj potenciál a uvědomit si vlastní hranice. Závist a žárlivost totiž ohrožují naši sebehodnotu a izolují nás. Společně s nimi potlačujeme vlastní tvořivost. Utlumujeme svou energii. Autorka se zabývá tím, jak tyto pocity vznikají a přitom rozebírá teorii Melanie Kleinové. Popisuje různé mezilidské interakce (například rivalitu mezi sourozenci). Hledá příčiny závisti a žárlivosti (třeba ve strachu z opuštění). Nabízí terapeutické možnosti a dává podněty, jak se závistí a žárlivostí zacházet. Kniha je dalším z autorčiných pokusů najít skrytý smysl ve zdánlivě ryze negativních emocích. Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní Mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly její knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím (1999), Krize a tvořivý přístup k ní (2000), Dynamika symbolů (2000), Otcové–dcery, matky–synové (2004), Hněv a jeho smysl (2010), Touha po druhém (2011), Úzkost a její smysl (2012), Sny (2013), Truchlení (2015).

Práce s rodičovskými komplexy jako cesta k vlastní identitě Otcovský a mateřský komplex představují reakci, kterou rozvine každý člověk vůči svým rodičům, tak jak je ve svém dětství prožíval. Tyto rodičovské komplexy pak mohou ve své pozitivní i negativní podobě ovlivňovat, popř. znesnadňovat další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě, a v "křížové" podobě mateřského komplexu u muže a otcovského komplexu u ženy výrazně ovlivňovat jeho budoucí partnerský život. Verena Kast ve své dnes již klasické knize k tomuto centrálnímu tématu psychického růstu člověka ukazuje, jak lze v terapeutické práci i v úsilí o vlastní psychický růst vliv těchto komplexů rozvolnit, a uvolnit tak přístup k širším životním možnostem.Verena Kastvystudovala filozofii a psychologii. Působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na Institutu C. G. Junga a na univerzitě v Curychu. V nakladatelství Portál od ní vyšly knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím, Dynamika symbolů, Otcové-dcery, matky-synové.

Úzkost zná každý z nás - ať už ji jasně pojmenujeme, nebo jen nejasně popisujeme.

Podněty k seberozvojiHněv má jednu podstatnou funkci: objevuje se, když je ohroženo naše sebeuskutečnění či sebezáchova. Je proto žádoucí využít tuto emoci tak, abychom se uchránili našemu dalšímu zraňování a nově stanovili naše hranice. Připustíme-li si svůj hněv, může dojít k našemu oživení, můžeme získat energii pro nutné změny současného stavu. To že někdo potlačuje svůj hněv, ještě zdaleka neznamená, že je lepším člověkem – potlačená emoce spíše způsobí nepřátelskou atmosféru. Rozpoznání hněvu a fantazií s ním spojených je cestou, jak uvést do rovnováhy vztah mezi já a okolním světem. Kniha je určena psychologům, psychoterapeutům a čtenářům se zájmem o populárně psychologickou tematiku.