Tomáš Fritta Haas (22. 1. 1941 – 6. 3. 2015) byl jako čtyřleté dítě osvobozen v Malé pevnosti v Terezíně – nejmladší politický vězeň. Do Prahy se vrátil jako sirotek. I po válce se stal obětí režimu a okolností. Přestože byl jediný dědic, nedostal žádný majetek po předcích, který by mu mohl zajistit lepší životní dráhu. Ocitl se u lidí, kteří měli jistě ty nejlepší úmysly, ale vycházet s těžko vychovatelným chlapcem nedokázali. To, že dokončil pouze základní školu, jeho neustálé provokace vůči dospělým v dětství, vůči nadřízeným v mládí, i někdy přehnaná, možná trochu hraná veselost, kterou na sebe upozorňoval, to všechno pramenilo z dávných hlubokých jizev na jeho duši. Přesto žil bohatý život; měl rád lidi a lidi jeho.Životopis syna známého výtvarníka Bedřicha Fritty doprovází řada barevných ilustrací a fotografií.

Život rabína Emila Davidoviče (1912 - 1986) je příběhem Žida narozeného v přísně ortodoxní rodině na Ukrajině, který přežil perzekuce a koncentrační tábory. Davidovič vyrostl v mnoha jazycích, navštěvoval slavnou ješivu v Bratislavě a studoval u Lea Baecka a Ismara Elbogena v Berlíně, ale také v Brně, Budapešti a ve Vídni. V roce 1944 byl se svou celou rodinou deportován do Osvětimi. Přežil a po válce se s manželkou Cilli usadili v Československu. Také zde čelil nepřátelství. Po bezpočtu těžkostí se mu podařilo utéct do Izraele. Později, až do konce svého života, působil jako rabín v Dortmundu, kde obnovil židovskou obec. Autorka Věra Trnková vypráví příběh rabína prostřednictvím osobních vzpomínek na svou přítelkyni ze školy Alici, dceru Emila Davidoviče.

Popis není dostupný