Matylda hraběnka Dubská byla samostatná žena ve které byla hluboká síla a statečnost a i přes ztrátu několika svých dětí pomáhala dalším dětem. V roce 2023 uplynulo již 215 let od jejího narození-tato kniha je věnována její památce.

Většinu volného času prožívala autorka Věra Rudolfová (přes třicet let působící jako rozhlasová redaktorka) v malé obci nedaleko Nového Města na Moravě. Tento kraj si zamilovala, seznámila se také s mnoha umělci, kteří se tu narodili, působili nebo hledali inspiraci. Napsala o nich knížku Město mého srdce (2002). Následovaly publikace Kraj věčných návratů (2003), Kraj návratů a setkání (2006), Kraj návratů a inspirace (2011), Kraj návratů a vzpomínek (2013), Kraj návratů i setrvání (2015), Kraj návratů i loučení (2019). V nové publikaci Kraj návratů i poznávání autorka seznamuje čtenáře se životními příběhy dalších známých (např. František Kožík, Slávek Volavý, Jiří Brady), méně známých nebo téměř zapomenutých osobností se vztahem k Novému Městu na Moravě a jeho okolí.

Nová publikace Věry Rudolfové má název Kraj návratů i loučení a navazuje na knihu Kraj návratů i setrvání, která vyšla v roce 2015.Obsahuje medailonky osobností kulturního života z Nového Města na Moravě a okolí. Jde o méně známé, nebo téměř zapomenuté umělce, kteří se tu narodili, tvořili, nebo se do svého rodiště rádi vraceli. Autorka se v publikaci věnuje i pražským a brněnským umělcům, kteří na Vysočině hledali inspiraci pro svou tvorbu. Touto publikací chce autorka připomenout širší veřejnosti méně známé umělce a kulturní pracovníky, přiblížit nejen jejich tvorbu, ale také životní osudy.

Kniha Kraj návratů i setrvání navazuje na edici již vydaných publikací - Kraj věčných návratů, Kraj návratů a setkání, Kraj návratů a inspirace, Kraj návratů a vzpomínek. Obsahuje medailónky osobností kulturního života na Českomoravské vysočině. Osobností, které se tu buď narodily, působily a tvořily nebo se na Novoměstsko a Žďársko často vracely. Autorka chce touto publikací připomenout širší veřejnosti méně známé umělce a kulturní pracovníky, přiblížit nejen jejich tvorbu, ale také životní osudy.

V knížce Rok na zámku autorka s úsměvným nadhledem přibližuje čtenářům současný život na památkových objektech. Vychází přitom z vlastních zážitků, získaných na jednom moravském zámku. O autorce: Mgr. Věra Rudolfová (*1942) je brněnská publicistka a novinářka. Vystudovala Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Sedmadvacet let pracovala jako redaktorka v Českém rozhlase Brno. Z novinářské praxe čerpala i ve své knížní tvorbě. Po prvotině Osudu navzdory (2000), příbězích handicapovaných sportovců, věnovala pozornost osobnostem Českomoravské vysočiny. Výsledkem byly knížky Město mého srdce (2002), Kraj věčných návratů (2003), Kraj návratů a setkání (2006). V roce 2008 vyšla publikace Psí hlas do nebe volá, soubor povídek o psech a lidech. V knížce Rok na zámku autorka s úsměvným nadhledem přibližuje čtenářům současný život na památkových objektech. Vychází přitom z vlastních zážitků, získaných na jednom moravském zámku.

Ve svém již čtvrtém svazku, týkajícím se oblasti severní části Vysočiny, hlavně okolí Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, autorka s trpělivostí detektiva sbírá nová fakta a souvislosti o osobnostech, které měly a mají k tomuto krásnému kraji vztah. Nejedná se jen o umělce všeobecně známé jako např. Antonín Slavíček, Jan Štursa, J. V. Pleva, bratři Mrštíkové, ale Věra Rudolfová objevuje i umělce neprávem opomíjené či zapomenuté, jejichž stopy jsou přesto na Vysočině stále patrné.

Po předcházejících publikacích Kraj věčných návratů a Kraj návratů a setkání, přichází Věra Rudolfová s příběhy dalších osobností, spojených s uměleckým a kulturním děním v severní části Vysočiny. Vedl ji k tomu značný zájem čtenářů o tyto publikace. Do knížky Kraj návratů a inspirace zařadila autorka 25 portrétů. Pozornost věnovala rodákům, které osud zavedl do jiných míst republiky, ale přesto se na Vysočinu rádi vraceli (Oldřich Blažíček, Jan Blažek, Adolf Mazel, Stanislav Sochor, Josef Veselka, Jiří Židlický). Nezapomněla na Pavlu Homolkovou-Křičkovou, neprávem opomíjenou sestru slavnějších sourozenců Jaroslava a Petra Křičkových. Zajímala se o učitelské působení spisovatelky Kamily Sojkové na Horácku. Připomněla vztah, který k tomuto kraji měli známí umělci, například Radovan Lukavský, Oldřich Nový a Jiří Trnka. V knize jsou i portréty žijících umělců, Martina Kovaříka, Miloše Slámy a manželů Schovancových žijících ve Francii.

Popis není dostupný

Popis není dostupný