Publikace Školní vzdělávání ve Velké Británii navazuje na již dříve vydanou knihu Školní vzdělávání v Německu (Karolinum, Praha 2008), přičemž se stejně jako v předchozím případě jedná o analyticko-srovnávací studii zaměřenou tentokrát na popis vývoje, stávajícího stavu a probíhající reformy školského systému ve Spojeném království. Práce V. Ježkové a D. Dvořáka, která je doplněna shrnující závěrečnou kapitolou z pera anglických autorů z University of Manchester, tak především přináší zahraniční poznatky využitelné v domácí vzdělávací politice, a to zejména ve vzdělávání primárním a nižším a vyšším vzdělávání sekundárním.

Analyticko-srovnávací studie Školní vzdělávání v Estonsku je pátou publikací řady Školní vzdělávání v zahraničí. Titulu předcházely publikace Školní vzdělávání v Německu, Školní vzdělávání ve Velké Británii, Školní vzdělávání ve Švédsku a Školní vzdělávání v Ruské federaci. Studie zachovává metodologický přístup užitý v těchto publikacích, tj. problémové pojetí (důraz na hlavní problémové okruhy školního vzdělávání) a dva pohledy na představenou problematiku: pohled "zvenku", který poskytuje česká autorka, a pohled "zevnitř", který zprostředkovávají estonští autoři. Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní v estonském školním vzdělávání a jsou také aktuální pro rozvoj českého školního vzdělávání. Studie se skládá z osmi kapitol. První kapitola uvádí do širšího kontextu země, v němž změny školního vzdělávání probíhají; zvláštní pozornost je věnována historii země. Ve druhé kapitole je kladen hlavní důraz na cíle a principy nové estonské vzdělávací politiky, třetí kapitola představuje obnovený estonský vzdělávací systém a poskytuje i krátký pohled do historie estonského vzdělávání. Tématem čtvrté kapitoly jsou významné změny, jimiž prochází kurikulum základních škol a gymnázií. Pátá kapitola se zabývá problematikou evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení a hodnocení žáků. Šestá kapitola se věnuje aktuální a citlivé národnostní otázce ve společnosti a ve školním vzdělávání, sedmá kapitola podobně citlivé otázce jazyků a jazykového vzdělávání. V poslední, osmé, kapitole, podobně jako v předchozích studiích této ediční řady, dostávají prostor autoři "domácí"; přinášejí svůj vnitřní pohled na vývoj všeobecného vzdělávání v Estonsku za posledních 25 let. Publikace představuje příspěvek k literatuře z oblasti srovnávací pedagogiky, přinášející systematicky utříděné poznatky o zemi, která může být českému čtenáři v mnoha ohledech blízká. Je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním.

Analyticko-srovnávací studie je čtvrtou publikací řady Školní vzdělávání v zahraničí. Předchozí tři publikacAnalyticko-srovnávací studie je čtvrtou publikací řady Školní vzdělávání v zahraničí. Předchozí tři publikace jsou Školní vzdělávání v Německu, Školní vzdělávání ve Velké Británii a Školní vzdělávání ve Švédsku. Část studie, vypracovaná českými autorkami, zprostředkuje na školní vzdělávání "pohled zvenku", který lze považovat za "objektivní", "neutrální", pouze minimálně ovlivněný přímými zkušenostmi. "Pohled zevnitř" přináší závěrečná kapitola ruských spoluautorek. Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní v ruském školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školního vzdělávání. Skládá z devíti kapitol. První kapitola uvádí do širšího kontextu země, v němž změny školního vzdělávání probíhají. Ve druhé kapitole, věnované vzdělávací politice, se pozornost obrací ke kodifikaci nového pojetí vzdělávání a vývoji legislativy od 90. let minulého století. Třetí kapitola posuzuje současný vzdělávací systém Ruska, orientuje v jeho diverzifikované struktuře a podstatných dimenzích, v nichž došlo k zásadním změnám. Obsahem čtvrté kapitoly jsou pedagogické experimenty, alternativní pedagogické koncepce a autorské školy. Pátá kapitola je věnována problematice kurikula s důrazem na federální vzdělávací standardy. Šestá kapitola seznamuje se systémem evaluace a problémy souvisejícími se zaváděním pro ruské prostředí netradičních forem a nástrojů hodnocení. Specifiky multinárodnostního ruského státu a jeho mnohojazyčné společnosti, která jsou pro Ruskou federaci příznačná a mají důsledky pro vzdělávací politiku a praxi, se zabývají kapitoly sedmá a osmá. V poslední, deváté kapitole dostávají prostor ruské autorky, prezentující vnitřní pohled na ruskou vzdělávací reformu. Studie je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním.e jsou Školní vzdělávání v Německu, Školní vzdělávání ve Velké Británii a Školní vzdělávání ve Švédsku. Část studie, vypracovaná českými autorkami,

V publikaci jsou představeny čtyři základní problémové okruhy, které se jeví jako zásadní v německém školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školství: a) evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení, b) raná podpora dětí a žáků, c) problematika imigrantů, d) výuka cizím jazykům dětí německých i dětí imigrantů. Tyto okruhy jsou zasazeny do širšího kontextu informací o Spolkové republice Německo, její vzdělávací politice, vzdělávacím systému a empirickém výzkumu školního vzdělávání v Německu. V závěrečné kapitole reaguje zahraniční spoluautor na témata, která jsou předmětem předchozích kapitol, a stručně upozorňuje i na některé další aktuální problémy německé vzdělávací politiky. Poskytuje tak na danou problematiku "pohled zevnitř", na rozdíl od "pohledu zvenku", který přinášejí čeští autoři. Publikace obsahuje rovněž implicitní i explicitní komparaci s českým školstvím.