Valja Stýblová (1922)
Seznam knih
Série: Lužanská mše
všechny knihy (23)
Františka / Most sebevrahů (2022)
Františka, Most sebevrahů (2022)
Popis není dostupný
Lužanská mše II. - Ars longa (2021)
Série: Lužanská mše
V druhé knize životopisného románu o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů. Za projekt rezidence metropolity v Černovcích, s katedrálou, klášterem, synodní budovou a seminářem, s nádherným arménským chrámem obdržel v roce 1867 cenu na Světové výstavě v Paříži, právě když dokončoval vídeňskou Dvorní operu. Jeho stavební podnik přijal během deseti let sto čtyřicet zakázek, navrhoval a stavěl zejména ve Vídni kostely, obchodní i obytné domy, palác arciknížete Viléma, projektoval pražskou porodnici, která svému účelu slouží dodnes, a všechnu práci v tak krátkém čase zázračně zvládal. Byl zvláštní člověk — vnímavý umělec a současně schopný podnikatel. Oženil se s dávnou láskou Marinkou, žil ve Vídni, dostal se do nejvyšší společnosti, jeho jmění narostlo tak úžasně, že byl zajištěn do konce života a v Lužanech koupil pro matku panství se zámkem. Na vrcholu úspěchu se ale cítil unavený vším, co dokázal, jako by ztratil kořeny, ze kterých vyrostl, a tehdy v něm dozrálo rozhodnutí vrátit se do Čech. Měl být jmenován profesorem na vysokém učení v Praze. Při té příležitosti navštívil J. E. Purkyně, největšího tehdejšího českého vědce, který se stejně jako Hlávka zabýval myšlenkou založení České akademie věd. Nečekaná a záhadná nemoc mu to však nadlouho znemožnila.
Série: Lužanská mše
V třetím dílu Lužanské mše se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí. S manželkou založí nadaci na podporu české vědy a kultury. V tu dobu přijde další rána. Jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Nejprve uvažoval o tom, že prodá Lužany, zájem o ně měl sám císař jako o sídlo pro korunního prince. Hlávka se však rozhodne zámek přestavět, aby sem mohl zvát umělce a vědce a umožnit jim klidnou tvorbu a práci. Vybuduje na památku manželky zámeckou kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. Valja Stýblová se znalostí neurologa odhaluje příčiny nejasné Hlávkovy choroby a proces jeho vyléčení a opět nám otevírá nitro výjimečného muže, jenž jednal na první pohled podivínsky, ale každý svůj projekt domyslel a uskutečnil, jak dokázal založením České akademie věd a nadace, která funguje z jeho peněz dodnes.
Na konci aleje (2014)
Osudy starých lidí a jejich mentalita nejsou zdaleka tak šedivé, jak si myslí mladší generace. Berní úředník Skoumal žije v domově důchodců, nespokojený se svými chorobami a rodinnými vztahy, a vše si vynahrazuje sledováním lidí ve svém okolí, kterým se snaží zasahovat do života. Žádnou tragédii nezpůsobí, spíš jde o komické a směšné situace umocněné jeho sobectvím. Psychologicky působivé líčení posledního úseku života dává tušit, že to, co se jeví jako stařecký vrtoch, bylo v povaze člověka, už když byl mladší, a je to dobře čitelné z jeho vztahu k druhým lidem.
Psychologický román o lékařích z jedné pražské nemocnice je knihou o životě a smrti, ve které výjimečné zkušenosti formují osobnost lékaře na celý život. Román má dvě části. V první psycholožka Vilma a patolog přezdívaný Cháron směřují k naplnění svého vztahu, ale musejí se při tom obracet do minulosti a hledat odpovědi na vlastní palčivé pochybnosti. V druhé části čeká osudová zkušenost Cháronova syna Kaye, který poznal dívku, jejímž osudem je Ondinina kletba "zapomenutého dechu". Tato choroba se u ní projeví současně s graviditou. Gita a Kay dokončují medicínu a oba si uvědomují, že příčina jejích obtíží tkví v centrální poruše automatického dýchání. Gita stále častěji upadá do stavů, kdy nemůže dýchat, ale Kayovi dlouho tají, že je těhotná, aby oddálila nezbytný chirurgický zákrok na mozku až do porodu. Tak jako v pohádkách kladou lásce různé nástrahy zlé bytosti, u lidí jsou to těžké okamžiky, nemoc, hrozba smrti. Láska je pomáhá přemáhat. Gita odjede tajně z Prahy až na východní Slovensko, odkud pochází, nechce, aby jí lékaři porod rozmlouvali, protože je pro ni nebezpečný, a smiřuje se s tím, že může při narození dítěte sama zemřít. Kay neví přesně, kam Gita zmizela, je zoufalý, že by ji mohl ztratit, jede ji hledat s Vilmou a Cháronem do neznámých končin a nepřestává věřit, že láska dokáže překonat Ondinino prokletí.
Most Aeskulapů (2001)
Popis není dostupný
Princ a Škovránok (1990)
Popis není dostupný
Nevěra (1984)
Popis není dostupný
Mne soudila noc; Dopis Kláře (1979)
Popis není dostupný
Můj brácha (1973)
Popis není dostupný
Dopis Kláře (1963)
Popis není dostupný
Předkládaná učebnice seznámí studenty 4. ročníku středních průmyslových škol elektrotechnických se základními pojmy a vztahy z problematiky elektronických měřicích přístrojů a jejich použití pro elektronická měření. Tato učebnice volně navazuje na učebnici Elektrotechnická měření I, kde se již studenti seznámili s problematikou základních elektrotechnických měření. Navazuje také na získané znalosti z předmětů fyzika, základy elektrotechniky, elektronika a automatizace. Hlavní kapitoly v knize: Prvky a obvody elektronických měřících přístrojů Zdroje periodických signálů Převodníky Číslicové měřící přístroje Digitální osciloskopy Automatizované měřicí systémy Diagnostické přístroje. I když je učebnice určena především studujícím středních odborných škol zaměřených na elektrotechniku, může dobře posloužit i dalším zájemcům z praxe, kteří si chtějí osvěžit či prohloubit své znalosti z oblasti elektronických měřicích přístrojů a elektronických měření.
Politolog a spisovatel Jiří Pehe podává ve své nové knize ucelený pohled na působení Václava Klause v české i zahraniční politice. Autor je znám jako dlouholetý Klausův kritik, avšak ve svém potrétu se pokouší popsat a zhodnotit nejen slabší, ale i silné stránky této politické osobnosti. Vyvaruje se při tom jak bulvárních postupů, jako jsou různá senzační odhalení a domněnky, tak i lacinému psychologizování. Jako základní metodu svého postupu zvolil autor výklad po jednotlivých letech od převratu v roce 1989 až do současnosti. Umožňuje mu to plasticky zachytit různá témata, stránky a rysy Klausovy osobnosti, jakož i vývoj a proměny jeho názorů a naturelu. Zároveň kniha poskytuje souvislý přehled politicko-ekonomického a společenského vývoje v Česku za posledních dvacet let, neboť přirozeně Václav Klaus u všeho podstatného byl a dění ovlivňoval, ať už přímo jako představitel moci, anebo nepřímo svými názory, postoji a komentáři. Kniha Jiřího Peheho je vůbec prvním pokusem - nepočítame-li četné adorace a sebeadorace ani povrchní pamflety -, jak seriózně zmapovat a zároveň kriticky zhodnotit význam a místo této kontroverzní osobnosti v moderních českých dějinách.
Lužanská mše II. - Ars longa (2021)
V druhé knize životopisného románu o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů. Za projekt rezidence metropolity v Černovcích, s katedrálou, klášterem, synodní budovou a seminářem, s nádherným arménským chrámem obdržel v roce 1867 cenu na Světové výstavě v Paříži, právě když dokončoval vídeňskou Dvorní operu. Jeho stavební podnik přijal během deseti let sto čtyřicet zakázek, navrhoval a stavěl zejména ve Vídni kostely, obchodní i obytné domy, palác arciknížete Viléma, projektoval pražskou porodnici, která svému účelu slouží dodnes, a všechnu práci v tak krátkém čase zázračně zvládal. Byl zvláštní člověk — vnímavý umělec a současně schopný podnikatel. Oženil se s dávnou láskou Marinkou, žil ve Vídni, dostal se do nejvyšší společnosti, jeho jmění narostlo tak úžasně, že byl zajištěn do konce života a v Lužanech koupil pro matku panství se zámkem. Na vrcholu úspěchu se ale cítil unavený vším, co dokázal, jako by ztratil kořeny, ze kterých vyrostl, a tehdy v něm dozrálo rozhodnutí vrátit se do Čech. Měl být jmenován profesorem na vysokém učení v Praze. Při té příležitosti navštívil J. E. Purkyně, největšího tehdejšího českého vědce, který se stejně jako Hlávka zabýval myšlenkou založení České akademie věd. Nečekaná a záhadná nemoc mu to však nadlouho znemožnila.
V třetím dílu Lužanské mše se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí. S manželkou založí nadaci na podporu české vědy a kultury. V tu dobu přijde další rána. Jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Nejprve uvažoval o tom, že prodá Lužany, zájem o ně měl sám císař jako o sídlo pro korunního prince. Hlávka se však rozhodne zámek přestavět, aby sem mohl zvát umělce a vědce a umožnit jim klidnou tvorbu a práci. Vybuduje na památku manželky zámeckou kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. Valja Stýblová se znalostí neurologa odhaluje příčiny nejasné Hlávkovy choroby a proces jeho vyléčení a opět nám otevírá nitro výjimečného muže, jenž jednal na první pohled podivínsky, ale každý svůj projekt domyslel a uskutečnil, jak dokázal založením České akademie věd a nadace, která funguje z jeho peněz dodnes.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.