Svatovalentinský svátek (14. únor) je jedním z mála dní v roce, kdy většina mužů a žen nemyslí na sebe, ale na své milované. Přestože svátek považuje většina Evropanů za komerční oslavu dovezenou z USA, stále častěji je připomínána i jeho původní duchovní podstata, která se zrodila z rytířských ideálů na evropských středověkých panovnických dvorech. Valburga Vavřinová touto knížkou navazuje na své předchozí úspěšné věcné encyklopedie Abecedu Vánoc, Abecedu Velikonoc a Abecedu Dušiček a Halloweenu.

Popis není dostupný

Po Abecedě Vánoc a Abecedě Velikonoc nabízí naše autorka Abecedu, která nás zavede do světa maškar, vydlabaných dýní, rakviček se šlehačkou, svíček, vzpomínek na mrtvé, smutku i veselí… Dozvíme se, do jaké míry byl předobrazem těchto svátků (anglosaský Halloween, jihoamerický Den zemřelých, španělská Noc čarodějnic, západokřesťanské Dušičky) svátek Samhain, který byl slaven v předkřesťanských dobách na území, osídleném Kelty. Dozvíme se také - krom spousty zajímavých informací -, že černá barva je nejtmavším odstínem bílé a že chryzantémám se v českých zemích říkalo listopadka nebo dušička.

Popis není dostupný

Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach. V anglosaském a germánském světě jsou Velikonoce nazývány slovy Eastern a Ostern. Názvy snad vznikly podle bohyně jara Ostary (Eostre) či zkomolením středohornoněmeckého Urständ (zmrtvýchvstání) nebo Osten (východ). Slovanské Velikonoce (např. pol. Wielkanoc, sloven. Ve?ká noc) odkazují na Velkou noc, slavnost Kristova zázračného zmrtvýchvstání. Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání). Boží hod velikonoční je prvním dnem velikonoční doby, která trvá 50 dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku. Valburga Vavřinová navazuje na svoji úspěšnou věcnou encyklopedii Abeceda Vánoc a chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.