Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce "Kámen". Původcem těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Již mnohokrát se autorka přesvědčila, že akce "Kámen" má neobvyklé, zvláštní kouzlo. Umí otevírat lidská srdce a lidi sbližovat. Není tedy divu, že je tu nové, rozšířené vydání. Prostřednictvím barevných fotografií přibližuje důležité události, které s prvním vydáním více či méně souvisí. Právě tato kniha se totiž stala přelomovou prací k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN. Přísně tajná a kamuflovaná past organizovaná bezpečnostním aparátem v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku si kladla za cíl odstranit vybrané osobnosti z veřejného života a "izolovat" je od "světa". Objevná studie se zaměřuje na oběti, pachatele, a zejména pak na osoby, které hrály důležitou roli na obou stranách tragického dramatu, z něhož vyplývají i problémy protikomunistického odboje. Zásadním přínosem pro objasnění případu falešných hranic jsou autorkou v roce 2013 objevené a dosud nezveřejněné paměti klíčového svědka Stanislava Lišky. Autentičnost a závažnost důkazů o zločinném spolčení a jeho pozadí podtrhují odborní recenzenti knihy, historikové Igor Lukeš a Václav Veber. Badatelka a dnes už i scénáristka, která publikuje a přednáší také v zahraničí, předkládá reálný pohled na jeden z důsledků komunistického převratu v Československu - zločinné praktiky tajné policie inspirované sovětským vzorem. Kniha byla morální výzvou příslušným českým úřadům, aby proti tehdy žijícím viníkům zakročily podle práva, a téměř okamžitě se stala součástí vyšetřovacího spisu vysokého důstojníka StB Evžena Abrahamoviče.

Popis není dostupný

Kniha Falešné hranice. Příběhy akce „Kámen“ 1948–1951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století. Autorka na deseti osobitých příkladech vypráví příběh účastníků i zákulisí zákeřných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti, vyprovokované k útěku z Československa. Státní bezpečnost vymyslela akci „Kámen“, aby mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky. S usvědčujícími materiály pak byly osoby, které se domnívaly, že skutečně překročily československou státní hranici, za nedovolený „přechod hranic“ zatčeny. Nešlo o náhody, nýbrž o systémové opatření bezpečnostního aparátu, který skrytě porušoval vlastní zákony. Kvůli upevnění totalitní moci a podchycení nejrůznějších forem nesouhlasu s nově nastolenými poměry neváhali příslušníci Státní bezpečnosti používat kriminálních metod. Záměrem autorky je přiblížit rafinovanost, která se v chápání státně bezpečnostní práce stávala samozřejmostí. Navzdory faktu, že se jednalo o nejutajovanější represivní akce komunistického režimu, odhaluje nové oběti i pachatele, nastiňuje vývoj akce „Kámen“ v čase i prostoru, dokládá škálu důvodů pro její využití. Bohatá obrazová příloha je dokladem široké pramenné základny úřední i soukromé povahy. Dosud nepublikované archivní materiály konfrontuje s pozdějšími výpověďmi svědků, čímž bylo možné představit uvažování a postupy tajné policie z období bouřlivého a nepřehledného vývoje po únoru 1948 ve zcela novém světle.Václava Jandečková (*1974) je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, vystudovala mezinárodní vztahy. V centru jejího badatelského zájmu stojí neprozkoumaná témata dějin dějiny poúnorového Československa, jimž věnovala již několik monografií: KÁMEN. Svědectví hlavního aktéra akce „Falešné hranice“ u Všerub na Domažlicku (2013); Tři muži proti totalitě. Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB (2014). Za svoji poslední knihu Kauza Jan Masaryk. Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950-1951 (2015) obdržela Mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny "Cyril", která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských i podnikatelských prominentů. Na organizaci jejich útěků do svobodného světa skupina spolupracovala s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem RAF, zaměstnanci amerického velvyslanectví Walterem Birgem a Reinholdem Pickem a dalšími odvážnými lidmi, jejichž příběhy se protínají na stránkách knihy. Díky důslednému dodržování konspiračních zásad byla spolupráce Oty Tulačky s Josefem Hýblerem Státní bezpečností odhalena až po dlouhých devíti letech od jejich zatčení. Autorka čtivě líčí zapojení obou odbojářů do příprav jednoho z nejvážnějších pokusů o vojenský převrat za totalitní éry známého pod názvem akce "Praha - Žatec", přičemž pozornost věnuje jak přípravám, tak snahám o zpochybnění jejich autenticity. Odbojová činnost Oty Tulačky vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Jaromíra Nechanského a Veleslava Wahla, která byla využívána americkými zvláštními službami a dodnes vyvolává mnoho otazníků. Podobně jako ve své minulé knize "Kámen" autorka také odkrývá stěží uvěřitelný paradox tehdejší doby, kdy stejní příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří pomáhali při přechodech na Západ, byli v rámci zločinných praktik komunistické tajné policie nuceni vodit lidi na útěku do pasti na "falešné hranici". Kniha přitažlivě a konkrétně, s využitím bohaté archivní dokumentace odpovídá na současné otázky po existenci a formách působení třetího odboje v období nejsilnějších komunistických represí. Autorka své líčení dramatických příběhů z počátku studené války chápe zároveň jako aktuální apel k ostražitosti, abychom svoji svobodu dokázali ubránit i do budoucna. K tomu je však zapotřebí také poznat a pochopit sami sebe - to je cesta, kterou autorka nabízí pohledem zpět do zrcadla naší minulosti.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN. Přísně tajná a kamuflovaná past organizovaná bezpečnostním aparátem v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku si kladla za cíl odstranit vybrané osobnosti z veřejného života a „izolovat“ je od „světa“. Kniha se zaměřuje na oběti, pachatele, a zejména pak na osoby, které hrály důležitou roli na obou stranách tragického dramatu, z něhož vyplývají i problémy protikomunistického odboje. Velkým přínosem pro objasnění případu falešných hranic jsou autorkou nedávno objevené a dosud nezveřejněné paměti klíčového svědka Stanislava Lišky. Autentičnost a závažnost důkazů o zločinném spolčení a jeho pozadí podtrhují odborní recenzenti knihy, historici Igor Lukeš a Václav Veber. Autorka, která napsala také řadu odborných článků, předkládá reálný pohled na jeden z důsledků komunistického převratu v Československu – zločinné praktiky československé komunistické tajné policie inspirované sovětským vzorem. Kniha je rovněž morální výzvou příslušným českým úřadům, aby proti dosud žijícím viníkům zakročily podle práva.