Kniha Okolím města Luny se snaží neotřelými prostředky dokázat duchovní vzácnost krajiny Českého středohoří, krajiny pravěké, keltské, lučanské, a chce odhalit stopy, které v nich dávní i současní lidé zanechali. Archeologie tu postupně odkrývá stopy dávné posvátnosti, historie jasněji hovoří o dějinných i duchovních událostech, které jsou trvalou součástí krásné krajiny. V půvabné krajině také žili a pracovali významní básníci a malíři, kteří svou tvorbou okolí města luny poznamenali. Čtenář v knize nalezne i zvláštní pověsti, které vznikly jen pro tuto knihu. Nedílnou součástí knihy jsou téměř neznámé ilustrace Jana Konůpka k Bibli kralické. To vše na základě jeho několika duchovních zážitků, které chce kniha přenést na čtenáře: ...bylo to na pokraji Českého středohoří. Andělé poletovali v bledém podzimním slunci a mnohé zjevy jasných démonů, které jsem vymyslil za všechna léta svého snění, mne cestou provázely…

Kniha "Svědci" od autora Václav Vokolek, 1947-. Dostupné v českých knihovnách.

Román Hledání ztracených snů je třetím "dílem" zcela volné románové trilogie (Cesta do pekel Triáda 1999, Krajiny zjevení Argo 2021) odehrávající se od poloviny devatenáctého století do současnosti. Čas v těchto knihách hraje podružnou roli, volné souvislosti řetězení času přesahují, hlavní postavy jsou více symbolické než reálné. Poslední díl, díl o hledání, se odehrává před první světovou válkou v lázeňském městě, v Africe, kde má hlavní postava za úkol objevit ztracené židovské kmeny, v další kruté válce a v covidové Evropě, v čase, ve kterém hraje hlavní roli strach. Tak jako kdykoliv před tím se strach prolíná se ztracenými sny a nadějemi. Všemi knihami se proplétá motiv lásky, kterou nedokáže přerušit ani smrt. Její masku si nasazují podivné bytosti. Láska k biedermeierské slečně, ke zjevení bílé paní, k mámivým přízrakům mládí. Všechny tři knihy spojuje hluboký vztah k přírodě, která v jednotlivých příbězích vytváří podivuhodnou scénu, v níž se člověk bez ustání ztrácí a s rozkoší bloudí. Na samém konci poslední knihy si čtenář uvědomí, že Hledání ztracených snů je knihou o nesmrtelnosti, která možná není pouhým snem.

Autor knihy Hory Tóry pokládá své texty psané řadu let za "básnické midraše" a doprovodné obrazy za vizualizace dávných dějů, za výseky zobrazení nemožného. Midraš je hebrejské slovo, které doslova znamená zavrtávání, autorovi je milejší slovo šťourání, do biblického textu a zejména do prastarých židovských pověstí. Sión, Karmel, Ararat, Oreb, Moria a Gerizim jsou zde stejně jako Lilit, padlý anděl Azael, Kain či Abraham chápány jako hory, skutečné výšiny existující v reálné krajině, kdesi za humny času. Autorovi stálo za to o nich vyprávět a malovat je proto, že Tóru vnímá jako vzkaz celého stvoření, inspirující poselství, jehož jsme součástí.

Zelení muži. Pokud si neuvědomíme jejich existenci, jsou neviditelní. Nevnímatelní. Jakmile zjistíme, že existují, dokáží se neuvěřitelně zpřítomňovat. Pozorují nás z nečekaných míst. Jako kdyby právě v tom byl jejich smysl. Mají vždy nadhled. Jsou vždy umístěni nad našimi hlavami, to je snad jediné pravidlo, které můžeme prokázat. Ostatní pravidla velice svobodně porušují. Jsou hmatatelní, zachytitelní a přece působí jako přízraky. Jako pozorní obyvatelé jiných světů. Nahlížejí do našeho světa bez valné účasti. Z nějakého důvodu je jejich přítomnost důležitá zejména v posvátném prostoru, kam ovšem na první pohled nepatří. Vše, co o nich bylo napsáno, se opírá o pouhé hypotézy. Zelení muži jsou opravdu suverénně tajemní. Někdy máme dojem, že o nás vědí více než my o nich. Rozmlouvat o zelených mužích by pak mohlo znamenat rozmlouvat vlastně s nimi. I když předem víme, jak jsou na slovo skoupí. Z úst jim přece místo slov vyrůstají listy… Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území.

Dětskou knížku renomovaného autora knih pro děti, Václava Vokolka, nazvanou "Aby se holky nebály", tvoří řada jednou dějovou linií provázaných a svěžích pohádkových příběhů, v nichž se hlavní postava Žofie něčeho bojí - ať už je to fyzika, nebo konec světa - ale nakonec se její strach vždy ukáže jako neopodstatněný. Byť je knížka především krásnou literaturou, může dětem pomoci pojmenovat a možná i překonat různé vlastní obavy. Knihu doprovází a dotváří množství barevných ilustrací známé ilustrátorky Zdenky Krejčové.

Symetrická kompozice románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné - možnost zázraku uprostřed drtivé reality. Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Mcelích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží, rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech… Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení. Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha Václava Vokolka není konfesijní, ale nadnáboženská, protože se odvážila rozechvívat srdce člověka bez rozdílu jeho vyznání. Intimita, s níž se dotýká svatých tajemství, je v českém literárním prostředí jedinečná. O čem tedy jeho kniha vypovídá? O utrpení Krista – o passio Christi? Jistě. O utrpení člověka – o passio hominis? Bezpochyby. To, pro co jsou Vokolkovy Pašije vzácné, je, že rozmnožují naději tam, kde naděje visí na kříži a pod ním se modlí člověk.

Poslední díl Cest za horizont nás dovede k jaru. Před poutníky se otevírá každoročním zázrakem ožívající krajina a první jarní cesty z ní symbolicky vynášejí zimu, i když i ona jim dala mnoho krásných zážitků. Ty jarní jsou ovšem úplně jiné. První cesta nás zavede na Boží kámen, podivuhodné místo plné zvláštních energií, které se rychle stává novodobým poutním místem se všemi atributy těch starých. K jaru neodmyslitelně patří Velikonoce, proto se vydáme za křížovými cestami a také za studánkami, které je třeba magicky otevřít a docela obyčejně vyčistit. Ony pak za odměnu vyčistí naši mysl. Pak se vydáme do jednoho malého města, které nás překvapí svými památkami a zejména osobnostmi, které tu žily. Abychom poznali skutečnou sílu života, tak se vydáme za stromy, za těmi, co pamatují více než my. Na Božím kameni si budeme povídat s jednou historičkou a teoložkou, která v krajině umí číst jako v otevřené knize.

Série: Cesty za horizont

Čas podzimu je na jedné straně naprosto fantastický, jeho barevnost se mění jako v kaleidoskopu, je to také čas naplnění, kdy sbíráme plody, které nám Země nabízí, ale také doba usínání a příchodu temnot. Žádné období nemá tolik tváří a poutník je chce poznat všechny. Podzimu, jako závěru roku, sluší ohlížení, a tedy návraty do historie. Naše putování bude sledovat cestu kříže, první kroky nové víry, která později ovládla celou Evropu. Tedy od Levého Hradce do Budče. Navštívíme Tolštejn, resp. Kavčí hrad, který se tyčí v údolí Labe a byl v období romantismu modelem mnoha obrazů. Zajímat nás bude také nejtajemnější slovanské hradiště nad Kokořínským dolem, kde nám neznámí předci porazili vojsko Karla Velikého. Poznáme i místo zázračného zjevené Panny Marie a další a další místa, která nejsou příliš známá.

Série: Cesty za horizont

Zimu většina lidí pokládá za zcela nevhodnou pro putování. Zimní krajinu ovládají zimní sporty, to je zřejmé. Ale není tomu tak docela. I když se to v krajině v nejmenším nezdá, je to čas zlomu. Síla slunce, a tedy světla, se začne pomalu, nenápadně vracet. Právě tento návrat životních sil by poutník neměl promeškat - a kde jinde, než v krajině... Pro poutníka jsou měsíce zimního času dobou zajímavých cest se spoustou odlišných, zimních zážitků, které se výrazně liší od těch z ostatních ročních období. Krajina je totiž úplně jiná, jedinečná, a to skutečné poutníky přitahuje. Působí klidně, je vyčkávající, spící, a možná i snící. Vše v krajině zdánlivě spí, ale vše nabírá sílu ke znovuzrození. Čeká se na slunce a to se po slunovratu do krajiny začíná vracet. To poutník musí zažít…

Série: Cesty za horizont

Kniha rozložená do čtyř svazků podle ročních dob je knihou pro poutníky a cestovatele. Je jakýmsi návodem, jak se pohybovat v krajině, abychom nebyli pouze bezduchými turisty. Lidé se dnes vydávají na cesty, ať již na kole, pěšky, letadle či lodí, a jako dávní poutníci si opět skládají velkolepost krajiny, paměť památek, souvislosti času a vzdáleností, do nezapomenutelného obrazu. Rámem k němu může být tato kniha. První část knihy se zabývá časem otisklým do krajiny. Časem dávných tradic, svátků, rituálů, duchovních tradic. Chceme ukázat, co vše se v létě v krajině dělo a co všechno bylo zapomenuto, protože jen tak můžeme krajině porozumět. Rozlehlejší část knihy se zabývá návody na letní cesty a možnostmi uvažování nad nimi. Součástí knihy je i rozhovor s cestovatelem diplomatem, jenž poznal svět daleko za běžnými horizonty a rád o tom vypráví.

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel - na niž Dominový efekt volně navazuje - se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější - a nejpravdivější. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Putování za obvyklé obzory Velký český básník a vizionář Otokar Březina nazval jeden ze svých esejů Skryté dějiny. Spojíme-li skryté dějiny s místem, kde se odehrály, otevře se před námi docela neznámá a nepojmenovatelná duchovní a historická krajina. Právě po ní by Putování za obvyklé obzory mělo být průvodcem. Pohled za obvyklé obzory je značně široký. Jedná se o pohled z vyvýšeného místa, ze kterého lze krajinu přehlédnout, nahlédnout do jejích tajemství. Pohled do ukrytých a zapomenutých dějů je důležitým rozšířením našeho pohledu na minulost, ale i na přítomnost.

Kniha Mezi nebem a zemí - spojující text Václava Vokolka (1947) s fotografiemi Zdeňka Helferta (1946) - je poctou romantickému malíři Casparu Davidu Friedrichovi i poctou samému romantismu a souznění s ním. Úvodní příběh je plný symbolů a symbolických zkratek. Popisuje příhodu tajemného Altwurma, který vstupuje do romantických obrazů a zanechává v nich své stopy. Právě po nich se má čtenář vydat a poslechnout si rozhovory dvou mágů, přes jejichž ramena se dívá do světa nových obrazů.

Popis není dostupný

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Poslední díl významného projektu Neznámé Čechy se jmenuje Posvátná místa jihozápadních Čech a věnuje se mimořádným duchovním lokalitám rozsáhlého území od Šumavy až k Chebu. Jsou to místa spojená s tradiční posvátností, poutní místa, stavby plné symbolů a jejich vzájemné překvapivé vztahy, uctívané kameny a vody, ale také dávno zapomenutá místa neznámých kultů. Historická fakta v knize doplňují dávné pověsti, které odrážejí zarážející souvislosti, příkladně spojení hradu Andělská hora s potomky krále Artuše. Zajímavé je také propojení bizarních pověstí Šumavy s archeologickou lokalitou Obří hrad, který byl patrně keltským významným kultovním místem, s místy zázraků, třeba ve Strašíně. Kniha také zachycuje stopy sv. Vojtěcha, který touto krajinou procházel a zanechal v ní velice tajemné příběhy plné duchovní síly. Právě vyhledávání duchovní energie je základním tématem celého cyklu Neznámé Čechy a sedmý díl to jen potvrzuje.

Co může být lepší odměnou za vysvědčení než knížka? Nejlépe nějaká, co se hodí na prázdniny. Plná napínavých příběhů a dobrodružství, ale i legrace. Jedenáctiletý Vítek vyráží se svým tatínkem na prázdniny do Železných hor. Už v den vysvědčení se ukazuje, že to nebudou jen tak ledajaké prázdniny. Začíná nejkrásnější období roku, období nečekaných setkání, překvapení a výletů, při nichž Vítek nachází nové, sympatické i trochu bláznivé kamarády. Musí ale taky přijít na kloub některým záhadám. Například, existují čerti? Co jsou vlastně zač? A může se s nimi kluk doopravdy potkat? Vyprávění plné sluníčka, vtipu, hravosti, ale i zajímavostí z kraje Železných hor doporučujeme všem dětem, které přemýšlejí, jakou knížku si sbalit do prázdninového batůžku.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Šestý díl Neznámých Čech je věnován východním Čechám, tedy krajině Hradecka, Pardubicka, Chrudimska, Jizerských hor, Železných hor a Vysočiny. Na řadě míst tento díl překročí tradiční hranice Moravy, které ovšem současné státoprávní uspořádání nerespektuje. Na tomto rozsáhlém území bude čtenář spolu s autorem objevovat posvátné hory, poutní místa a posvátné stavby, nejen křesťanské. Velkým tématem východočeské krajiny je náboženská reformace, takže se tu budeme setkávat se stopami Jednoty bratrské i s těmi, kteří zůstali „věrní ve víře“. Ve východních Čechách se setkáme se zázraky i se stopami prvních křesťanských věrozvěstů, ať již v kamenných křížích, křtitelnicích či v pověstech. I v tomto dílu si čtenář uvědomí, že posvátnost je síla, která formuje nejen krajinu, ale i člověka v ní.

Kniha textů Václava Vokolka a fotografií Hany Rysové hledá a sděluje posvátnost kamenů, jež tolik fascinovala naše předky. Výsledkem tohoto výjimečného setkání dvou umělců je vizualizovaný příběh o setkávání citlivého člověka s kameny v jejich různých podobách.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

V pátém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí nyní region na sever a východ od Prahy, od Liberce až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen většími městy (Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Turnov, Jičín), ale dozvíme se více také např. o těchto zajímavých místech: Ještěd, Trosky, Mužský, Drábské světničky, Broumovský klášter, Kořenov, Dobruška, Kuks, a navštívíme stará poutní místa – Kalich u Besednice, Dvůr Králové, Liberec, Hejnice a další.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Poznejte tajemství největších perel jihovýchodních Čech Ve čtvrtém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí po Středních a Severních Čechách region na jih od Prahy a na východ od Vltavy, až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen velkými městy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor), ale dozvíme se více také např. o Vyšším Brodě, Slavonicích nebo Milevsku a navštívíme stará poutní místa Lišov, Chlum u Třeboně, Klokoty či Borovany.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku. Setkáme se tam s poutními místy, posvátnými stavbami katolíků, protestantů a židů, podzemními světy trpaslíků, pravěkými posvátnými místy, staneme u uctívaných stromů a na hřbitovech, shledáme se i s tajemnými zelenými muži v Poohří. Čtenář bude putovat reálnou krajinou, vydá se po stopách historické krajiny, ale i krajinou pověstí a odvážných hypotéz.

Český rok (v obyčejích, říkadlech, snech, pověstech, pranostikách, traumatech, pohádkách, mýtech, skutečnostech a žertech) je nová kniha básníka, výtvarníka a publicisty Václava Vokolka (1947) navazuje na populární stejnojmenné folklorní sbírky Karla Plicky, rozvržené podle ročních období. Také Vokolkův Český rok je sbírkou hádanek, pověstí, říkadel, her a jiných obyčejů či útvarů lidového původu. Autor v ní však nezapřel sám sebe ani 21. století, a tak z folklorních látek a starých krojů ušil pro své současníky a současnice z Čech i Moravy docela nové, strakaté a někdy značně výstřední modely do každého ročního období. S radostně humorným laděním textů skvěle souzní i linoryty Chrudoše Valouška, který knihu Český rok bohatě ilustroval.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Tak trochu jiný průvodce středními Čechami Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě.

Série: Neznámé Čechy - Posvátná místa

Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.

Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvenčním obsahem, a proto se kniha o esoterických Čechách bude značně lišit od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou podrobným průvodcem po skrytých krajinách naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelné souvislosti, které prostupují skrytou krajinou od pravěku až po současnost. Mnohé je tu objeveno, řečeno poprvé. Existují místa, kde se obě pojetí spojují v překvapivý celek. Ten je zcela novým plastickým obrazem historické krajiny, pohledem za dosud neznámé obzory. Šestý díl průvodců se soustředí na území dávných Pšovanů, z nichž pocházela sv. Ludmila, babička sv. Václava. Zdaleka viditelná silueta města českých královen, Mělníka, je symbolem této části středních Čech, krajiny starých vinohradů a dávného osídlení. Mezi bizarními skalami klikatící se Pšovky narazíme na cestu vedoucí ke starému hradišti, snad to byl Canburk, kde měla být na samém počátku českých dějin poražena vojska Karla Velikého. Přízračná krajina skalních útvarů se tu mísí s divokými pověstmi a básnickými vizemi K. H. Máchy, pro něhož byl tento kraj trvalou inspirací. Ukrytá tajemství se netýkají jen dávných dějin. Nedaleko Mělníka narazíme na zednářské stopy, jež směřují k romanticky se tvářícím parkům, v nichž se ukrývá zřetelně zednářská symbolika. Není vyloučeno, že fantastické skalní plastiky nedaleko Liběchova mají esoterický obsah související právě se zednářstvím majitele tohoto kraje. Jejich část tvoří jistý celek, jehož středem je složité sousoší s orfickými výjevy. Podobné stopy najde čtenář i v pokusu o interpretaci výzdoby veltruského parku.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se kniha o esoterických Čechách bude značně lišit od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou podrobným průvodcem po skrytých krajinách naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na nečekaná prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelná prolínání, která se jako podzemní prameny vinou krajinou od pravěku až k současnosti. Staroboleslavsko, Nymbursko a okolí Lysé nad Labem jsou starými kulturními krajinami. Setkáme se tu s výraznými stopami pravěkých etnik a s jejich tajemným duchovním životem, který byl spojen se složitým systémem rituálních praktik a kultovních tradicí. Snad podvědomě na to navázal i hrabě Špork, který zdejší krajinu poznamenal velice výstředním poselstvím. Tím pokračoval v odkazu císaře Rudolfa II., jenž si tento kraj také oblíbil. Devátý díl průvodců seznamuje s krajinou prvních Přemyslovců a Slavníkovců. Jejich boj o český prostor určil počátek historie našeho státu. Duchovní dějiny se na tomto území složitě prolínají. A tak ve zdejší krajině najdeme donedávna živé tradice posvátných stromů, Perunovu svatyni či bylinářskou zahrádku kněžny Libuše, stejně jako rituální jezírko jejích družek. Magický střed duchovní české země je tu spojen s ochranným palladiem, se záhadnou smrtí svatého Václava, mariánským zjevením ve Mcelích i s českým hermetismem a spiritismem první poloviny 20. století. Vše se tu spojuje v jedinečný celek, který se zdánlivě ukrývá pod povrchem.

Město Český Krumlov není jen jedním z nejkrásnějších českých měst, které láká množstvím výjimečných památek a krásnými scenériemi, jež se mění ve všech denních a ročních dobách. Český Krumlov je také duchovním místem, v němž se střetávaly mnohé vlivy, skryté i zjevné. Dějiny Českého Krumlova jsou psané i utajené. Odlišit vizi od skutečnosti je zde občas velice těžké. Tato kniha o Českém Krumlově nechce být běžným turistickým průvodcem, ale pokouší se dívat na město ze zcela odlišného a neobvyklého úhlu pohledu. Všímá si souvislostí mezi esoterickým, tedy skrytým, a zjevným. Tyto souvislosti jsou důležité pro hlubší pochopení a jsou tím, čemu se odedávna říkalo genius loci, tedy duch místa. Duch místa se ukrývá v dějích, které se tu udály, proto si některých budeme všímat podrobněji. Skryl se také v osudech výjimečných lidí, kteří o osudech místa nejen rozhodovali, ale také je vytvářeli. Pozornost proto bude věnována pánům z Růže, kteří s tímto městem a jeho dějinami srostli na řadu století. Byli to nesmírně zajímaví lidé. Jestliže neznáme jejich zvláštní osudy, bude pro nás Český Krumlov jen anonymním historickým městem, jakých jsou desítky. Výjimečnost rodu tu dokazuje výjimečnost místa, kde žil. Velkou kapitolou v dějinách Krumlova byla doba renesance, kdy se město stalo centrem alchymie. Právě ta je v duchu města Krumlova ukryta a její symboly jsou tady časté. Setkávaly se zde velké osobnosti. Nebyli to jen podvodníci, jak se dnes domníváme pod vlivem dogmaticky laděných informací. Jako by tento duch pokračoval navzdory novým pánům i dobám, tak jako úporné zjevování Bílé paní. Ještě v 18. století zde máme zprávy o přítomnosti alchymisty, i když tu již panoval zcela jiný rod. To již svět maškar a masek, svět v zrcadle a za zrcadlem, umělý svět velkých divadelních iluzí a nočních zahradních slavností v sobě skrýval další tajemství. V novějších dobách, ani na ně procházka městem nezapomíná, Český Krumlov výrazně ovlivnil, a stále ovlivňuje, dokonce středoevropské kulturní klima. Třeba tajné recepty Velkého Díla se nenápadně vtělily do inspirace malířů, básníků a sochařů. Českým Krumlovem, jako místem iniciace, prošly významné osobnosti. Na čas se tu usadil charismatický kazatel Jan Kapistran, na hradě pobýval šílený Rudolfův levoboček. Bizarními uličkami se tu toulal velký mág a alchymista J. Dee spolu s E. Kellym. Žil tu a maloval E. Schiele, město navštěvoval R. M. Rilke, A. Stifter a patrně i G. Meyrink. Město magické růže je plné duchovních stop, které je třeba najít a následovat.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvenčním obsahem, a proto se knihy o esoterických Čechách značně liší od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou jedinečným průvodcem po neodhalených zákoutích naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na nečekaná prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelné souvislosti, které se skrytými končinami táhnou od pravěku až po současnost. Mnohé je tu objeveno, řečeno poprvé. Esoterické dějiny Čech jsou stejně bohaté jako ty reálné. Existují lokality, kde se obě pojetí slučují v jeden překvapivý celek. Ten je zcela novým plastickým obrazem historické krajiny, pohledem za doposud neznámé obzory. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko by své čtenáře měly vybídnout k pouti po často neprávem opomíjených a zanedbávaných místech. Kouřimsko bylo od pravěku nejen centrem moci, ale i předkřesťanské spirituality. Právě srážka mezi starou a novou vírou tady musela být velice dramatická a do jisté míry ji lze rekonstruovat. V této oblasti najdeme podivuhodné kameny, které dominují nejen celému kraji, ale i jeho posvátnosti – Klepec I, Klepec II, Lechův kámen, kameny spojené se svatým Prokopem, to vše jsou objekty dávné úcty, která přežila v pověstech. Okolí řeky Sázavy je dalším střediskem duchovních střetů. Právě tady lze dokumentovat, jak pohanství přežilo a vtělilo se do nové náboženské ideologie. Kouřimsko, Českobrodsko i Posázaví jsou území, na nichž se ukrývá mnohé. Nechme je tedy vypovědět dávno zapomenuté příběhy a odhalit prastará tajemství.

Kniha Obrysy a obzory, kterou vydalo společně nakladatelství Omen s Městskou knihovnou v Děčíně, je poslední básnickou sbírkou Václava Vokolka. Vychází k básníkovým šedesátinám a je tedy jakýmsi shrnutím jeho dosavadních snah. Je to kniha, která opět spojuje slovo s krajinou, proto jsou její důležitou součástí četné celostránkové ilustrace, které můžeme spíše vnímat jako obrazový doprovod. V Obrysech a obzorech se básník opět vrací do konkrétní krajiny Českého středohoří a básnickou sbírku můžeme proto vnímat i jako poctu německému romantikovi Casparu Davidu Friedrichovi, který ji oslavil ve svých jedinečných obrazech. Současná poezie si tak zahrává s romantismem, který nepříjemně aktualizuje, ale básník vnímá krajinu i z hlediska geologického času i času mýtů. "Knihu Obrysy a obzory věnoval Václav Vokolek rodné krajině. Není to poprvé, kdy se k ní vztahuje, stačí připomenout Pátým pádem a Krajiny vzpomínek či Cestu do pekel, a přesto se domnívám, že takto volně, s nadhledem a jakoby z ptačí perspektivy svého právě dosaženého věku se k rodnému kraji v textu sklání vlastně poprvé - nově, svěže, životadárně. Stačí se začíst, či snad ještě lépe zaposlouchat do jeho nových veršů: protože zpěvnost, samozřejmá plynulost, melodičnost jsou ústředními stavebními kameny Vokolkovy poezie."

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se řada průvodců o esoterických Čechách liší od obvyklých turistických publikací. V sedmém díle řady výpravných průvodců putuje čtenář krajinou Keltů, kteří se usadili podél Jizery. Říkali jí Isara a pravděpodobně ji považovali za posvátnou řeku. Keltské osídlení po sobě zanechalo řadu archeologických památek, ale skutečným překvapením je jeskyně v Plakánku, která byla jakousi »sluneční svatyní«; keltské stopy však najdeme i v místních pověstech. V tomto kraji se nacházejí i jedny z nejstarších křesťanských odkazů – kamenné románské stavby – stejně jako zasuté vzpomínky na zdejší pohanství. Tajemný Mužský byl po staletí místem střídajících se kultů a není vyloučeno, že se jedná o jedno z významných předkřesťanských duchovních center. Velice silně a tragicky se do této lokality vepsaly dějiny Jednoty bratrské a mladoboleslavský Karmel se na krátký čas stal střediskem českého protestantského humanismu. Pojizeří k sobě připoutalo i císaře Rudolfa II. a Benátecko můžeme bez nadsázky označit za místo zasvěcenců. Tohoto urozeného jezdce lákaly místní hluboké lesy a ve svém oblíbeném zámku v Benátkách nad Jizerou se zabýval milovanou astrologií a alchymií; uskutečnila se zde také setkání nejvýznamnějších esoteriků své doby. Rekatolizace podél Jizery se promítla do řady cenných barokních architektur, které přispěly ke zvýraznění duchovnosti tohoto zvláštního kraje. Sochařská dílna v Kosmonosích přispěla k uměleckému obohacení celé oblasti a ve zdejší Psychiatrické léčebně bylo roku 1961 ukončeno několikaleté vyšetřování mariánského zjevení v Turzovce.

Dvoudílná kniha Svět posvátných kamenů je ojedinělým dílem, které nabízí procházku dlouhou celé statisíce let, směřující k pochopení posvátnosti jako důležitého principu lidské existence. Zatímco kapitoly prvního dílu byly věnovány megalitickým hrobkám, menhirům, dolmenům a kamenným kruhům. Přiblížily rozsáhlost a bohatost megalitického světa, který zřejmě spojovalo jednotné celoplanetární náboženství. Druhý díl se podrobně zabývá posvátností kamenů v Čechách a na Moravě. Součástí tohoto světa byly i kameny, které považujeme za přírodní útvary, ovšem jenž mohly být objekty neznámých kultů. Stejně jako v mnoha částech světa existují i na našem území vztyčené kamenné stély, menhiry, dolmeny, kamenné řady a kruhy. V České kotlině však narazíme na mnoha místech i na záhadné kamenné struktury, které geologie vysvětluje příliš mechanicky a málo věrohodně. Můžeme se domnívat, a patrně právem, že právě tato místa, kterých je na planetě celá řada, souvisela s posvátností a nám utajenými kultovními praktikami. V této knize se poprvé setkáme s doposud nevyjasněným problémem pokřesťanšťování megalitů a s problematikou tak zvaných smírčích křížů. Úctu ke kamenům převzali i Slované a kapitola o této problematice, o významu kamenů ve slovanském pohanství a předložení možných důkazů její existence budou jistým překvapením. Neméně objevná je také interpretace skalních plastik v Liběchově, stejně jako principy posvátnosti kamene přenesené do současného umění.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Pátý díl ojedinělé řady průvodců mapuje kraj ležící severozápadně od Prahy, dále Velvarsko, Slánsko, Kralupsko a jižní část soutoku Vltavy a Labe. Vedle známých míst - například tajuplné Budče, Levého Hradce nebo Velvar - přináší tato kniha několik nových objevů. Patří mezi ně především unikátní řada menhirů nedaleko Ledců a nově odkrytý menhir na Budečsku. Prvenstvím tohoto dílu je také vysvětlení souvislostí legendárních Kounovských řad (viz díl 4) a menhirů Zkamenělý pastýř u Klobuk resp. Zakletý mnich u Drahomyšle. Mimořádně zajímavé jsou také kapitoly věnované královskému městu Slanému s jeho pohnutou chiliastickou historií nebo Zlonicím s úžasnou barokní minulostí.

Kniha je útvarem na pomezí eseje a umělecké publicistiky. Václav Vokolek, výtvarník, spisovatel a publicista, pravidelně publikující v celé řadě kulturních periodik, se tentokrát zabývá tématem úkrytů a skrýší, v nichž se uchovávala česká kultura, myšlení a víra. Takto si nacházeli úkryty, ať už nucené či dobrovolné, v české krajině například členové jednoty bratrské na hoře Karmel u Boleslavi, ale v novodobých dějinách i autorův otec básník Vladimír Vokolek v Rychnově u Děčína, Emil Juliš v Mostu nebo Jakub Deml v Tasově. S fotografickým doprovodem.

Labyrintem doby kamenné; Dávné tradice, kulty a rituály pravěké spirituality - to jsou podtituly výpravné fascinující novinky z pera našeho předního spisovatele. Svět posvátných kamenů je patrně nejstarším duchovním prostorem, v němž se člověk od počátku pohyboval. Naše kniha se zabývá posvátností kamene v rozmezí neuvěřitelných několika statisíců let. Kamenné praplastiky objevené na našem území dokazují, že kultovní praktiky pračlověka musíme datovat daleko hlouběji, než připouští archeologie. Kámen v pravěku zcela nepochybně měl posvátnou funkci, která mnohdy převyšovala praktické aspekty doby kamenné. Zlatým věkem kamenné posvátnosti je megalitické období. Globální kultura na konci doby kamenné je skutečnou záhadou lidských dějin, přesto se pokoušíme o utřídění a možné vysvětlení tohoto složitého historického jevu. Jednotlivé kapitoly se zabývají megalitickými hrobkami, menhiry, dolmeny a kamennými kruhy. Čtenář se tu poprvé v české literatuře setká s rozsáhlostí megalitického světa, který podle všeho spojovalo jednotné celoplanetární náboženství.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Třetí díl esoterických průvodců mapuje kraj Vltavské podkovy, Dobříšsko, Příbramsko, Hořovicko, Březnicko a Rožmitálsko. Pradávné duchovní tradice této rozlehlé oblasti, jejíž spirituálním centrem byla odnepaměti Svatá Hora, se promítají nejen do místních pověstí, ale najdeme je i v dílech umělců našeho věku, jejichž život byl s tímto koutem Čech spojen. Kromě jiných to byli například J. J. Ryba, A. Dvořák, K. Čapek, F. Drtikol, O. Zachar nebo R. R. Hofmeister.

Série: Esoterické Čechy, Morava Slezsko

Čtvrtý svazek Esoterických Čech se zabývá turisty nepříliš vyhledávanou krajinou, která však v sobě tají památky na závratně staré kultury. Průmyslová krajina severozápadně od Prahy patří paradoxně k nejzajímavějším místům v Čechách, v nichž se ukrývá tajemná minulost naší země. Dnes průmyslem značně zdevastované Kladensko a Rakovnicko bylo v průběhu uplynulých věků centrem pravěké moci a zejména střediskem nám neznámých rituálů. Posvátná místa doby kamenné se tu překrývají s náboženskými centry Keltů. Středisko tajemné knovízské kultury není daleko od keltské svatyně v Mšeckých Žehrovicích či Vinařické hory, která mohla být pravěkou posvátnou horou. V této krajině se setkáme s většinou českých megalitů, včetně nevysvětlitelných kamenných řad v Kounově a v Ledcích. Ale čas se tu nezastavil. V těchto místech probíhalo i prastaré slovanské osídlení, včetně sídla věštkyně a kněžny Libuše. Dávné duchovní tradice najdeme i v dílech umělců našeho věku. Vše se tu prolíná se vším. Náznaky pravěkých symbolů, keltské magické rituály, stará víra našich předků, křesťanské tradice a tradice židovské vytvářejí esoterickou krajinu této části středních Čech.

Popis není dostupný

Druhý díl průvodců po esoterických místech České republiky vychází ve výpravné podobě a zahrnuje oblasti Praha jihozápad, Zbraslavsko, Karlštejnsko, berounský magický kruh a Berounsko. V nevšedním esoterickém synoptickém pohledu přibližuje historii i současnost, tajuplná místa pradávných osídlení, keltské a germánské dědictví, okultní odkaz starých Slovanů, věk katedrál, alchymickou éru i stopy křesťanské a židovské tradice.

Popis není dostupný

Vyhledávání, prevence, eliminace. Kniha legendárního českého experta v oboru geopatogenních zón, dlouholetého spolupracovníka Psychoenergetické laboratoře Ing. Evžena Andrese, přináší mnoho zajímavých a především praktických informací.

Kniha přináší poněkud neobvyklý pohled na zdraví člověka a ještě neobvyklejší způsoby léčení. Je výsledkem dlouholetých lékařských zkušeností MUDr. Miroslava Pekárka, jeho vzrůstající skepse k praktikám klasické medicíny a jeho odvahy experimentovat a hledat jiné cesty. Základním tématem je potřeba duchovního ozdravění našeho světa, jenž je - stejně jako naše tělo - vystaven mnoha chorobám.

Popis není dostupný

Kniha "Tanec bludných kořenů" spadá do žánru Romány. Autorem je Vokolek Václav. Obsahuje 128 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Host" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Cesta do pekel" spadá do žánru Romány. Autorem je Vokolek Václav. Obsahuje 320 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Triáda" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Zříceninový mramor" spadá do žánru Romány. Autorem je Vokolek Václav. Obsahuje 316 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Torst" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Triptych" spadá do žánru Romány. Autorem je Vokolek Václav. Obsahuje 200 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Petrov" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Čtvrtý svazek Esoterických Čech se zabývá turisty nepříliš vyhledávanou krajinou, která však v sobě tají památky na závratně staré kultury. Průmyslová krajina severozápadně od Prahy patří paradoxně k nejzajímavějším místům v Čechách, v nichž se ukrývá tajemná minulost naší země. Dnes průmyslem značně zdevastované Kladensko a Rakovnicko bylo v průběhu uplynulých věků centrem pravěké moci a zejména střediskem nám neznámých rituálů. Posvátná místa doby kamenné se tu překrývají s náboženskými centry Keltů. Středisko tajemné knovízské kultury není daleko od keltské svatyně v Mšeckých Žehrovicích či Vinařické hory, která mohla být pravěkou posvátnou horou. V této krajině se setkáme s většinou českých megalitů, včetně nevysvětlitelných kamenných řad v Kounově a v Ledcích. Ale čas se tu nezastavil. V těchto místech probíhalo i prastaré slovanské osídlení, včetně sídla věštkyně a kněžny Libuše. Dávné duchovní tradice najdeme i v dílech umělců našeho věku. Vše se tu prolíná se vším. Náznaky pravěkých symbolů, keltské magické rituály, stará víra našich předků, křesťanské tradice a tradice židovské vytvářejí esoterickou krajinu této části středních Čech.

Popis není dostupný

Čas podzimu je na jedné straně naprosto fantastický, jeho barevnost se mění jako v kaleidoskopu, je to také čas naplnění, kdy sbíráme plody, které nám Země nabízí, ale také doba usínání a příchodu temnot. Žádné období nemá tolik tváří a poutník je chce poznat všechny. Podzimu, jako závěru roku, sluší ohlížení, a tedy návraty do historie. Naše putování bude sledovat cestu kříže, první kroky nové víry, která později ovládla celou Evropu. Tedy od Levého Hradce do Budče. Navštívíme Tolštejn, resp. Kavčí hrad, který se tyčí v údolí Labe a byl v období romantismu modelem mnoha obrazů. Zajímat nás bude také nejtajemnější slovanské hradiště nad Kokořínským dolem, kde nám neznámí předci porazili vojsko Karla Velikého. Poznáme i místo zázračného zjevené Panny Marie a další a další místa, která nejsou příliš známá.

Zimu většina lidí pokládá za zcela nevhodnou pro putování. Zimní krajinu ovládají zimní sporty, to je zřejmé. Ale není tomu tak docela. I když se to v krajině v nejmenším nezdá, je to čas zlomu. Síla slunce, a tedy světla, se začne pomalu, nenápadně vracet. Právě tento návrat životních sil by poutník neměl promeškat - a kde jinde, než v krajině... Pro poutníka jsou měsíce zimního času dobou zajímavých cest se spoustou odlišných, zimních zážitků, které se výrazně liší od těch z ostatních ročních období. Krajina je totiž úplně jiná, jedinečná, a to skutečné poutníky přitahuje. Působí klidně, je vyčkávající, spící, a možná i snící. Vše v krajině zdánlivě spí, ale vše nabírá sílu ke znovuzrození. Čeká se na slunce a to se po slunovratu do krajiny začíná vracet. To poutník musí zažít…

Kniha rozložená do čtyř svazků podle ročních dob je knihou pro poutníky a cestovatele. Je jakýmsi návodem, jak se pohybovat v krajině, abychom nebyli pouze bezduchými turisty. Lidé se dnes vydávají na cesty, ať již na kole, pěšky, letadle či lodí, a jako dávní poutníci si opět skládají velkolepost krajiny, paměť památek, souvislosti času a vzdáleností, do nezapomenutelného obrazu. Rámem k němu může být tato kniha. První část knihy se zabývá časem otisklým do krajiny. Časem dávných tradic, svátků, rituálů, duchovních tradic. Chceme ukázat, co vše se v létě v krajině dělo a co všechno bylo zapomenuto, protože jen tak můžeme krajině porozumět. Rozlehlejší část knihy se zabývá návody na letní cesty a možnostmi uvažování nad nimi. Součástí knihy je i rozhovor s cestovatelem diplomatem, jenž poznal svět daleko za běžnými horizonty a rád o tom vypráví.

Poslední díl významného projektu Neznámé Čechy se jmenuje Posvátná místa jihozápadních Čech a věnuje se mimořádným duchovním lokalitám rozsáhlého území od Šumavy až k Chebu. Jsou to místa spojená s tradiční posvátností, poutní místa, stavby plné symbolů a jejich vzájemné překvapivé vztahy, uctívané kameny a vody, ale také dávno zapomenutá místa neznámých kultů. Historická fakta v knize doplňují dávné pověsti, které odrážejí zarážející souvislosti, příkladně spojení hradu Andělská hora s potomky krále Artuše. Zajímavé je také propojení bizarních pověstí Šumavy s archeologickou lokalitou Obří hrad, který byl patrně keltským významným kultovním místem, s místy zázraků, třeba ve Strašíně. Kniha také zachycuje stopy sv. Vojtěcha, který touto krajinou procházel a zanechal v ní velice tajemné příběhy plné duchovní síly. Právě vyhledávání duchovní energie je základním tématem celého cyklu Neznámé Čechy a sedmý díl to jen potvrzuje.

Šestý díl Neznámých Čech je věnován východním Čechám, tedy krajině Hradecka, Pardubicka, Chrudimska, Jizerských hor, Železných hor a Vysočiny. Na řadě míst tento díl překročí tradiční hranice Moravy, které ovšem současné státoprávní uspořádání nerespektuje. Na tomto rozsáhlém území bude čtenář spolu s autorem objevovat posvátné hory, poutní místa a posvátné stavby, nejen křesťanské. Velkým tématem východočeské krajiny je náboženská reformace, takže se tu budeme setkávat se stopami Jednoty bratrské i s těmi, kteří zůstali „věrní ve víře“. Ve východních Čechách se setkáme se zázraky i se stopami prvních křesťanských věrozvěstů, ať již v kamenných křížích, křtitelnicích či v pověstech. I v tomto dílu si čtenář uvědomí, že posvátnost je síla, která formuje nejen krajinu, ale i člověka v ní.

V pátém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí nyní region na sever a východ od Prahy, od Liberce až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen většími městy (Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Turnov, Jičín), ale dozvíme se více také např. o těchto zajímavých místech: Ještěd, Trosky, Mužský, Drábské světničky, Broumovský klášter, Kořenov, Dobruška, Kuks, a navštívíme stará poutní místa – Kalich u Besednice, Dvůr Králové, Liberec, Hejnice a další.

Poznejte tajemství největších perel jihovýchodních Čech Ve čtvrtém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí po Středních a Severních Čechách region na jih od Prahy a na východ od Vltavy, až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen velkými městy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor), ale dozvíme se více také např. o Vyšším Brodě, Slavonicích nebo Milevsku a navštívíme stará poutní místa Lišov, Chlum u Třeboně, Klokoty či Borovany.

Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku. Setkáme se tam s poutními místy, posvátnými stavbami katolíků, protestantů a židů, podzemními světy trpaslíků, pravěkými posvátnými místy, staneme u uctívaných stromů a na hřbitovech, shledáme se i s tajemnými zelenými muži v Poohří. Čtenář bude putovat reálnou krajinou, vydá se po stopách historické krajiny, ale i krajinou pověstí a odvážných hypotéz.

Tak trochu jiný průvodce středními Čechami Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě.

Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvenčním obsahem, a proto se kniha o esoterických Čechách bude značně lišit od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou podrobným průvodcem po skrytých krajinách naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelné souvislosti, které prostupují skrytou krajinou od pravěku až po současnost. Mnohé je tu objeveno, řečeno poprvé. Existují místa, kde se obě pojetí spojují v překvapivý celek. Ten je zcela novým plastickým obrazem historické krajiny, pohledem za dosud neznámé obzory. Šestý díl průvodců se soustředí na území dávných Pšovanů, z nichž pocházela sv. Ludmila, babička sv. Václava. Zdaleka viditelná silueta města českých královen, Mělníka, je symbolem této části středních Čech, krajiny starých vinohradů a dávného osídlení. Mezi bizarními skalami klikatící se Pšovky narazíme na cestu vedoucí ke starému hradišti, snad to byl Canburk, kde měla být na samém počátku českých dějin poražena vojska Karla Velikého. Přízračná krajina skalních útvarů se tu mísí s divokými pověstmi a básnickými vizemi K. H. Máchy, pro něhož byl tento kraj trvalou inspirací. Ukrytá tajemství se netýkají jen dávných dějin. Nedaleko Mělníka narazíme na zednářské stopy, jež směřují k romanticky se tvářícím parkům, v nichž se ukrývá zřetelně zednářská symbolika. Není vyloučeno, že fantastické skalní plastiky nedaleko Liběchova mají esoterický obsah související právě se zednářstvím majitele tohoto kraje. Jejich část tvoří jistý celek, jehož středem je složité sousoší s orfickými výjevy. Podobné stopy najde čtenář i v pokusu o interpretaci výzdoby veltruského parku.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se kniha o esoterických Čechách bude značně lišit od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou podrobným průvodcem po skrytých krajinách naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na nečekaná prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelná prolínání, která se jako podzemní prameny vinou krajinou od pravěku až k současnosti. Staroboleslavsko, Nymbursko a okolí Lysé nad Labem jsou starými kulturními krajinami. Setkáme se tu s výraznými stopami pravěkých etnik a s jejich tajemným duchovním životem, který byl spojen se složitým systémem rituálních praktik a kultovních tradicí. Snad podvědomě na to navázal i hrabě Špork, který zdejší krajinu poznamenal velice výstředním poselstvím. Tím pokračoval v odkazu císaře Rudolfa II., jenž si tento kraj také oblíbil. Devátý díl průvodců seznamuje s krajinou prvních Přemyslovců a Slavníkovců. Jejich boj o český prostor určil počátek historie našeho státu. Duchovní dějiny se na tomto území složitě prolínají. A tak ve zdejší krajině najdeme donedávna živé tradice posvátných stromů, Perunovu svatyni či bylinářskou zahrádku kněžny Libuše, stejně jako rituální jezírko jejích družek. Magický střed duchovní české země je tu spojen s ochranným palladiem, se záhadnou smrtí svatého Václava, mariánským zjevením ve Mcelích i s českým hermetismem a spiritismem první poloviny 20. století. Vše se tu spojuje v jedinečný celek, který se zdánlivě ukrývá pod povrchem.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvenčním obsahem, a proto se knihy o esoterických Čechách značně liší od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou jedinečným průvodcem po neodhalených zákoutích naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na nečekaná prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelné souvislosti, které se skrytými končinami táhnou od pravěku až po současnost. Mnohé je tu objeveno, řečeno poprvé. Esoterické dějiny Čech jsou stejně bohaté jako ty reálné. Existují lokality, kde se obě pojetí slučují v jeden překvapivý celek. Ten je zcela novým plastickým obrazem historické krajiny, pohledem za doposud neznámé obzory. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko by své čtenáře měly vybídnout k pouti po často neprávem opomíjených a zanedbávaných místech. Kouřimsko bylo od pravěku nejen centrem moci, ale i předkřesťanské spirituality. Právě srážka mezi starou a novou vírou tady musela být velice dramatická a do jisté míry ji lze rekonstruovat. V této oblasti najdeme podivuhodné kameny, které dominují nejen celému kraji, ale i jeho posvátnosti – Klepec I, Klepec II, Lechův kámen, kameny spojené se svatým Prokopem, to vše jsou objekty dávné úcty, která přežila v pověstech. Okolí řeky Sázavy je dalším střediskem duchovních střetů. Právě tady lze dokumentovat, jak pohanství přežilo a vtělilo se do nové náboženské ideologie. Kouřimsko, Českobrodsko i Posázaví jsou území, na nichž se ukrývá mnohé. Nechme je tedy vypovědět dávno zapomenuté příběhy a odhalit prastará tajemství.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se řada průvodců o esoterických Čechách liší od obvyklých turistických publikací. V sedmém díle řady výpravných průvodců putuje čtenář krajinou Keltů, kteří se usadili podél Jizery. Říkali jí Isara a pravděpodobně ji považovali za posvátnou řeku. Keltské osídlení po sobě zanechalo řadu archeologických památek, ale skutečným překvapením je jeskyně v Plakánku, která byla jakousi »sluneční svatyní«; keltské stopy však najdeme i v místních pověstech. V tomto kraji se nacházejí i jedny z nejstarších křesťanských odkazů – kamenné románské stavby – stejně jako zasuté vzpomínky na zdejší pohanství. Tajemný Mužský byl po staletí místem střídajících se kultů a není vyloučeno, že se jedná o jedno z významných předkřesťanských duchovních center. Velice silně a tragicky se do této lokality vepsaly dějiny Jednoty bratrské a mladoboleslavský Karmel se na krátký čas stal střediskem českého protestantského humanismu. Pojizeří k sobě připoutalo i císaře Rudolfa II. a Benátecko můžeme bez nadsázky označit za místo zasvěcenců. Tohoto urozeného jezdce lákaly místní hluboké lesy a ve svém oblíbeném zámku v Benátkách nad Jizerou se zabýval milovanou astrologií a alchymií; uskutečnila se zde také setkání nejvýznamnějších esoteriků své doby. Rekatolizace podél Jizery se promítla do řady cenných barokních architektur, které přispěly ke zvýraznění duchovnosti tohoto zvláštního kraje. Sochařská dílna v Kosmonosích přispěla k uměleckému obohacení celé oblasti a ve zdejší Psychiatrické léčebně bylo roku 1961 ukončeno několikaleté vyšetřování mariánského zjevení v Turzovce.

Pátý díl ojedinělé řady průvodců mapuje kraj ležící severozápadně od Prahy, dále Velvarsko, Slánsko, Kralupsko a jižní část soutoku Vltavy a Labe. Vedle známých míst - například tajuplné Budče, Levého Hradce nebo Velvar - přináší tato kniha několik nových objevů. Patří mezi ně především unikátní řada menhirů nedaleko Ledců a nově odkrytý menhir na Budečsku. Prvenstvím tohoto dílu je také vysvětlení souvislostí legendárních Kounovských řad (viz díl 4) a menhirů Zkamenělý pastýř u Klobuk resp. Zakletý mnich u Drahomyšle. Mimořádně zajímavé jsou také kapitoly věnované královskému městu Slanému s jeho pohnutou chiliastickou historií nebo Zlonicím s úžasnou barokní minulostí.

Třetí díl esoterických průvodců mapuje kraj Vltavské podkovy, Dobříšsko, Příbramsko, Hořovicko, Březnicko a Rožmitálsko. Pradávné duchovní tradice této rozlehlé oblasti, jejíž spirituálním centrem byla odnepaměti Svatá Hora, se promítají nejen do místních pověstí, ale najdeme je i v dílech umělců našeho věku, jejichž život byl s tímto koutem Čech spojen. Kromě jiných to byli například J. J. Ryba, A. Dvořák, K. Čapek, F. Drtikol, O. Zachar nebo R. R. Hofmeister.

Čtvrtý svazek Esoterických Čech se zabývá turisty nepříliš vyhledávanou krajinou, která však v sobě tají památky na závratně staré kultury. Průmyslová krajina severozápadně od Prahy patří paradoxně k nejzajímavějším místům v Čechách, v nichž se ukrývá tajemná minulost naší země. Dnes průmyslem značně zdevastované Kladensko a Rakovnicko bylo v průběhu uplynulých věků centrem pravěké moci a zejména střediskem nám neznámých rituálů. Posvátná místa doby kamenné se tu překrývají s náboženskými centry Keltů. Středisko tajemné knovízské kultury není daleko od keltské svatyně v Mšeckých Žehrovicích či Vinařické hory, která mohla být pravěkou posvátnou horou. V této krajině se setkáme s většinou českých megalitů, včetně nevysvětlitelných kamenných řad v Kounově a v Ledcích. Ale čas se tu nezastavil. V těchto místech probíhalo i prastaré slovanské osídlení, včetně sídla věštkyně a kněžny Libuše. Dávné duchovní tradice najdeme i v dílech umělců našeho věku. Vše se tu prolíná se vším. Náznaky pravěkých symbolů, keltské magické rituály, stará víra našich předků, křesťanské tradice a tradice židovské vytvářejí esoterickou krajinu této části středních Čech.