Václav Smrčka (1951)

Václav Smrčka
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Tisíc let nemocí a válek z kostnic Čech a Moravy

Z nálezů lze sledovat vývoj chorob na našem území, od lepry ve 12. a 13. století přes syfilidu a tuberkulózu v 16.–19. století až do současnosti. Přičemž jen u syfilidy v každém století lékaři viděli různý obraz a i kostnicové nálezy jsou rozdílné. Lze zaznamenat 21 epidemií chřipkových onemocnění, 3 epidemie prokazatelně způsobené morem. Některé epidemie jsou v časové souvislosti s přírodními katastrofami typu výbuchu sopky či velkého zemětřesení. To a mnohé další najde čtenář v této knize…Autoři dlouhodobě studují nálezy z kostnic z hlediska historie medicíny a paleopatologie. Ve výzkumu moru spolupracují v této souvislosti s genomickou skupinou univerzity v Kodani a s oddělením výzkumu chorob univerzity v Cambridgi. V Radiokarbonovém centru v Poznani byly choroby nalezené v kostnicích roztříděny datováním do jednotlivých století.Bohatě obrazově dokumentovaná publikace obsahuje na 1500 fotografií a instruktivních kreseb. Určena je zejména historikům, paleopatologům, epidemiologům a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti.


My, předškoláci

Popis není dostupný


Válečný chirurg

Publikace Válečný chirurg seznamuje čtenáře s profesními začátky Františka Buriana, zakladatele poúrazové plastické chirurgie. Kniha shrnuje období od roku 1912 do poloviny 20. let. František Burian prožil balkánské války v letech 1912 a 1913 jako dobrovolník v srbském Bělehradu a v bulharské Sofii, kde léčil zraněné vojáky z válečných poranění. Burian velmi pečlivě doplňoval chorobopisy, překresloval rentgenové snímky, aby mohl jednotlivá poranění dokumentovat, a tak v Bulharsku začal rozvíjet nový obor - rekonstrukční plastickou chirurgii -, obor, který jej oslovil na pražské chirurgické klinice. Po vstupu do první světové války působil Burian v uherském Temešváru, kde vedl chirurgické oddělení ve vojenské nemocnici.V kontaktu se svou rodinou je po celou dobu prostřednictvím dopisů, proto významnou část textu tvoří korespondence, kterou si Burian vyměňoval se svou manželkou během obou válek. Z dopisů se mimo osobních sdělení dozvídáme o konkrétních zraněních vojáků a léčebných postupech, také ale o morálních dilematech lékaře uprostřed války a vzniku nového lékařského oboru.


Janek z hor

Janek z hor (2014)

Baladický příběh z Valašska na motivy Bezručových básní. Próza, ukazující Valašsko první poloviny minulého století a příběhy chudého chlapce, který tam v těžké dřině vyrostl a propracoval se až na epidemika okresu.


Povltavské pohádky

Popis není dostupný


Lotr po levici, lotr po pravici

Autor sleduje život v 50. letech 20. století očima chlapce. Okolo chlapce běží dobrodružství vojenských zběhů, “novodobých zbojníků “ Slepičky a Kellera, které se prolíná s jeho životem. V románu se objevuje láska, zrada, ale i násilí, které je reakcí na totalitu. V přípravě nového sociálněhistorického románu Václav Smrčka volil co nejobjektivnější přístup - scelení archivních policejních zpráv s detailním zpracováním záznamů výpovědí pamětníků.


Trnitá cesta řezníka Toníka

Autor Václav Smrčka na základě kronik a dobových dokumentů, týkajících se života jednoho vesničana ze Středních Čech, rekonstruuje příběh člověka, který se narodil na konci 19 století, vyučil se řeznickému řemeslu (řeznické řemeslo je na základě pamětí a vyprávění v knize podrobně popisováno), narukoval za 1.světové války na italskou frontu, a když se vrátil, oženil se, provozoval řeznickou a později hostinskou živnost, byl i drobným zemědělcem. Řezník Toník založil rodinu, přežil druhou světovou válku, tentokrát ve svém domě a při své živnosti, i když se řeznictví vzdal, po válce však ho potkaly ty největší životní problémy - po roce 1948 musí vstoupit do JZD, z něhož záhy vystupuje. Hospodu, včetně obytné části, mu stát znárodní a násilím odebere pro Lidové spotřební družstvo, takže nemá ani kde bydlet. Řezník Toník je režimem trestán za to, že si dovolil nepřizpůsobit se, vzdorovat nařízením a nespravedlnosti. Idylu jeho života, i jeho sen živnostníka, narušily obě světové války, nyní jsou zcela zničeny - přichází o majetek, nemůže podnikat, stárne, je nemocen. Řezník Toník skončil jako dělník v továrně, pořád žil s nadějí, že zůstane aspoň soukromým zemědělcem. Možná uvěřil poválečnému nadšení, plánům a představám o budoucí společnosti, Gottwaldovým slibům o podpoře živnostníků a drobných podnikatelů. Stal se však, jako mnoho jiných, obětí stalinského pojetí budování socialismu, kdy soukromé podnikání, i v tom nejmenším měřítku, bylo vymýceno.


Století neklidu

Povídky z lékařského prostředí.

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy