Po více než 20 letech vychází podstatně přepracované a rozšířené vydání oblíbené učebnice obecné státovědy, která představuje základ pro další studium ústavního práva.

Lidská práva jsou významným hybatelem moderní civilizace. V hospodářsky vyspělém prostředí dnešní Evropy přijde mnohým jen stěží uvěřitelné, že ještě v 21. století miliarda lidí na světě hladoví, téměř polovina lidstva nemá přístup k pitné vodě či lékařské péči, a miliony lidí žijí v otrockých podmínkách. Ani dnes, kdy lidská práva stojí v základech moderních právních řádů většiny evropských zemí je nelze považovat za cosi samozřejmého. Naopak, stále naléhavěji vyvstává nutnost se ochranou občanských a lidských práv na různých úrovních zabývat. Kniha se zabývá současnými proudy v pojetí občanských a lidských práv, které jsou vyvolány novou geopolitickou situací a zkušenostmi získanými z dvaceti pěti let po konci bipolarity světa. Zaměřuje se zejména obsah lidských práv a jejich filosofické zdroje a společenské poměry dané kulturními odlišnostmi různých oblastí světa, jež ovlivňují jejich pojetí a vývojové tendence. Kniha slouží také jako učebnice kurzu Ochrany občanských a lidských práv, vyučovaného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti. Některé stati navazují na témata obsažená v předchozích svazcích, jiná řeší oblast, kterým nebyla dosud věnována pozornost (např. vztahy katolické církve ke státu a svoboda vyznání, svoboda projevu atd.). První část publikace obsahuje projevy a stati, které se zabývají českou státní ideou a trvajícími spory o tradice a hodnoty české státnosti a o demokratické uspořádání státu. Druhá je věnována problematice laického státu a diskusím o řešení vztahu katolické církve a státu. Třetí pak politickým právům a ústavním změnám při vytváření demokratického systému v ČR. Rozsáhlejší text se zabývá teoretickou koncepcí ústavy a perspektivami české ústavnosti ve stále intenzivněji se integrující Evropské unii. Značná pozornost je věnována vzájemným vztahům nejvyšších ústavních orgánů, zejména úloze prezidenta republiky jako hlavy státu, a roli soudů jako významných činitelů při vytváření demokratického právního státu. Závěrečný oddíl připomíná některé osobnosti, které podstatně ovlivnily českou státnost a její dějinný vývoj (J. Hlávka, J. Hájek, Zd. Mlynář a Zd. Jičinský). Kniha je doplněna dokumenty, které se vztahují k hlavnímu tématu knihy - k hodnotám laického státu.

Popis není dostupný