Vatikán je považován za historicky nejvýznamnější posvátné místo na světě, které je zahaleno značným tajemstvím. I když římskokatolická církev vždy proklamovala křesťanské principy dobra a laskavosti, stala se v poslední době kvůli skandálům a korupci terčem značné kritiky. Není proto divu, že se novináři a badatelé zaměřují na záhady, které se dějí za nepřístupnými zdmi Vatikánu. Kniha popisuje případ Emanuely Orlandiové, který odhalil skutečnosti kolem praní špinavých peněz vatikánské banky a její částečnou spolupráci s mafií. Důvěryhodnost Vatikánu v posledním desetiletí poškodily také mnohé případy dětí sexuálně zneužitých katolickými kněžími. Bohatství Vatikánu nepochází pouze z darů hromaděných po staletí, ale také například z otrocké práce žen z azylových domů, tzv. Magdaleniných prádelen, kde katolické jeptišky prováděly dozorčí činnost nad prostitutkami a svobodnými matkami. Zní to neuvěřitelně, ale to vše jsou fakta, která jsou v knize doložena a rozepsána.

Žádná osoba nevyvolává tolik mýtů a rozmanitých příběhů jako nechvalně známý Hitler. Soukromí německého vůdce bylo v průběhu jeho života přísně tajné, a proto i dlouho po válce neměla veřejnost šanci dozvědět se o jeho osobním životě více. Přesto se po letech v krátkých dávkách informace uvolňovaly, někdy úplné nebo částečné, jindy zcela nepravdivé či zavádějící. Proto dnes mnoho lidi zajímá, co byla v jeho životě pravda, a co naopak lež. Utajoval Hitler svého syna z období první světové války? Co je pravdy na tom, že Hitler užíval pervitin a další drogy? Byl homosexuál či trpěl nějakou malformaci? Co zapříčinilo jeho neutuchající antisemitismus? Co je pravdy na tom, že se po válce s manželkou Evou tajně odebrali do Jižní Ameriky, kam je dopravila pýcha německé technologie, ponorka U 977? Byla tak jeho sebevražda v dubnu 1945 zinscenovaná taktika s dvojníky v režii nejvyšších pater SS, jak odvrátit pozornost od jeho útěku? Pokud tomu bylo jinak, je pravda, že se Hitlerovy ostatky dostaly do Moskvy na Stalinův příkaz, nebo byly a jsou jak jeho, tak i Eviny ostatky uložené někde jinde? Kolem Hitlerova původu, sexuality, osobních vlastností, smrti a dalších tvrzení se neustále vynořují nové informace. Seznamte se aspoň s některými z nich.

Nacisté na sebe uměli vždy strhávat pozornost. Před a v průběhu války se o to postaral Hitlerův ministr osvěty Joseph Goebbels. Po válce a německé porážce bychom logicky očekávali, že protagonisté zhoubné diktarury založené na rasistickém a genocidním plánováním zažijí v Evropě výrazeného ochlazení, to se však docela nestalo. Určitá pachuť při vyslovení jmen nacistických celebrit lidem v ústech usedala ještě několik let, neměla však věčného trvání. S odstupem několika desítek let se hrstka nacistických představitelů stala celebritami ze záhrobí, které oživují hrůznou minulost. Zájem historiků s ohledem na důsledky nacistických počinů byl enormní a nadále trvá. V současnosti pohlížíme na nacistické pohlaváry na jakési celebrity doby temna, jenž do dnes dosahují vysokého zájmu. U těchto osob se nejedná o zásluhy, jak jsme u celebrit navyklý, ale o hruzné zločiny, kterými se zaryly do povědomí lidí a zapsali se tak významně do historie 20. století. Je-li tato kniha v něčem jedinečná, pak v tom, že uvádí a rozkrývá některé nepříjemné souvislosti, které slyšet nechceme nebo se je neodvážíme poodkrývat. Možná proto je dnes opomíjenou a spíše zapomenutou skutečností fakt, že Hitler měl částečně českou krev po svém pradědečkovi z matčiny a pravděpodobně i z otcovi strany, jeho rodiče byli totiž příbuzný. Nicméně víme, že Adolf Hitler byl pravnukem Jana Nepomuka Hiedlera, někdy se uvádí i Johanna Nepomuka Hüttlera. I přesto, že historici a genealogové dlouho zápasí kvůli biologické nejistotě otcovského dědečka Hitlera, stále se častěji objevuje postava muže, který dostal své jméno po českém světci Janu Nepomuckém. Přirozeně, snadnějším vysvětlením je zkrátka uvést, že Hitler nemá české předky, protože neexistují průkazné důkazy. Takto se obecně a zejména dnes přistupuje k minulosti. Pak tedy musíme v této rovině zpochybnit zástup dalších teorií a historických událostí, jenž jsou stavěny na podobných základech, včetně smrti Adolfa Hitlera v Berlíně 1945, protože i o tom se vedou dodnes spory. Co je a není pravda se najednou stává předmětem korektnosti, nikoliv rozumu a logického úsudku.Budeme-li akceptovat pouze důkazně zaznamenanou historii, pak neuchopíme pravdu ani lež za jeho nejtenší okraj. Zbyde nám v lepším případě podivná polopravda, a zda vůbec. Kniha se proto snaží doplnit zapomenuté historické fakta nacistů, které jsou důležité pro rozvinutější pochopení. Tak například Joseph Goebbels byl Adolfem hodnou uctívání, přesto byly časy kdy Hitlera nenáviděl. Jak jé možné, že mnohé Hitlerem posedlý od samého počátku, vnímal jeho osobu jako čtenáře tato skutečnost překvapí, když si tyto skutečnosti přitom Goebbels osobně zaznamenal do svých deníků? Kniha Vám poskytne i na toto vysvětlení.

Období protektorátu Čechy a Morava je dnes stálou připomínkou neblahých činů českých zrádců a konfidentů, kteří vehementně spolupracovali s gestapem - proslulou německou tajnou státní policií. O tom, jak se české udavačství ve společnosti rozmohlo, vypovídá i fakt, že gestapo prostřednictvím týdeníku Přítomnost vyzývalo obyvatele, aby k němu nechodili s každou drobností a využívali spíše protektorátní policii. Ovšem představa, že pouze tato dekadence byla odrazem té doby, je hluboký omyl a trestuhodná neznalost historie. Proto také tato kniha poukazuje i na heroické skutky odbojového hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po začátku nacistické okupace. Hrdinské výkony některých českých odbojářů byly tak významné, že samotní nacisté neváhali přisoudit některým jedincům nadlidské schopnosti. Řeč je například o skupině tří odbojářů - Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka -, kteří svou důslednou zpravodajskou, diverzní a sabotážní činnosti přiváděli Němce k stavu nervovému zhroucení. Připomeňme, že právě tato trojice se neúspěšně pokusila o atentát na Himmlera. Kniha nejen připomíná mnohé příklady české odvahy, ale také uvádí na pravou míru některé po desetiletí let uznávané omyly, jež neprávem hanily jisté významné osobnosti té doby. Dozvíte se také, kdy a na čí příkaz se přestalo na silnici jezdit vlevo, jak se žilo v zemi, kde se již neplatilo českými penězi a jídlo se dalo sehnat většinou pouze na přidělené lístky. V pražském Petschkově paláci uvízlo několik set odbojářů a tisíce protektorátních obyvatel bylo kvůli německé zlovůli transportováno do koncentračních táborů. Kniha zkrátka vypráví, jak těžké bylo žít v čase a prostoru ovládaném nacisty, kdo byli hrdinové a kdo zrádci v této těžké době našeho národa.

Popis není dostupný

Kniha zcela obnažuje choulostivé kapitoly života Josepha a Magdy Goebbelsových. Manželé byli příklady a vzory možná jen jako ná rodní socialisté, ovšem jejich soukromý život se ve skutečnosti nesl v duchu zvrácenosti, sexuální neukojitelnosti a cynismu. Šéf na cistické propagandy byl jen notorický sukničkář, nenasytný zvrhlík a uspokojovatel sexuálních potřeb. Proto také řada mužů nerada viděla, když se objevoval v blízkosti jejich manželek. Služby ovšem nabízel nejedné herečce a tanečnici a vedl si o tom docela detailní záznamy. Jeho avantýry byly tak rozmanité, že přesahovaly běžný rámec. Známý svůdník mnohé mladičké začínající tváře filmu či divadla ve své ložnici patřičně zaučoval - kvůli rychlé kariéře byly krásky Goebbelsovi po vůli. Téměř dvouletý milenecký vztah s českou herečkou Lídou Baarovou nakonec u Hitlera vyvolal pobouření, takže Goebbelse na nějaký čas odsunul na druhou kolej. Magda Goebbelsová od mládí poutala svým půvabným vzhledem a uhlazeným chováním pozornost vlivných a bohatých mužů. Ukázková žena režimu ovládala několik jazyků a dokonale držela krok s módou. Nacistickou propagandou byla vynášena jako dokonalý vzor německé ženy. Přes to všechno svůj osobní život spojila jak s nejbohatším německým mužem, tak i se skromným Židem a nakonec s nejzuřivějším nacistou. Přesvědčená buddhistka a posléze sionistka z dob mládí byla národním socialismem na tolik okouzlená, že se mu bezvýhradně oddala. S Goebbelsem žila jako žena, když k němu pravidelně uléhala a rodila mu děti, ovšem s Hitlerem byla spřízněna jako s Bohem. Není vyloučeno, že v jednom čase přece jen s vůdcem měla intimní poměr. Jisté je, že führerovi propadla zcela, a to natolik, že byla připravena obětovat mu vše, což také nakonec učinila, když zavraždila sebe i své děti.

Popis není dostupný