Tomislav Volek (1931)

Tomislav Volek
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


L'opera italiana - tra l'originale e il pasticcio VI

Sborník obsahuje referáty z šesté mezinárodní konference o italských operách v Čechách v 18. století, konané v září 2020 pod názvem L'opera italiana - tra l'originale e il pasticcio. Praxe tzv. pasticcií, tj. oper, které na divadelně lákavý námět sestavil obvykle místní divadelní impresário z úspěšných árií už prováděných oper, byla zvláštním fenoménem italské opery 18. století. V době, kdy ještě neexistovalo autorské právo, byla tato praxe běžnou. Dvanáct příspěvků evropských badatelů se věnuje provádění pasticcií napříč celou Evropou. Milada Jonášová popisuje praxi v Praze, Tomislav Volek porovnává tento žánr kdysi a nyní.


Didone come soggetto nel dramma per musica

Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, které organizovaly Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartova obec, v této souvislosti s novodobou premiérou pražské opery Antonia Boroniho (1738?1792) z roku 1768 na námět karthaginské královny Didony. Konference se konala 16.?17. 9. 2017 pod názvem Didone jako operní inspirace v Českém Krumlově. Reinhard Strohm (univerzita v Oxfordu a Vídni) ji zahájil referátem o rituálech a jejich sekularizované podobě v operních scénách, Manfred Hermann Schmid (univerzita v Tübingen a v Mnichově) porovnal zhudebnění závěrečné sebevražedné scény Didony v různých operách 18. století. Andrea Chegai (Universita La Sapienza v Římě) analyzoval nuance v různém profilování osobnosti kartaginské královny v italské operní tvorbě let 1726?1749 a Antonella D’Ovidio (Universita ve Florencii) se soustředila na zhudebnění Didony Niccolo Jommellim. T. Volek konfrontoval rozporuplný vztah estetické normy operního druhu dramma per musica a požadavku šťastného konce („lieto fine“) zhudebněného příběhu. M. Jonášová referovala o Boroniho Didoně, zvláště o árii Ah non lasciarmi, no ve srovnání zhudebnění Mozartova, Guglielmova a Perezova. Wolfgang Hochstein (Hochschule für Musik Hamburk) pojednal Didonu ve dvou zhudebněních Hasseho a teatroložka Andrea Sommer-Mathis (Österreichische Akademie der Wissenschaften ve Vídni) dokumenty o uvedení „intermezza musicale“ La fuga d’Enea 1729 ve vídeňském Kärtnertortheater.


Mozart a Praha

Popis není dostupný

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy