Mimořádný význam Tábora jako strategicky položené městské pevnosti se za třicetileté války projevil v tvrdých bojích o jeho ovládnutí. Během českého stavovského povstání bylo město důležitou základnou rebelů a v letech 1620-1621 čelilo vleklému obléhání katolickými oddíly pod velením španělského válečníka dona Baltasara de Marradas y Vique. Kapitulaci Táborských z listopadu 1621 předcházel jejich obdivuhodně houževnatý odpor, který vzbudil pozornost i ve vzdálených oblastech Evropy. "Velká politika" se s táborskými dějinami protnula rovněž v samém závěru třicetileté války. V srpnu 1648 na město zaútočil generál Arvid Wittenberg, jehož výpad do jižních Čech byl součástí švédských operací cílících na ovládnutí Prahy. Švédové Tábor obsadili a drželi jej až do přelomu září a října 1649. Jejich více než roční pobyt v dobytém městě přinesl místním obyvatelům nepřebernou řadu útrap s dalekosáhlými společenskými a ekonomickými důsledky. Kniha, založená na systematickém vytěžení dochovaných pramenů, přináší nový, ucelený pohled na táborské události z let 1620-1621 a 1648-1649. V širším kontextu dramatického dění za třicetileté války ukazuje nepřehlédnutelnou roli města nad Jordánem v zápasech první poloviny 17. století.

Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů. Vojenský debakl Švédů z roku 1645 je představen jako pozoruhodné vyústění turbulencí třicetileté války. Na jejím počátku se brněnská obec připojila ke stavovskému povstání a po bitvě na Bílé hoře čelila tvrdým sankcím. I díky hrdinství svých obyvatel tváří v tvář švédské přesile však Brno nakonec zvítězilo v soupeření s Olomoucí o pozici jediného hlavního města Moravy.

Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království.Koncem června 1618, nedlouho po vypuknutí povstání evangelických stavů, přitáhla k Budějovicím několikatisícová armáda pod velením Jindřicha Matyáše Thurna. Začal tím bezmála rok trvající boj o strategicky významnou pevnost při soutoku Malše s Vltavou.Větší roli než ozbrojené střety sehrála v tomto zápase diplomacie. Vedle vyjednávání městských představitelů s obléhateli se odbývaly pozoruhodné konfrontace uvnitř obce, mezi stoupenci bezvýhradné věrnosti habsburské dynastii a příznivci kapitulantské politiky.Výsledek budějovické kampaně z let 1618-1619 pak zásadně ovlivnil dění v celých Čechách na počátku třicetileté války.

Popis není dostupný

Na konci června 1618 oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický převrat zosnovaný hejtmanem budějovických císařských žoldnéřů Janem Aulnerem z Birkenfelsu… Neuběhne ani pět měsíců a Aulner je ve svém příbytku nalezen mrtvý. Podivné okolnosti hejtmanovy smrti se stávají předmětem diskrétního vyšetřování, které vede primátor Kašpar Teindleser.