Rozsahem nevelký text náleží k vrcholným dílům sv. Bonaventury z Bagnioreggia. Podobně jako další spisy podobného charakteru předkládá tato „suma“ mystické teologie jakýsi itinerář duchovní cesty. Text je členěn do tří kapitol, kde první pojednává o „meditaci“, druhá o „modlitbě“ a třetí o „kontemplaci“. Odráží se zde tradice dionysiovské mystiky se svými třemi etapami duchovní cesty: cestou očišťování, osvěcování a završení. Text nebyl určen k prostému čtení, nýbrž měl se skrze rozjímání, zapamatování a provádění v něm obsažených pokynů stát součástí duchovního života. Nejoriginálnější částí spisu je rozvinutá teologie kříže, začleněná do celku kontemplativního výstupu k duše k Bohu, která zapůsobila mimo jiné na Luthera. Toto vlivné dílo našlo odezvu i v českém prostředí, kde vznikl jeho straročeský překlad či spíše parafráze. Studie Tomáše Nejeschleby vhodně zasahuje celý text do dobového kentextu i do souvislostí s Bonaventurovým myšlením a dílem.

Popis není dostupný

Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století; dále se sympatií souvisejícím pojetím analogie; aristotelismem Filipa Melanchthona;přírodní filosofií a jejím vztahem k dobové medicíně; renesančním zoroastrismem, tradicí prisca theologia a filosofickým myšlením Franceska Patriziho; problematikou nesmrtelnosti lidské duše a svobodné vůle a v závěru též metafyzickými dialogy Giordana Bruna a jejich vztahem ke kopernikanismu. Tomáš Nejeschleba (1972) je docentem filosofie a vedoucím Centra pro práci s renesančními texty na katedře filosofie FF UP v Olomouci. Zabývá se středověkou filosofií, především v tzv. starší františkánské škole (Bonaventura z Bagnoregia, De reductione artium ad theologiam / Jak přivést umění zpět k theologii, Unus est magister vester, Christus / Váš učitel je jeden, Kristus, Praha 2003) a filosofií období renesance (spoluautor publikací Giovanni Pico della Mirandola, O důstojnosti člověka / De dignitate hominis, Praha 2005; Giordano Bruno, Dialogy, Praha 2008; Pietro Pomponazzi, Pojednání o nesmrtelnosti duše, Praha 2012; Francesco Petrarca, Výstup na Mont Ventoux, Praha 2014) a její recepcí v českém prostředí (Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Praha 2008). Pro CDK se spolupodílel na přípravě publikací Proměny vědění od Augustina k dnešku: Pavlu Flossovi k narozeninám, Brno 2010; Pojetí člověka v dějinách a současnosti filosofie, sv. I a sv. II., Brno 2011; Erasmovo dílo v minulosti a současnosti evropského myšlení, Brno 2012; Pojetí svobody v dějinách a současnosti filosofie, Brno 2013.

Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost. V historické části knihy je prostor věnován antickému myšlení (od Aristotela přes helénismus až k pozdní antice), řecké i latinské patristice (Órigenés a Řehoř z Nyssy, Julián z Aeclana a Augustin), středověku (Jan Duns Scotus), období renesance (Paracelsus) a osvícenství (Kant). V části zaměřené na filosofii dvacátého století a na současné koncepce se jednotliví autoři zabývají myšlením Emmanuela Lévinase, Hannah Arendtové a Bernarda Williamse. Pozornost je věnována také fenomenologickému přístupu, personalismu a vybraným dílčím problémům: koncepci všeobecných práv a svobod, filosofickému poradenství, tématu prvního hybatele i problematice neurobiologické.

Kniha vznikla u příležitosti výročí 400 let od prvního vydání Chvály bláznivosti Erasma Rotterdamského. V jednotlivých kapitolách se pokouší zachytit různé aspekty myšlení a tvorby tohoto významného humanisty: od klasické filologie, přes filosofii a teologii až k politice. Probírán je také vztah Erasma či jeho díla k jeho současníkům i následovníkům (Rabelaise, Johannes Reuchlin, Sebastian Franck, Agrippa, Marco Marulič, Hadrián IV.) a zvláštní pozornost je věnována i recepci Erasmova díla především v českých zemích. Do publikace přispěli odborníci z Česka (v čele s naším největším znalcem Erasmova díla Michalem Svatošem), dále z Nizozemí, Belgie, Chorvatska a Francie. K jubileu Chvály bláznivosti připravil pro tuto knihu zvláštní příspěvek také nestor erasmovských bádání Jean-Claude Margolin.

Popis není dostupný

Monografie jednoho z 27 českých pánů. Jan Jessenius (či Jesenský; 1566–1621) patří mezi nejvýznamnější myslitele sklonku renesance ve střední Evropě. Je znám především jako praktikující lékař, autor lékařských spisů a rektor Karlovy univerzity, který byl za své politické angažmá během stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Méně známá jsou jeho filosofická díla. Právě k nim se obrací předkládána monografie, která se snaží o komplexní zasazení Jesenského díla do širokého kontextu renesanční filosofie, jejímiž proudy byl namnoze ovlivněn. Na Jesseniově postavě je tak možno ukázat i jednotlivé směry myšlení na sklonku 16. a na počátku 17. století, jakož i obraz stavu filosofického myšlení v určité zlomové epoše v dějinách filosofie v Českých zemích a ve střední Evropě. – Rozsáhlou úvodní studii doprovází výbor z Jesseniova díla.