Popis není dostupný

Editor Tomáš Kutil mapuje 30 let proměn Arcibiskupského semináře v Praze.Po pádu komunismu v roce 1989 se mohla církev vrátit ke svobodnému formování budoucích kněží. Totalitním režimem kontrolovaný seminář v Litoměřicích zanikl a vznikly dva nové semináře v Praze a Olomouci. V této publikaci mluví bývalí i současní rektoři, spirituálové a bohoslovci – popisují hektické počátky, bouřlivá 90. léta i určité zklidnění po roce 2000. Současné vedení semináře poodkrývá nynější situaci a výzvy, které stojí jak před adepty kněžského povolání, tak před celou církví. V závěru hledíme do budoucnosti – kněží i laici se zde zamýšlejí nad tím, co lidé od kněží očekávají a co by se kněží měli během své formace naučit a zažít, aby v životě i ve své službě dobře a se ctí obstáli.

Těžištěm této knihy jsou vzpomínky lidí, které v některé fázi svého života František Lízna potkal. Lidí, kterým pomohl a většinou je výrazně ovlivnil. Nechybí mezi nimi jeho věrná spolupracovnice Josefka, jezuitský představený, sochař, lékař, disident, nebo publicista. Tyto osobní texty nejlépe ukazují, kým vším byl František Lízna a jak dovedl oslovovat i lidi velmi rozdílné. Najdete zde i zřejmě poslední rozhovor, který páter Lízna za svého života poskytl.