Popis není dostupný

Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů vyrovnávali s dobovým modernistickým akcentem na umění jako specifický noetický nástroj, který na sebe v situaci po první světové válce bere závazek nového hodnotového ukotvení člověka. Průvodci na této cestě se stali Jaroslav Durych a Bedřich Fučík. Jejich myšlení o literatuře a jejich proměna ve sledovaném období pak pomáhají tematizovat i rozdíly či napětí uvnitř tohoto autorského okruhu. Kniha je rovněž motivována otázkou strukturalistické analýzy: Do jaké míry je možné studiem jedinečného fenoménu, tj. tradicionalistických časopisů, rozpoznat celek, jehož jsou součástí a k němuž odkazují?

Modernismus, ať už chápaný v jakékoliv periodizaci (dlouhé či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění, architektury, přes literaturu, filozofii, lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců a intencí kolektivní, představovanou skupinami sdílejícími stejnou víru. Analyzovat ustavování a proměnu paradigmat, nově vznikající slovníky, metafory a rétorické akty, které utvářely různé varianty modernistických vizí a představ, bylo cílem konference Slovníky modernistů a paradigmata moderny, která se uskutečnila v Moravské zemské knihovně v Brně ve dnech 19. a 20. září 2018. Stejnojmenná publikace přináší studie, které se zrodily z příspěvků i diskusí, jež na ní zazněly (autoři: Kenichi Abe, Dominik Bálan, Michal Bauer, Petr Bubeníček, Veronika Černíková, Martin Dvořák, Erik Gilk, Peter Chvojka, Vera Kaplická Yakimova, Tomáš Kubíček, Marie Langerová, Vladimír Papoušek, Ondřej Pešek, Vanda Pickett, Ondřej Selner, David Skalický, Jan Staněk, Eva Štědroňová, Martin Tichý).

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Jádrem vědecké monografie je povídková sbírka Jana Čepa Dvojí domov. Analýzy jednotlivých povídek se pak paprskovitě vydávají ke kontextu dvacátých a třicátých let dvacátého století a k celku Čepovy tvorby. Kubíček prostřednictvím textové analýzy poukazuje na souvislost poetiky a estetiky díla Jana Čepa s pojmy jako moderní literatura, realismus, ruralismus, tradicionalismus, katolické ghetto a literární život první republiky. Součástí knihy je kompletní bibliografie díla Jana Čepa i sekundární literatury, která se stává základem studia proměn recepce Čepovy tvorby.

Odborná publikace Naratologie přináší souvislý pohled na základní naratologické kategorie, jak se utvářely od druhé poloviny dvacátého století. Z podtitulu Strukturální analýza vyprávění je zřejmé, že autorům jde o nové promýšlení pojmů strukturalistické tradice. Nepožadují návrat k některé z minulých fází vývoje naratologie, ale o přípravu její nové podoby, která bude spočívat v kritické reflexi možností naratologického instrumentáře v kontextu současné literární teorie.

Tato kniha se věnuje pojetí střední Evropy v podobě, v níž se stalo ústředním pojmem kulturně-politických esejů Milana Kundery, ale i součástí estetického programu moderního románu, k jehož dědictví se Kundera hlásí. Autor knihy ukazuje a dokládá souvislejší zdroje a trvalejší kořeny Kunderovy otázky po významu pojmu střední Evropy, a souběžně na rovině románové poetiky analyzuje, za jakých podmínek je o něm možné přemýšlet jako o pojmu, který má svůj pevný základ v použitých narativních postupech i sjednocujícím celku fikčního světa. Na naratologickém přístupu založená analýza se zaměřuje na výrazové prostředky, jejichž prostřednictvím Kunderovo vyprávění následuje a spoluutváří tvarové dědictví středoevropského románu jako součásti románu moderního, který formuje estetiku reagující na etické otázky moderního světa.

Kniha "Felix Vodička - názor a metoda, K dějinám českého strukturalismu". Autorem je Kubíček Tomáš. Kniha je brožovaná. Obsahuje 304 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Vypravěč" s podtitulem Kategorie narativní analýzy. Autorem je Kubíček Tomáš. Kniha je vázaná. Obsahuje 240 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Host" z roku 2007. Přejeme příjemné čtení.

Při příležitosti stého výročí narození básníka Jana Zahradníčka (1905–1960) uspořádala ve dnech 7.–9. dubna 2005 Společnost odkazu básníka Jana Zahradníčka společně s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, Katedrou české literatury a literární vědy FF UK v Praze, Historickým ústavem FF MU v Brně a Moravskou zemskou knihovnou v Brně třídenní mezinárodní konferenci „…bývalo u mne zotvíráno…“ Východiska a perspektivy české křesťanské poezie a prózy 20. století. Cílem konference bylo nejenom připomenout Zahradníčkovu básnickou osobnost, ale také problematiku literatury, které bývají propůjčovány přídomky spirituální, duchovní, křesťanská, katolická apod., a soustředit se na otázky jejího významu v souvislostech dějin české literatury 20. století i její soudobé reflexe. V důsledku výše zmíněného záměru se rámec Zahradníčkova díla proměnil na souřadnici, od níž se odvíjely jak otázky související s literaturou, tak otázky povahy spíše filozofické, historické či obecně kulturologické. Pozornost bezmála čtyř desítek domácích a zahraničních, generačně a metodologicky rozrůzněných autorů připoutaly nejenom konfesijně vyhraněné literární texty, ale také ty, které hledají zdroje spirituality mimo tradiční konfesijní zdroje.

Kniha "Vyprávět příběh" s podtitulem Naratologické kapitoly k románům Milana Kundery. Autorem je Kubíček Tomáš. Obsahuje 200 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Host" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.