Tomáš Koblížek (1982)

Tomáš Koblížek
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Dezinformace a hate speech

Popis není dostupný


Lessons from Kafka

Popis není dostupný


Nová poetika

Nová poetika (2013)

V pozdních textech Émila Benvenista (1902-1976) je patrná snaha najít alternativu k strukturální lingvistice, která svým předmětem činí neosobní jazykový systém. Benveniste klade důraz na samu událost výpovědi, nesoucí jedinečný význam, a na subjektivitu mluvčího, která se ve výpovědi ohlašuje. Tyto snahy v oblasti lingvistiky neunikly pozornosti literárních vědců. Někteří z nich (H. Meschonnic, G. Dessons, S. Martin, Ch. Laplantinová) na základě Benvenistovy jazykovědy rozpracovali a dále rozpracovávají "novou poetiku", nesouměřitelnou jak s premisami literárněvědného strukturalismu, tak s hlavními předpoklady některých post-strukturalistů. Z hlediska "nové poetiky" poezie nenarušuje ani nerealizuje systém básnických norem. Charakteristická je pro ni specifičnost výpovědi a subjektivní hledisko autora, který se v neopakovatelném okamžiku chápe slova. Předkládanou monografii lze číst jako úvod do hlavních témat Benvenistovy lingvistiky a do poetiky Henriho Meschonnika (1932-2009) a Gérarda Dessonse (* 1949), dvou nejvýznamnějších Benvenistových interpretů na poli literární teorie.


Fenomén fikce

Monografie se na pozadí otázky fikčnosti literárního díla pokouší představit fenomenologickou perspektivu na literaturu. Kniha je rozdělena do tří částí. První část představuje fenomenologický výklad poetiky V. Šklovského a J. Mukařovského a stanovuje základní směr fenomenologického přístupu k literatuře. Druhá část má formu kritického dialogu (polemika se dotýká především tzv. teorie fikčních světů: B. Doležel, R. Ronenová), na jehož základě autor rozpracovává klíčová témata charakteristická pro současné myšlení o literatuře (psaní, interpretace, reprezentace, "svět literárního díla" ad.). Poslední část pak zúročuje předešlé výklady a v návaznosti na fenomenologii Jana Patočky podává výklad fenoménu fikce a fenoménu literatury.


Elita zabijáků

Novinář Michael Smith ze Sunday Times odhaluje pětadvacetiletou historii jedné z nejutajenějších jednotek speciálních operací americké armády. Tým s názvem „The Activity“ zná pouze pár vyvolených zasvěcenců. Léta se skrýval pod nejrůznějšími krycími jmény jako Centra Spike nebo Grey Fox, která se navíc neustále měnila. Byl tolikrát veřejně „zatracen“ a poté opět tajně vzkříšen, že získal téměř mýtické postavení.A to i mezi elitními jednotkami speciálních operací celého světa. Nelze se proto divit, že si jméno a některé jeho akce vypůjčili pisatelé románových thrillerů. Jeho příběh začíná „totálním průserem“ (jak se vyjádřil jeden z přeživších účastníků) při neúspěšném pokusu o osvobození amerických rukojmí z Íránu v roce 1980. Jednou z hlavních příčin selhání operace Eagle Claw se stal zásadní nedostatek informací ze zpravodajské činnosti přímo na místě. Proto se velení americké armády v lednu 1981 rozhodlo založit „Intelligence Support Activity“, což bylo krycí jméno pro armádní výzvědnou jednotku, která by dokázala tajně operovat kdekoliv na světě. Skryta před politiky a vládními autoritami měla podnikat neprokazatelné operace jako přípravu pro oficiální záchranné akce armádních jednotek typu Delta Force a SEAL Team Six. Michael Smith měl příležitost hovořit s celou řadou bývalých příslušníků Activity. Díky tomu máme dnes možnost sledovat jejich postup při operacích od osvobození generála Jamese Doziera, uneseného členy italských Brigatte Rose, až po dopadení Saddáma Husajna a zlikvidování klíčových členů Al-Kajdy. Přitom objevíme pravdu o amerických pokusech o záchranu nezvěstných amerických vojáků z Laosu po vietnamské válce. Mužové – a také ženy – jednotky Activity se činili rovněž v Jižní Americe, kde se ocitli v čele boje proti drogovým baronům. Poskytli elektronické zabezpečení při získávání informací, které vedly kolumbijské „eskadry smrti“ k odhalení úkrytu Pabla Escóbara a jeho mužů. K nedávným misím patřilo vystopování válečných zločinců z války v bývalé Jugoslávii v jejich bezpečných úkrytech na Balkáně. Příslušníci Activity se přitom vydávali za francouzské bojovníky, aby ukolébali srbské válečné vůdce a poskytli jim falešný pocit bezpečí. Nejnovější úkoly pak zahrnují operace v Iráku, Afghánistánu a v „rohu Afriky“. Kniha Elita zabijáků odhaluje neuvěřitelnou pravdu o pozadí jedné z nejutajenějších organizací pro zvláštní operace. O jednotce, která bojuje v přední linii války s terorismem.

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy