Filozof Tomáš Hříbek v knize předkládá populárně zaměřené texty spadající do čtyř tematických okruhů: obrana ateismu a sekularismu, aktuální morální témata nahlížená z čistě světské perspektivy, obhajoba principů egalitárního liberalismu a obrana vědy před jejími tradičními i postmoderními nepřáteli. Jde o upravené verze kratších esejů, které publikoval v příloze Lidových novin Orientace a dalších periodikách, ale i o dosud nepublikované stati. Díky autorovu přímočarému, a přesto filozofickému přístupu k otázkám, jako je ateismus, eutanazie, stejnopohlavní manželství, etika kouření, imigrace, hate speech, feminismus, klimatická změna nebo scientismus, je tato kniha v českém kontextu výjimečná. Závěrečný oddíl tvoří rozhovory s předními světovými intelektuály (filozofy Danielem Dennettem, Peterem Singerem, Susan Schneiderovou a dalšími).

Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu. Autor vysvětluje důvody tohoto vývoje, jež mají co do činění se standardním pojetím fenomenálního vědomí a metafyziky materialismu, o něž se opírá formulace tzv. „těžkého problému“ vědomí a výzva moderního dualismu. Tuto výzvu představují zvláště modální argument Davida Chalmerse a epistemický argument Franka Jacksona. Převážná část knihy je věnována návrhům na překonání dualismu: argumentům russelliánského monismu a materialistickým strategiím, zvláště tzv. reprezentacionismu. Autor obhajuje teorii, která se do jisté míry podobá reprezentacionismu v tom, že redukuje vědomí prostřednictvím intencionality, ale liší se odmítnutím standardního pojetí vědomí a argumentačním rámcem, jímž je spíše metodologický naturalismus, než materialistická metafyzika. Tuto teorii rozvíjí hlavně Daniel Dennett, ačkoli příbuzné argumenty lze najít u dalších současných kritiků introspekce. Ačkoli Dennettova teorie nabízí spíše dekonstrukci, než řešení „těžkého problému“, autor dospívá k závěru, že navzdory své podnětnosti přehlíží „nejtěžší problém“. Tento problém se netýká vědomí, ale intencionality. Kniha může sloužit jako úvod do současné diskuse ve filosofii mysli a metafyzice.

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání? Podobné otázky si kladou autoři první české publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání. Obecněji se kniha řadí do proudu současného filosofického naturalismu, ačkoli autoři nezaujímají vůči naturalismu vždy stejné postoje. První dvě kapitoly se týkají filosofie vědy a jejich cílem je vyjasnění vědeckého statusu darwinistické teorie evoluce. Další se zaměřují na evoluční teorii mysli a etiku a poslední dvě kapitoly mapují současné evoluční teorie poznání, které sdílejí naději, že náš nárok na objektivní poznání lze podpořit přihlédnutím k evoluční historii tohoto poznání, případně poznávacích schopností.

Většina současných filosofů má za to, že intencionální mentální stavy (přání, přesvědčení, ...) jsou tělesné stavy: duše je tělo. Zastávají tedy stanovisko materialismu. Moderní materialismus však naráží na řadu problémů, přičemž fatálním se ukazuje především střet s teorií psychologického antiindividualismu (či externalismu). Ústřední část knihy je věnována podrobné kritice řešení, která se snaží najít kompromis mezi oběma pozicemi. Kniha je první monografií, tematizující vztah materialismu a antiindividualismu, a může sloužit i jako úvod do současných diskusí ve filosofii mysli.