Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů vyrovnávali s dobovým modernistickým akcentem na umění jako specifický noetický nástroj, který na sebe v situaci po první světové válce bere závazek nového hodnotového ukotvení člověka. Průvodci na této cestě se stali Jaroslav Durych a Bedřich Fučík. Jejich myšlení o literatuře a jejich proměna ve sledovaném období pak pomáhají tematizovat i rozdíly či napětí uvnitř tohoto autorského okruhu. Kniha je rovněž motivována otázkou strukturalistické analýzy: Do jaké míry je možné studiem jedinečného fenoménu, tj. tradicionalistických časopisů, rozpoznat celek, jehož jsou součástí a k němuž odkazují?
