Ve všech dosavadních knihách se Thilo Sarrazin zaobíral obtížemi, které pro německou společnost vyplývají ze soužití s muslimskou menšinou. V nejnovější práci učinil islám dokonce hlavním tématem a přistoupil k němu s obvyklou analytickou důkladností. V první kapitole předkládá obraz tohoto náboženství, jak se jeví poučenému čtenáři Koránu, a ve druhé nabízí široce podložený historický, demografický a hospodářský exkurs do současného islámského světa. Jádro jeho knihy však spočívá v důkladné analýze sociálních a kulturních poměrů panujících v těchto společnostech, které jsou - a to je stěžejní autorovo sdělení - zásadním způsobem předurčeny Koránem, respektive jeho doslovnou interpretací, k níž se uchyluje převážná většina reprezentantů islámské věrouky. Korán je podle Sarrazina základním zdrojem muslimské mentality, nepřátelské vůči západním hodnotám a neslučitelné s euroatlantickou politickou demokracií, která důsledně oddělila moc světskou od sféry náboženství. Ve svaté knize muslimů je rovněž předepsána rozpínavost tohoto učení, což je nyní umocněno vysokou porodností islámského světa, podmíněnou především nerovnoprávností a nízkou vzdělaností tamních žen. Při pohledu na střet islámu s postupně slábnoucí a vymírající západní společností autor není optimistou, nicméně v závěru předkládá návrhy, jak uspořádat věcnou přistěhovaleckou politiku, oproštěnou od ideologických tabu multikulturalismu. Zásadním předpokladem úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, jíž se dnešní západní elity ve jménu boje proti takzvané islamofobii snaží zabránit.

Autor je pro svou samostatnost myšlení, spjatou s odvahou říkat i nepopulární, ba tabuizované pravdy, značnou částí německé vzdělané veřejnosti vnímán jako postava přinejmenším "kontroverzní". Ve své nové knize popisuje pravidla a podmínky dobrého vládnutí a zkoumá typické formy politického selhávání. Prohlašuje: "O budoucnosti Německa nebudou rozhodovat genderové otázky nebo debaty o světovém klimatu. Budoucnost Německa rozhodnou otázky měny, přistěhovalectví a vzdělanosti. Ve hře je tak zároveň i budoucnost Evropy." Přání otcem myšlenky je již čtvrtou autorovou knihou, kterou Nakladatelství Academia vydává. Předcházely jí publikace Teror ctnosti (2015), Evropa euro nepotřebuje (2013) a Německo páchá sebevraždu (2011). Sarrazinova první u nás vydaná kniha z roku 2011 je dávno rozebrána.

Popis není dostupný

Thilo Sarrazin (* 1945) je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu (disertace o vědecko-teoretických problémech hospodářských dějin z hlediska kritického racionalismu), působil mj. na Spolkovém ministerstvu financí a v berlínském senátu či v představenstvech Německých drah a Německé spolkové banky a je (byť značně kontroverzním) členem německé sociální demokracie (SPD). Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha poslední, Německo páchá sebevraždu, která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává – bez ohledu na diktát politické korektnosti – břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo – podle jeho názoru – podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala – zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty – nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat.