Ve všech dosavadních knihách se Thilo Sarrazin zaobíral obtížemi, které pro německou společnost vyplývají ze soužití s muslimskou menšinou. V nejnovější práci učinil islám dokonce hlavním tématem a přistoupil k němu s obvyklou analytickou důkladností. V první kapitole předkládá obraz tohoto náboženství, jak se jeví poučenému čtenáři Koránu, a ve druhé nabízí široce podložený historický, demografický a hospodářský exkurs do současného islámského světa. Jádro jeho knihy však spočívá v důkladné analýze sociálních a kulturních poměrů panujících v těchto společnostech, které jsou - a to je stěžejní autorovo sdělení - zásadním způsobem předurčeny Koránem, respektive jeho doslovnou interpretací, k níž se uchyluje převážná většina reprezentantů islámské věrouky. Korán je podle Sarrazina základním zdrojem muslimské mentality, nepřátelské vůči západním hodnotám a neslučitelné s euroatlantickou politickou demokracií, která důsledně oddělila moc světskou od sféry náboženství. Ve svaté knize muslimů je rovněž předepsána rozpínavost tohoto učení, což je nyní umocněno vysokou porodností islámského světa, podmíněnou především nerovnoprávností a nízkou vzdělaností tamních žen. Při pohledu na střet islámu s postupně slábnoucí a vymírající západní společností autor není optimistou, nicméně v závěru předkládá návrhy, jak uspořádat věcnou přistěhovaleckou politiku, oproštěnou od ideologických tabu multikulturalismu. Zásadním předpokladem úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, jíž se dnešní západní elity ve jménu boje proti takzvané islamofobii snaží zabránit.
